Rozhovor s Kennedym a Mývalou
Kennedy a Mývala ¾ijí v místech, která jsou známá díky Zlaté horeèce, v kanadské oblasti Yukon Territory. Mezi èeskými trampy jsou velice známí a nás zajímalo, jak se jim vlastnì na Yukonu ¾ije.
Ještì coby pravovìrní èeští trampové byste mo¾ná nikdy neøekli, ¾e legendární místa z dobrodru¾ných knih Jacka Londona budou jednou vaším domovem. Jaké byly vaše cesty z komunistického Èeskoslovenska na Yukon?
K&M:
No, to by bylo na celou knihu, nebo vlastnì dvì, proto¾e já odjel do Kanady v šedesátém osmém z Rakouska. Mývala a¾ o deset let pozdìji z Tunisu. Ta její cesta byla ale daleko dramatiètìjší a knihu o tom skuteènì píše, tak¾e a¾ se najde i nìjaký vydavatel ...
Jak se zmìnilo Yukon Territory za tìch 30 let, co tam ¾ijete?
K&M:
Zále¾í jak v èem... Pøímo ve mìstì se zmìnilo hodnì, hlavnì pod vlivem stoupajícího mno¾ství turistù. Zmìnila se rùzná naøízení a zákony. Pøíkladnì u¾ nesmí po mìstì volnì bìhat psi, kteøí døíve línì pospávali uprostøed køi¾ovatek. Také není ve mìstì povoleno mít více ne¾ dva psy, musí být uvázaní a mít známku. Musheøi se museli se svými smeèkami desítek psù vystìhovat za mìsto. Zakázali pít alkohol na veøejnosti, jeho prodej po zavírací dobì je omezen a pro mladistvé a¾ od 19ti let do té doby nesmí ani vstoupit do prodejny Liguere storu. Døíve se smìlo pít i pøi jízdì za volantem a prodával se v ka¾dém hotelu 24 hodin dennì. Mìsto rozšíøilo hranice o nìjakých 10km. Øada budov byla zrekonstruována nebo str¾ena. Vyasfaltována silnice, vìtší provoz z Whitehorsu do Dawsonu a pár set obyvatel navíc. Ulice jsou stále ještì prašné nebo rozblácené s døevìnými chodníky, nìco vyhoøelo, nìco se postavilo nové. Všechny budovy se musí stavìt nebo opravovat v historickém kódu zlaté horeèky. ®ivot se také zmìnil. Døíve lidé ménì pracovali a bylo víc zábavy, byli uvolnìnìjší a pøátelštìjší, na vše bylo dost èasu a nikdo nikam nespìchal. Posledních deset let se hodnì rozjela propagace turismu, tak¾e sem jezdí spousty lidí... Za léto a¾ 40.000 a dokonce u¾ obèas i v zimì. S tím také pøicházejí lidé, kterým se zde nelíbí, mají jediný zájem - vydìlat peníze a zmizet.
Kennedy s královským lososem
Jinak je ale vìtšina území Yukon Territory neobydlena jako pøed sto lety, na pokraji mìsta se potulují stále ještì medvìdi, losi a rysové... nìkdy zabloudí i do ulic. Zimy jsou mírnìjší, ale ještì obèas pøijde studená vlna s -50C. Prostì vše se mìní jako všude (k horšímu) tady snad jen o nìco pomaleji.
Jak daleko je váš srub od Dawsonu?
K&M:
12km v údolí Klondyku na Bear creeku. Je z doby zlaté horeèky, tedy 1896-1899 a pùvodnì to byly vlastnì sruby dva. Kdy¾ pøevzali tì¾bu zlata velké spoleènosti a obrovskými bagry pøevraceli celé okolí Bonanzy, tyhle dva sruby rozebrali, pøevezli na Bear creek a postavili z nich jeden vìtší. Ubytovali v nìm rodinu jednoho z in¾enýrù spoleènosti, to byl Bear creek - nìkolikatisícové mìsto a protékala tam ještì øeka Klondyke. Po nìkolika záplavách srub v roce 1920 pøestìhovali od bøehu výš do stránì. Já jsem k nìmu pøistavìl další polovinu kdy¾ se narodil Misha, ale elektøinu a vodu jsme nemìli ještì dalších osm let. Vystaèili jsme s deš»ovkou a snìhem, topili døívím, vaøili a svítili propanem...
