Poezie Sydney
I tam u protino¾cù na druhé stranì polokoule má poezie nesèetnì podob a své kouzlo. Je vnímaná jako perla vylovená z moøe. Jako ibis kráèející parkem a shlí¾ející se v kalu¾ích. Jako ferry brázdící zátoku. Jako svítící mrakodrapy v èerné obloze, jako kotvící zaoceánská loï v pøístavu. Nìkdo pøi ètení poezie jihne, slyší hudbu, vidí pøíbìh, cítí pohlazení a jsou i tací, kteøí berou pero do ruky, aby zkrášlili sobì i ostatním ¾ivot.