Pivovarští potrefenci, aneb prùmyslové dìdictví
Rozhovor s Tomášem Vodochodským, sbìratelem historických pivovarských strojù a pøedmìtù, zakladatelem Prvního Èeského Pivovarského Klubu, spolumajitelem novì vzniklého pivovarnického muzea a archivu v pivovaøe v Kostelci nad Èernými lesy a pøedevším hledaèem pokladù v prùmyslovém dìdictví.
Pane Vodochodský, podle vyjmenovaných i nejmenovaných iniciativ by se o Vás dalo øíci, ¾e jste v dnešním svìtì nìco jako renesanèní èlovìk. Máte ještì další zájmy a záliby ?
Pivovarnictví mám nejen jako koníèek, ale dokonce jsem absolvoval jedinou školu pivovarství uèící. Je to tak silná záliba, ¾e na jiné krom dobrého jídla pøi pivovarských konáních není èasu mnoho. V souèasné dobì se sna¾íme zmapovat co nejširší èást našeho území, kde se pivovary vyskytovaly. Kdysi jich v zemích èeských a moravských bylo hodnì pøes tisíc. Náš archiv nyní obsahuje ji¾ na 60 000 fotografií pivovarù ji¾ zcela zaniklých nebo ještì smutnì stojících a chátrajících. Je smutné, ¾e obor tolik typický pro naše zemì, pro Èechy zvláštì, tolik spjatý s historií a kulturou regionù, spìje k „okleštìní“ na velkokapacitní produkci pøevá¾nì ji¾ unifikovaného moku, vyrobeného v pivovarech pod zahranièním velením.
Ale nemáte pocit, ¾e na záchranu pivovarských památek je Vás málo ?
Jsme obklopeni lidmi, kteøí mají stejné zájmy a cíle. Nemusí to být jen záchrana specifického i
ndustriálního dìdictví jako jsou pivovárky, ale prùmyslového dìdictví všeobecnì. V dobì pøipojení ÈR k zemím EU je stále aktuálnìjší otázka péèe o dìdictví kulturní, prùmyslové a stavební památky. Sama EU vìnuje této oblasti znaènou pozornost i finanèní prostøedky. Sdílení spoleèných zkušeností o mo¾nostech efektivního èerpání dostupných finanèních zdrojù, a» ji¾ jde o prostøedky soukromé, státní nebo evropské, je cestou, jak zachytit stopy výrobních èinností,zanikajících v dùsledku zmìn ve spoleènosti vùbec. Útlumy prùmyslu, radikální zmìny typické produkce v krajích atp. V naší republice je i Výzkumné centrum prùmyslového dìdictví, institut Industriálního dìdictví, existuje Kulatý stùl EU, Unesco, Technické památky zemí Visegradské ètyøky a tak vidíte, ¾e nás je sice dost, ale pøesto málo.
V posametové dobì zaèaly zanikat èetné industriální stavby,továrny a právì pivovary. Kdy jste zaèal organizovat akce na záchranu alespoò nìèeho ?
V¾dycky jsem tì¾ce nesl, kdy¾ se mìl vyhodit nebo znièit stroj, který nesl punc tradice, rukodìlnosti, dovednosti. Moji rodièe pracovali v nìkolika pivovarech a vím, jak nová technologie byla nutná, ale likvidovat všechno stylem ¾elezného šrotu byla škoda. Matka byla kdysi povìøena likvidací laboratoøí ve zrušených cukrovarech. Vyprávìla,jak jí srdce krvácelo, kdy¾ museli na valník z okna házet pøístroje, které dnes u¾ nikdo nevyrobí, a na burzách by Vám za nì utrhali ruce. O exponátu pro muzeum ani nemluvì.
Zaèali jsme po roce 1995 jako potrefenci jezdit všude, kde se schylovalo k ukonèení výroby. Samo mapování zabere nemálo èasu, ale nìkteré stavby se nám ještì podaøilo zachytit v dobách nejvìtší slávy,nebo alespoò ještì majestátnì stojící,nìkteré ji¾ zasa¾ené bouráním, èi zcela zaniklé. O pivovarech a pivovárcích vyšly publikace od autorù, kterým vzdávám hold. Tøeba Pavel Jákl zpracoval Encyklopedii pivovarù Èech. Moravy a Slezska a rád vzpomínám na doprovod na jeho cestách a spoluúèastenství v pøítmí hostincù a hospùdek, kde jsme pøetøásali dojmy z provedených rekognoskací.