Bydlíte poøád v jednom a tomté¾ srubu? Kdo ho stavìl?
K&M:
Kdo ho postavil u¾ asi nezjistíme, ale dostali jsme fotky od lidí, jejich¾ maminka se tam narodila v roce 1916. Poslední dobou, kdy¾ jsem jezdil v zimì do Èeska a Mývala tu byla sama s dìtmi, pøestìhovali se o 6km dál na Rock creek, kde máme srub lépe vybavený, topení mimo døeva - naftou, vana v koupelnì a nìkolik pokojù v patøe, školní autobus pøed domem a sousedi pøes ulici. Mnì se tam nelíbí, tak jim stále utíkám domù na Bear creek :)))
Mishùv první závod, kdy¾ mu byly dva a pùl roku
Tenhle postavili pomìrnì nedávno, snad pøed 30ti lety, kdy¾ zde existovala Christian Comunity. Nábo¾enské sdru¾ení lidí, kteøí ¾ili v uzavøené spoleènosti z toho, co si vypìstovali a vyrobili. Byli témìø sobìstaèní s vlastní školou a vlastními zákony. Po èase, kdy¾ potøebovali více prostoru k osídlení a pùdu k farmaøení, vše prodali a odstìhovali se jinam.
Dneska máte snì¾ný skútr. Mívali jste taky psí spøe¾ení?
K&M:
Kluci si koupili první skidu ze sbìru láhví, asi pøed sedmi roky. Byla to hodnì stará mašina a v dost špatném stavu, vydr¾ela jim dvì zimy. Pak si koupil Olin svoje a lepší, kdy¾ si vydìlal o prázdninách mytím nádobí v restauraci.
Psy jsme mìli celá léta, dokud byli kluci malí a já jezdil na døíví. Vìtšinou 6-7 malamutù. Vozil jsem s nimi døíví pokácené v okolí a Misha jezdil od svých dvou let pravidelnì se mnou s jedním, pozdìji dvìma psy. Ve dvou a pùl letech také u¾ vyhrál dìtské závody s jedním psem a pak ka¾dý další rok a¾ do doby, kdy zaèal jezdit s celým týmem.
Mývala s šestimìsíèním malamutem Baro
Mývala byla u¾ v té dobì hodnì nemocná a unavená, ale nìkdy jsme si ještì vyjeli všichni. Já se tøemi, Mývala a Misha se dvìma. Kdy¾ se narodil Olin, dal jsem koèárek na ly¾e a maminka ho vozila s dvìma psy na procházku. Léta jezdili s jedním nebo dvìma psy kilometr k zastávce na školní autobus. Psi byli vycvièení, aby se vrátili sami a odpoledne zas po zapøa¾ení sami bì¾eli k autobusu pro dìti. Olin se radši nechal vozit od bráchy, ale o weekendech jsme si ještì nìkdy zajeli ven udìlat oheò a upéct buøty.
Pak pøišly poèítaèe a byl konec, u¾ je nebavilo chodit ven. Za pár let jsem zaèal mít problémy se zády a kyèlemi. Tak jsme museli kupovat døíví, mìl jsem nìjaké operace a na psy u¾ nebyl èas ani fyzièka... Teï máme jen jednu fenu, malamut-vlk a jejího syna.
Jeden váš kamarád prý našel zlatý nugget asi za 20.000 USD. Bývají takové nálezy èasté?
