|
||
Dodo své jméno získal z portugalského slova doudo (idiot). Žil na ostrově Mauricius v Indickém oceáně. Několik příbuzných druhů žilo na dalších ostrovech. V okolo roku 1650 se na ostrově objevili první Evropané. Velcí nemotorní ptáci byli důvěřiví a proto se lidí nebáli a dali se snadno chytit. Toho lidé využili a začali dronty lovit po stovkách. V roce 1680 se jeho počet dostal pod sto kusů. Poslední dodo byl spatřen roku 1681. Český výraz blboun nejapný získal kvůli neschopnosti se bránit. |
||
Přestože je blboun nejapný alias dronte mauricijský již více než tři sta let vyhuben, na jeho rodném ostrově se s ním můžeme setkat na každém kroku. Mauricius dnes totiž žije hlavně z turistů, kterým je záhadami opředený opeřenec očividně sympatický. Podle přírodovědců neuměl původní dodo ani |
||
Podle ní vznikla rekonstrukce, z které je dost patrné, že pták nezískal své jméno omylem. K blbounovi nejapnému se hlásí i zbývající maskarénské ostrovy, přestože zde žili pouze jeho trochu menší příbuzní (které ale potkal zhruba ve stejné době podobně neblahý osud). Návštěvník ostrova Réunion je trochu zmaten všudypřítomnými kresbami blbouna s nesrozumitelným kreolským nápisem: le dodo le lš. Domorodci mu ale brzy vysvětlí, že za věcí nemá hledat projev nějaké bizarní sekty uctívačů vyhubeného opeřence, ale mnohem prozaičtější záležitost: místnímu pivu, které se oficiálně jmenuje Bourbon, kvůli vyobrazení na etiketě totiž nikdo neřekne jinak než dodo, a nápis prostě znamená "tady máme pivo". A dokonce není ani tak špatné. |
||
Pták dodo asi patřil mezi holuby |
||
|
||
Potkání s člověkem |
||
Ať už "blboun nejapný" doputoval na Mauricius jakkoliv, jisté je, že se zde posléze střetl s člověkem. Koncem 16. století dovezli lidé na ostrov prasata, psy a nechtěně též krysy, což byl začátek jeho konce - dovezená zvířata totiž systematicky plenila jeho hnízda. Důvěřivý opeřenec se také stával obětí lovců. |
||
Vlastimil Valečko |
||