Zalo¾il jste spoleènost „Dej Bùh štìstí“ s cílem navodit opìt starobylost konání. Daøí se ?Jistì je Vám známo,¾e „Dej Bùh štìstí“ je pivovarský pozdrav, podobnì jako horníci mìli Zdaø Bùh! Spoleènost jsme nazvali právì z tìchto dùvodù. Jsou chvíle, kdy padne na èlovìka smutek, ¾e nìkteré stavby, po staletí vyrábìjící pivo, spìjí k záhubì. Zøejmì jim Bùh moc štìstí nepøál. Doufáme, ¾e ho to tak trochu trklo a nám do Kostelce nadìlí štìstí o to víc.
Dal jste si za úkol z trosek bývalého pivovaru, s historicky a památkovì chránìnými objekty,udìlat opìt „nìco“. Co konkretnì ?
Chceme v Kostelci nad Èernými lesy vybudovat muzeum a archiv pivovarnictví. Na ploše .jpg)
zhruba 4 000 m2 by mìly být rozmístìny exponáty z pivovarské historické technologie. Bude zde ukázka chladících kompresorù z 30 let minulého století, bude zabudován parní stroj firmy Novák a Jahn. Pro návštìvníky bude k dispozici právì vznikající infocentrum regionu,které jim pøiblí¾í okolní oblasti. Ve vlastním areálu budou 2 minipivovary a restaurace ve stylu první republiky. Právì probíhá jednání s podobnými nadšenci, kteøí by mìli u nás v pivovaøe umístìn archiv moderního umìní. Rýsuje se i spolupráce se sbìrateli historických rozhlasových pøijímaèù, kteøí projevili zájem o umístìní èásti sbírky právì do prostor pivovaru.
Pivovar je z roku 1840 a jeho souèástí je dodnes polygonální mlat, umístìný ve støedu areálu. Je to zaøízení, kdysi slou¾ící k mletí obilí, dnes se nám jej daøí postupnì opravovat a zejména unikátní trámoví je v souèasné dobì ji¾ k nahlédnutí.
Lze takový zámìr financovat ? Z èeho ?
Jak jsem zmínil, existují rùzné programy u nás i v EU, dají se získat nìkteré granty. Ale to musíte zapomenout na volno, na dovolenou, vytváøet harmonogram podle nejvìtší potøebnosti, jak který grant získat, a hlavnì musíte mít kamarády kteøí pøijdou nezištnì pøilo¾it ruku k dílu.
Je podpora vlády na záchranu prùmyslového dìdictví ?
Jsou regiony, kde se daøí získat podporu, naopak jsou oblasti, kde je o tyto stavby nezájem, proto¾e 
mnohdy pøeká¾í v potencionální výstavbì obchodních center. Otázka je, jak tato centra budou vypadat za 100 let a bude-li zájem je památkovì chránit. Nemyslím, ¾e budova ze 4 velkých plechù si zaslou¾í nìjaké uchování.
V novinách i na internetu èteme o mnoha rùzných sbìratelských akcích, burzách, blešárnách. Chodíte na nì ?
Na burzách je sice hodnì k vidìní, ale tento artikl pro nás není ji¾ aktuální. Jsou to drobnosti. Náš cíl je pøedevším historie staveb a strojního zaøízení.
Hodnì se poøádají rùzné pivovarské slavnosti a soutì¾e v pití piva. Máte je rád ?
Sami u nás v pivovaøe takové soutì¾e poøádáme. Je to pøíjemné a veselé zpestøení pøi slavnostech piva. Kdy¾ je akce dobøe zorganizovaná,vèetnì bezpeènosti hostù, je spokojenost všestranná. Máme 
zejména rádi návštìvníky, kteøí ocení naše piveèko, nabízené na slavnosti.
Proè jste zalo¾il První Èeský pivovarský Klub ?
Pøed 4 lety jsme dali dohromady partu nadšencù -“potrefencù“ kteøí zašlou technologii a slávu pamatují a ctí. Konáme 1x do roka výjezdní zasedání, kde se sejdou spøíznìné duše, majitelé a sládci ryze èeských pivovarù a minipivovarù, kteøí nepodlehli globalizaci a vsadili mnohdy veškeré rodinné jmìní do záchrany èi vzniku tohoto oboru.
Podle Vašeho jména si lidé domyslí spojitost s Vaším bratrem, Ivanem Vodochodským. Toho známe z TV jako kuchaøe, moderátora a muzikálového herce. Bratr nikdy neinklinoval k pivovarství ?
Dìtství jsme pro¾ili témìø výhradnì v pivovarech, rádi si spolu popijeme, oblast našeho podnikání je sice odlišná, ale ne tak vzdálená. K dobrému pivu patøí pøeci i dobré jídlo a veselá píseò.
Dìkujeme Vám za rozhovor a „ Dej Bùh štìstí“.
Tomáše Vodochodského zpovídala Eva Marková