K&M:
Velice výjimeènì. Tohle byl nuget kolem 16 uncí, to je pùl kila. Vìtšina nugetù je tak do 1 unce (32g). To mìli dobøe spoèítáno u¾ v dobì, kdy stavìli "dredge", ty obrovské bagry na zlato. Síta byla na maximální velikost 2,5cm. Co bylo vìtší, šlo zpátky do odpadu, ale tìch vìtších nugetù bylo tak málo, ¾e se jim ztráty vyplatily proti mno¾ství zbyteènì zpracovávané zeminy, tak¾e v tìch pøepraných haldách kolem ještì pár velkých nugetù bude.
Jak èasto jezdíváte do Èeska?
K&M:
Døíve tak po tøech letech v¾dy celá rodina. V jedenácti tam letìl Misha sám na skautský tábor a posledních pár let jsem musel jezdit zase já ka¾dý rok kvùli dìdeèkovi, bylo mu 92 let...
Jak jsi, Kennedy, snášel bìhání po èeských úøadech?
K&M:
Mývala, Kennedy a malý Misha na celosvìtovém trampském potlachu ve Švýcarsku
No koment...... ještì s tím nejsem hotový, ale zase abych nekøivdil, obèas èlovìk padne na kouzelnou vílu (nebo babièku) co jedním mávnutím razítka doká¾e zlikvidovat nìkolikamìsíèní práci celé armádì byrokratù.
Peèe Mývala èeský chleba?
K&M:
Chleba i rohlíky... chleba dvì šišky týdnì a je lepší ne¾ z nìkterých pekáren v Èesku. Zásadnì ho dìlá rukama a peèe na plechu v troubì. O domácí pekárnì nechce ani slyšet.
Co musíte bìhem krátkého yukonského léta stihnout, abyste byli pøipraveni na zimu?
K&M:
Všechno, nebo aspoò co se dá... V prvé øadì pro nás léto znamená "fishing", tedy tah a lov lososù. Tak¾e koncem dubna hned jak sleze sníh zaèít s údr¾bou lodì, motoru a sítí. Pak to odvézt do mìsta na øeku a vyèistit mrazáky.
Nìkteré práce si nechávám, ¾e je udìlám urèitì u¾ tohle jaro (léto) a¾ bude teplo. Jiné zas urèitì tuhle zimu jak nebudu mít co dìlat. No pak jsou práce, co se dìlat musí a» v zimì nebo v létì a tak stále není èas. Døív to bylo hlavnì døíví, toho jsem nikdy nestaèil udìlat dost dopøedu. Teï mi to doktoøi nìjak nedoporuèují, ale stejnì je na všechno èím dál míò èasu ... (všimli jste si toho taky, nebo je to jen u nás?) tak døíví kupujeme. No a pak auto, nebo auta ..... máme jich nìkolik a vìtšinou se mi daøí na støídaèku alespoò jedno udr¾ovat v provozu. Barák, to ka¾dý zná.... støechy, okapy, okna, tìsnìní, izolace, obèas vyheverovat nìkterou stranu nahoru nebo spustit ní¾, podle toho jak se zrovna pohne permafrost (trvale zmrzlá pùda). To se pak otevírají dveøe samy nebo zas nejdou otevøít vùbec...
Jenom malý kousek zlata. Nevadí, však my se uskrovníme
Zaèátkem èervence se stìhujeme na øeku Yukon, do našeho rybáøského campu asi ètyøicet mil po proudu. Nedaleko je historická vesnice Forty mile, dnes opuštìná. Do Dawsonu je to 4 hodiny lodí proti proudu. Døíve jsme tam vlastnì trávili celé léto... Od kvìtna do srpna jsme ¾ili s dìtmi a smeèkou psù v malinkém sroubku 4x3m, stanech a kuchyòském pøístøešku. Do mìsta jsme jezdili jednou za týden èi dva a ¾ivili se pøevá¾nì rybami. Poslední dobou, kdy¾ Mývala nemohla u¾ kvùli zdraví snášet ¾ivot v buši, zùstávala doma v¾dy s jedním z klukù a já jezdím s druhým jen v týdnu. Do toho pak ještì pøijdou návštìvy, zpracování a prodej lososù, obèas nìco nepøedvídaného... V pùli srpna, kdy¾ konèí tah, kolem pùlnoci u¾ bývá tma a po ránu jinovatka, to u¾ vlastnì zaèíná zima... No a zase jsme nic nestihli !!!
