Øíjnové ráno bylo dosti pošmourné. Poèasí nevlídné, deštivé a tak jsme s man¾elkou trochu zaspali. Zam¾oural jsem na digitální budík, na nìm spatøil dvì osmièky a mezi nimi dvojteèku a nulu. Vypadalo to tedy takto – 8:08 a samozøejmì to vùbec nevadilo, nebo» jsme dlouhodobí zaslou¾ilí dùchodci. Poøádnì jsem se neprobral ani v koupelnì, ale a¾ v obýváku, kdy¾ jsem pohlédl na naši další digitální vymo¾enost. Z ní na mì provokativnì jukala celá øada èísel vèetnì údajù o dvou teplotách vzduchu i vlhkosti, nìjaké mráèky a hlavnì také datum – 15. 10. 2015.
U¾ øadu let si spíše pamatuji rùzné pøíhody ze školních let ne¾ to, co jsem mìl vèera k veèeøi anebo jaké je datum. A tak se mi a¾ nyní v hlavì rázem rozsvítilo. Tak je to tady! Pøe¾il jsem nejen rok 2000, ale do¾il jsem se i osmdesátky! Je jasné, ¾e to poznání se mnou pìknì zacloumalo, a to jsem ještì netušil, jaká další pøekvapení mì v tomto opravdu nevlídném øíjnovém dni èekají.
Ne¾ odletí a¾ k Pacifiku, pøijdou k nám dnes na první narozeninový obìd naši dovolenkoví souputníci - kanaïáci - bratranec mé ¾eny se svou chotí.
Man¾elka tedy pøichystala obìd na pøesné datum i na jak¾ tak pøesný èas mého spatøení svìtla svìta, který¾to okam¾ik prý nastal pøesnì v poledne pøed osmdesáti lety a byl jsem tedy jakési „obìdové“ dítì. A proto¾e všichni moji potomci mají ve všedních dnech svých starostí a povinností mnoho habadìjù, hlavní rodinné oslavy s dìtmi a vnouèaty vypukly a¾ o víkendu. Dalších nìkolik malých parciálních oslavièek s rùznými pøáteli pøijde pozdìji a moje milá polovice si ještì poøádnì zavaøí... Nechci ale nikoho zatì¾ovat nezá¾ivným výètem telefonických gratulací, esemesek èi mailù, tak¾e se svìøím pouze se dvìma opravdu neèekanými, které mì èekaly na notebooku toho 15. øíjna dopoledne.
První neèekaná gratulace byla od finanèní poradkynì naší banky. Ocenil jsem to, samozøejmì i podìkoval, ale pomyslel jsem si, ¾e mnohem lepší by bylo, kdyby mi dotyèná poradila, jak to mám udìlat, aby „díky“ jejich skvìlým úrokùm a rùzným bankovním poplatkùm naše skromné dùchodcovské kontíèko sice pomalu, ale jistì neklesalo!
Úplnou bombou byl ale další nevy¾ádaný mail. Nebudete mi to vìøit, ale pøišel pøesnì v 8 : 08 a byl od jakéhosi Erexu, který za pouhých 17 Kè dennì mi nabízel cosi na výrazné zlepšení mého sexuálního ¾ivota! Tak tomu øíkám neèekaný dárek k osmdesátinám a ponechávám to radìji bez komentáøe...
„Mé“ milé poèasí mi o mých narozeninám ¾ádnou radost neudìlalo, ale s tím nic nenadìlám. Zato mi udìlali radost mí potomci nádherným narozeninovým dortem, tácem s osmdesáti svíèkami a samozøejmì také dárkovým poukazem pro dvì osoby na dvoudenní pobyt v pivních lázních v Podìbradech!
I kdy¾ si nejsem zcela jist, jak to vlastnì s tím Bohem je, samozøejmì si letošního 15. øíjna èím dál tím èastìji uvìdomuji, ¾e velmi mnoho lidí se tak po¾ehnaného vìku nedo¾ije. A dále, ¾e z tohoto mého vítìzství nad stárnutím asi nemá radost strá¾ce dùchodové pokladny, ani ministr financí, a» u¾ na tìch riskantních ¾idlích sedí kdokoliv! Naprosto klidný však zatím mù¾e být ministr zdravotnictví i Všeobecná zdravotní pojiš»ovna, nebo» její konto kupodivu zatím stále nezatì¾uji témìø vùbec, co¾ mo¾ná mù¾e øíci málokdo. Nesmím to ale zakøiknout...