Kennedy, ty máš licenci na lov lososù, kterou nezíská úplnì ka¾dý. Jak lososy lovíš a doká¾e vás to u¾ivit?
K&M:
Mám komerèní licenci, to znamená, ¾e mohu lovit na prodej. Je jich 25 v okrese. Ano, nové se u¾ dnes nevydávají, tak¾e se dají jen odkoupit nebo zdìdit. Jinak si ale ka¾dý mù¾e nalovit urèité mno¾ství lososù pro vlastní spotøebu a indiáni neomezenì. My lovíme do sítí, které se natahují do zátok s vìtším vracákem. Sí» je jedním koncem pøipevnìná na bøehu a druhý konec je zakotven tak, ¾e oddìluje horní èásti zátoky od øeky. Ryby, které plavou podél bøehu, se chytí do sítì, kdy¾ se chtìjí vrátit do proudu. Sítì jezdíme kontrolovat vìtšinou 3-4 x dennì, ale kdy¾ tah vrcholí, tak i šestkrát za 24 hodin. Je to pìkná honièka, proto¾e to znamená, ¾e se v campu sotva otoèíme. Dáme ryby do ledu, vypijeme si èaj a jedem znovu. V noci se støídáme, jezdí jen jeden, tak¾e druhý si mù¾e trochu zdøímnout. Ka¾dé dva a¾ tøi dny úlovek vykucháme a odvezem do mìsta do restaurací, campingù a zlatokopeckých campù, co zbude dáme do mrazáku na prodej po sezónì a na pøíští jaro.
Olin pomáhá ve fishcampu s menšíma rybama
Dokud byla v Dawsonu mrazírna, kde ryby vykupovali, daly se na tom vydìlat docela slušný peníze. Vlastnil to místní indiánský kmen Han. Kdy¾ jim to ale po pár letech stát pøestal dotovat, tak to zavøeli. Dnes bych tím u¾ bez dùchodu rodinu neu¾ivil, leda¾e bychom jedli celý rok mra¾ené lososy. Minulý rok se nesmìlo napøíklad vùbec lovit, proto¾e byl slabý tah a jiné roky máme povoleny jen dva a¾ tøi dny v týdnu a to je pak tì¾ké si udr¾et stálé zákazníky. Restaurace musí mít zajištìny pravidelné dodávky na celou sezónu, ale zda my budeme smìt lovit, se dozvídáme ka¾dý týden jen 24 hodin pøedem.
Stalo se vám u¾, ¾e se jste kvùli mrazu byli odøíznutí od svìta?
K&M:
Ka¾dou zimu pøijde nejménì jedna studená vlna. Mývala o tom dokonce napsala pìkné vyprávìní. Je pravda, ¾e poslední dobou jsou zimy celkovì mírnìjší v prùmìru kolem -20 a¾ -25C, ale kdy¾ pøijde studená vlna, vìtšinou to bývá v dobì úplòku, mù¾e teplomìr spadnout pod -50C. U¾ jsme za¾ili i -56, to naštìstí netrvá dlouho, vìtšinou se oteplí bìhem dvou tøí dnù na nìjakých -45 nebo -40C, to ale u¾ mù¾e pak trvat i nìkolik týdnù...
Nakolik jste sobìstaèní? Myslím jídlo, elektøina, voda atd.?
K&M:
Správná otázka by znìla "bez èeho se dá pøe¾ít"? Základních potravin máme v¾dy zásobu prakticky na celou zimu i déle. Pochopitelnì, kdy¾ se ochladí ovoce, zelenina, mléko, vejce s tím se musí šetøit, proto¾e nevíme, kdy budeme zas moci jet do obchodu. Na druhou stranu se bez toho dá pøe¾ít... pár týdnù urèitì. Voda je dùle¾itá, ale celá léta jsme pou¾ívali deš»ovku a v zimì sníh, tak¾e nás zas tak moc nevyvede z míry vyschlá studna, jako právì tuto zimu. Je zajímavé, jak se èlovìk nauèí s vodou šetøit, kdy¾ musí pracnì ka¾dou kapku nanosit a roztát. Èistá voda tøeba od opláchnutí ovoce se pou¾ije na mytí nádobí a pak do ¾rádla pro psy. Máme v koutì káï, do které se dennì pøidává nìkolik kbelíkù snìhu, tak¾e je stále plná a studená, vlastnì na pití ji dáváme pøednost pøed mìstskou chlórovanou. Døív jsme mìli baterie a sluneèní panel a pro nejhorší pøípady generátor, s tím jsme vystaèili asi dvanáct let. Posledních osm let máme elektøinu i telefon, rychlý internet a nìkdy i tekoucí vodu.
Medvìd pod oknem (u lednice)
Máte dva kluky v podstatì u¾ dospìlé. Chtìjí zùstat v Dawsonu nebo je láká mìstský ¾ivot?
K&M:
Misha byl po maturitì zatím asi pùl roku na cestách v Evropì a Asii. Dnes studuje poèítaèe na universitì ve Whitehorsu a nemyslím, ¾e by byl k Dawsonu nebo Yukonu nìjak zvláš» pøipoután. Vlastnì je spokojený všude, kde si mù¾e zapojit „kompjùtr“ a další cestování si po ukonèení školy plánuje spojit s prací na poèítaèích.
Olin zatím tvrdí, ¾e rozhodnì tady ¾ít zùstane, i kdy¾ by se rád podíval trochu po svìtì. Miluje pøírodu, lov, camping prostì volný ¾ivot v pøírodì. I kdy¾ není rozhodnì samotáø, bez velké spoleènosti se docela dobøe obejde líp ne¾ bez lesa.
Pøes léto k vám zavítá hodnì návštìv z Èeska. Máte tak bohatou návštìvnost poøád stejnì rádi? A koho vídáte nejradìji?
K&M:
Návštìvy si u nás odjak¾iva podávaly dveøe ka¾dé léto. Zvláštì po osmdesátém devátém roce sem pøijel snad ka¾dý, kdo snil o Yukonu u¾ od mládí. Tehdy tu byly vylo¾enì návaly... bì¾nì sto dvacet i víc lidí za léto. K podzimu u¾ to bývá nároènìjší, hlavnì proto¾e se blí¾í zima a není moc èasu na posezení u pivka nebo bìhání po okolí. Nìkteøí pøijdou jen na skok, jiní se zdr¾í pár dnù, nìkteré rádi pøivítáme znovu, jiné u¾ víckrát nemusíme. Jednou nám napsala nìjaká holka, ¾e by chtìla za¾ít praskání ledu na Yukonu, jestli by se mohla zastavit tak na týden. Kdy¾ nás po roce opouštìla, byli jsme velice dobøí pøátelé... dnes je provdaná na Aljašce a stále jsme v kontaktu.
Èeští trampové ve Snake Pitu
Jindy jsme ale zas pøišli o pár stovek, co jsme mìli v penì¾ence odlo¾ené v koupelnì. Zjistili jsme to a¾ po odjezdu návštìvníkù, které jsme dva dny ¾ivili a vozili po okolních památkách...... tak¾e èlovìk se stále uèí.
V roce 1991 uspoøádal trampskou akci "Pøechod Chilkootu 91" kamarád Wimpy z Toronta a to jich pøijelo pøes 70 najednou. V roce 2003 pøitáhla po øece Yukonu flotila sedmdesáti lodí nìjakých 160 trampù, to se ozývaly èeské písnièky ze všech barù a indiáni u¾ volali "umííí". Jinak se obèas stavují rùzné cestovky, se kterými jsme se spøátelili, jednotlivci, kteøí sem pøijeli a doslechli se, ¾e zde ¾ijí nìjací Èeši, nebo kteøí o nás slyšeli u¾ doma z televize nebo kní¾ek o Aljašce a Yukonu.
Samozøejmì nejmilejší návštìvy jsou kamarádi trampové, se kterými jsme kdysi jezdili na Brdy, Berounku a Sázavu, snili o Canadì, Aljašce, o snì¾ných pláních severu i zlatých polích Klondyku. Kamarádi, se kterými jsme se tøeba nikdy døív nesetkali, ale staèí pár slov, pár písnièek a víme, ¾e jsme mezi svými, ¾e jsme jedné krve .....
Pro leckoho to bude asi pøekvapení, ale tak jak je v Èesku bì¾ný vepøový guláš, na Yukonu je asi bì¾ný medvìdí guláš. ®e si ti medvìdi nedr¾í od vás vìtší distanc?
K&M:
Misha pomáhal kuchat medvìda ve 4 letech
No není to tak docela... vìtšina Kanaïanù medvìdy vùbec nejí, ale v naší domácnosti to platí urèitì. Medvìd je vše¾ravec v mnohém podobný praseti a takté¾ mù¾e mít Trichonosu (svalovce), pro jistotu z nìj zásadnì nedìláme steaky, ale pouze guláš, roštìnky, peèené, prostì jídla, ve kterých je maso dùkladnì uvaøené èi upeèené, tak¾e nemù¾e dojít k nákaze. Také pou¾íváme stejné recepty jako na vepøové maso. Pokud jde o ty bájné "medvìdí tlapy a´la "Old Shaterhand", je to stejné jako vepøové nohy ... kù¾e a kli¾ky. Yukonský èerný medvìd je podstatnì menší, tak 120-200kg a ¾ije jich tu asi 70.000, skoro jednou tolik co obyvatel. ®iví se vìtšinou rostlinou stravou, rybami, drobnými hlodavci, mršinami a v okolí mìst a campù odpadky. Èas od èasu dojde k napadení lidí, ale pøípady konèící úmrtím jsou velice výjimeèné. Vìtšinou je to zavinìno špatnì uskladnìnými potravinami, nezlikvidovanými odpadky, nebo pøekvapením, zvláštì u medvìdic s mladými. Grizly je útoènìjší pøi ochranì svého teritoria nebo je právì na lovu, i kdy¾ èlovìku se také povìtšinou vyhne, mál-li mo¾nost. Na rozdíl od èerného medvìda se probouzí hlady nìkolikrát za zimu a loví. Vìtšinou se ale zdr¾uje dál od civilizace.
Roènì je povolen odstøel dvou èerných medvìdù na osobu (jeden na jaøe a druhý na podzim). Náš potok se nejmenuje Medvìdí zbùhdarma. Jeho údolím vede jakási medvìdí magistrála. Ka¾dé jaro a podzim tudy procházejí medvìdi pøes údolí Klondyku od jihu k severu a na podzim zas zpìt a tak se jich v¾dy pár u nás zastaví podívat po nìèem na zub. Vìtšinou rozhází odpadky z popelnice, jeden prokousal klukùm pneumatiky na kole a kolobì¾ce, nebo mi se¾ral na verandì pøipravené krmení pro psy. Pokud jsou moc dotìrní tak je vìtšinou pozveme dál a ulo¾íme do mrazáku. Minulý rok mi dokonce jeden rozlámal dveøe u lednice jak moc tam chtìl. Prostì, kdy¾ nás navštíví, tak tìm ostatním u¾ to nerozkecaj.....
Kdosi v Dawsonu prý vyrábí kánoe tradièním zpùsobem z bøezové kùry. Musí to být ú¾asná vìc na pohled i na omak. Z jak velkých plátù kùry loï vyrábí a dá se s nimi skuteènì plout jako s jinými kánoemi?
K&M:
Ano, zabývá se tím Halen Repetigny, Francouz, který ¾ije v buši na øece pár mil od Dawsonu. Je to známý yukonský výtvarník, zvláštì jeho olejomalby jsou známé dnes u¾ po celé Kanadì. Kánoí vyrobil nìkolik, myslím, ¾e podle designu indiánù z východní Kanady. Jednu dokonce pro Dawsonský tým do nìjakých závodù (asi 10ti místnou). Jeli na ní regatu, týden po Yukonu a Porcupine river. Malá, asi ètyømetrová kánoe, jaká je zavìšená nad barem ve "Snejkpitu" stála majitele 3000$. Je asi z metrových plátù bøezové kùry, pøišité na smrkovém ¾ebrování hou¾vemi ze smrkových koøenù. Švy jsou zalité pryskyøicí a je zdobena pøírodními barvivy. Všechny svoje výrobky dopravil Halen do mìsta osobnì po øece.
Za mnou údolí Klondyku a dozadu Bonanza
Mývalo, ty ses úspìšnì podílela na urèení místa posledního odpoèinku Jana Eskymo Welzla. Na základì èeho jste pátrali?
K&M:
Všechno zaèalo zjištìním, ¾e v údajném hrobì je pohøben Ital Fageti a podle záznamu nebyl vùbec Welzl na katolickém høbitovì pochován, jak se pùvodnì všichni domnívali (byl katolík). Podaøilo se mi najít záznam z nemocnice a záznam o jeho pohøbu na obecním høbitovì. Tam ale udìlali u¾ pøed pár lety úklid tak osobitým zpùsobem, ¾e popadané køí¾e naházeli na hromadu a zapálili je. Na rozdíl od katolíkù, zde neexistoval plán hrobù a pohøbívání bylo dost nesystematické, vìtšina hrobù není ani rozeznatelná, nedalo se tam u¾ nic najít. Ulo¾ila jsem ho nakonec pod krásný strom mezi lidi, o kterých jsem vìdìla, ¾e zemøeli v tém¾e roce. Pøesné místo hrobu se u¾ nikdy nezjistí. Bohu¾el i okolo tohoto hrobu byla spousta nesrovnalostí a zlé krve.
Co pro vás znamená tramping?
K&M:
®ivotní styl... oba jsme vlastnì na trampu, co jsme opustili republiku. Já odešel z Èeska v šedesátém osmém a vandroval po Kanadì a USA nepøetr¾itì. Obèas zajel na zimu do Latinské Ameriky nebo Tichomoøí. V 76tém jsem jel do Jugoslávie na setkání s maminkou a pak jsem se dva roky vracel vlaky, autobusy, stopem i na soukromých jachtách, pøes Asii, Austrálii a Pacifické ostrovy. Kdy¾ si èlovìk vydìlává cestou, tak se to holt protáhne…
Mývala opustila zájezd Èedoku do Tunisu v roce 1978 (dodnes mi vyèítá, ¾e jsem tam na ni nepoèkal). ®ila a jezdila témìø dva roky po Tunisu a Egyptì, kdy¾ èekala na vyøízení emigrace do Kanady. Z Toronta se pak po èase vydala dál na západ a tak jsme se poprvé setkali na potlachu ve Vancouveru na jaøe 1985, kdy¾ jsem se vracel z Mexica. Slíbila, ¾e se u mnì zastaví o dovolené cestou na Alasku...
…je to ta nejdelší návštìva, která se zde stavila... u¾ tøiadvacet let.
Co na Yukonu máte rádi nejvíc?
K&M:
Skoro všechno, lidi, pøírodu, volnost, ale hlavnì mo¾nost ¾ít si ¾ivot po svém.
AHOJ K & M
Ctirad Oráè
Daleko víc toho najdete v knize Trvalé bydlištì Klondike, kterou vydalo nakladatelství Outdooring.cz