Alfons Mucha poprvé v Ostravì
Vedle unikátní výstavy – „Král, který létal“ v Ostravském muzeu je Ostrava poctìna další retrospektivní výstavou. Tentokrát se jedná o výstavu slavného malíøe Alfonse Muchy.
Výstavu Alfons Mucha 150 let pøipravila Galerie výtvarného umìní v Ostravì ve spolupráci s Muchovou nadací.
Výstavu uvedl John Mucha, vnuk slavného malíøe a pøedseda správní rady Muchovy nadace, a Jiøí Jùza, øeditel Galerie výtvarného umìní v Ostravì (GVUO) a kurátor ostravské výstavy. Setkání s Johnem Muchou a jeho ¾enou Sarah se uskuteènilo 22. bøezna v Domì umìní.
Expozice v Domì umìní pøedstavuje na 170 Muchových dìl − obrazy, grafiky, pastely, kresby, fotografie, ale i u¾ité umìní. Výstava potrvá a¾ do 5. èervna 2011.
Milovníkùm umìní se urèitì vyplatí vá¾it cestu do severomoravské metropole a shlédnout tak obì výstavy najednou. Výstava v Ostravském muzeu trvá ještì do 31. bøezna a výstava díla Alfonse Muchy potrvá a¾ do 5. èervna 2011.
V èervenci roku 2010 jsme si pøipomnìli 150 výroèí narození Alfonse Muchy. U této pøíle¾itosti vznikl cyklus výstav, který byl zahájen expozicí v Obecním domì v Praze a pokraèoval výstavou v Galerii støedoèeského kraje v Kutné Hoøe. Ka¾dou z výstav pøipravují jiní kurátoøi, a proto je ka¾dá výstava originální a jedineèná.
„Naším cílem je pøedstavit Muchu jako brilantního kreslíøe, nápaditého kreativce a vynikajícího fotografa, zkrátka tak, jak není veøejnosti tolik znám,“ uvedl pøi zahájení výstavy John Mucha, vnuk Alfonse Muchy a pøedseda správní rady Muchovy nadace (obr. vlevo).
Ostravská výstava pøedstavuje jak charakteristická díla Alfonse Muchy, jako napø. rodinné portréty nebo plakáty pro Sarah Bernardt, tak i specifická díla. Svou výstavní premiéru má napø. pøípravná skica k obrazu Schùzka na Køí¾kách (obraz è. 11 z cyklu Slovanská epopej). Pro tuto skicu o rozmìrech 2,93x2,62 m musela GVUO nechat vyrobit speciální rám.
„Souèástí expozice je i rozmìrné plátno Alegorie dramatických umìní, jeho¾ rozmìry jsou 4,07x1,68 m. Obraz Alegorie dramatických umìní byl kvùli své velikosti za posledních 20 let v Èeské republice vystaven pouze jednou,“ doplnil Jiøí Jùza.
Veøejnosti je pøedstaveno také na 60 fotografií, jejich¾ autorem je sám Alfons Mucha. Jedná se o novotisky z originálních sklenìných desek, které ¾ádná èeská galerie v takovém poètu dosud nevystavila. Expozici pak doplòují umìlecké pøedmìty, které byly zhotoveny podle Muchových návrhù.
„V ostravském Domì umìní jsou díla Alfonse Muchy v takovém rozsahu prezentována vùbec poprvé. Ve sbírkách GVUO se nalézá celkem šest Muchových dìl, která jsou v rámci expozice také vystavena, za nejkvalitnìjší z nich pova¾uji obraz Dívka v kvìtech z roku 1935,“ vysvìtlil øeditel galerie Jiøí Jùza.
Výstavní exponáty zapùjèili soukromí sbìratelé i veøejné kulturní instituce. Nejvìtší èást expozice tvoøí díla, je¾ spravuje Muchova nadace, která je hlavním partnerem výstavy.
Muchova nadace byla zalo¾ena roku 1992 a pùsobí ve prospìch Muchovy správní rady (Mucha Trust), která je majitelem kolekce Muchovy rodiny. Je nejvìtší a nejobsáhlejší kolekcí prací Alfonse Muchy na svìtì. Sbírka se skládá z litografických prací − pøevá¾nì plakátù a dekorativních panelù − olejomaleb, pastelù, kreseb, fotografií, nákresù, soch, knih a šperkù, stejnì jako všeho intelektuálního majetku souvisejícího se sbírkou. Cílem Muchovy nadace je chránit a zachovat rodinnou sbírku a propagovat práci Alfonse Muchy prostøednictvím výstav.
V prùbìhu trvání výstavy pøislíbil návštìvu galerie také ostravský rodák svìtoznámý tenista Ivan Lendl, který výstavu zaštítil. Záštitu nad výstavou pøevzali také Ing. Jaroslav Palas, hejtman Moravskoslezského kraje a Ing. Simona Piperková, námìstkynì primátora statutárního mìsta Ostravy.
Výstava se uskuteèòuje za finanèní podpory statutního mìsta Ostrava.
Partneøi: Nadace Mucha, Ian Derson, UNIQA, statutární mìsto Ostrava, Mediální partner: Fabex TV
V rámci výstavy se uskuteèní také pøednáška Martina Jirouška Belle époque aneb magie støíbrného plátna a komentované prohlídky výstavou.
V komentované prohlídce se návštìvníci seznámí s ¾ivotem Alfonse Muchy a s rùznými oblastmi jeho umìlecké tvorby. V tvùrèí èásti se seznámí se sociálními aspekty výtvarného umìní s pøesahem do street artu.
Výstavní sály GVU jsou otevøeny kromì pondìlí 10.00-18.00
Vstupné: 80 Kè (plné), 50 Kè (zlevnìné)
Ludmila Holubová
Foto:
Kdo byl Alfons Mucha
Alfons Mucha - malíø, designér, návrháø
* 24. èervence 1860 Ivanèice
+14. èervence 1939 Praha
Alfons Maria Mucha byl èeský malíø a designér období secese. Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiøího (1915-1991).
Narodil se v Ivanèicích v rodinì soudního zøízence Ondøeje Muchy. Mìl dvì sestry, Annu a Andìlu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brnì, kde si pøivydìlával jako chrámový zpìvák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla.
Kdy¾ neuspìl u pøijímacích zkoušek na pra¾skou Akademii výtvarných umìní krátce nato pøijal místo písaøe u ivanèického soudu. V této dobì pøipravoval ochotnická divadelní pøedstavení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá kresba. Je to pastel pøedstavující Janu z Arku.
V roce 1879 odjel do Vídnì, kde pracoval jako malíø divadelních dekorací u firmy Kautský-Brioschi–Burghardt. Stává se ¾ákem tvùrce velkolepých pláten Hanse Makarta. Divadlo pro které pracoval však vyhoøelo a Mucha se vrátil zpìt na ji¾ní Moravu do Mikulova. Zde maluje portréty místních obyvatel.
Roku 1883 pøijal pozvání od hrabìte Khuen Belassiho. Nejprve restauroval staré obrazy, pozdìji provádìl dekoraèní malíøské práce na zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou, v blízkém zámeèku Emmahofu a 1884 na hradu Gandegg u Bolzana. V roce 1885 Mucha, s Khuenovou pomocí, odchází na studia do Mnichova, kde studoval u profesora Hertericha a Lofftze, poté na paøí¾skou Akademii Julian.
Zaèal se ¾ivit jako grafik a ilustrátor pro mnohá paøí¾ská nakladatelství a èasopisy.
Mucha zpoèátku tvoøí historické obrazy akademického aran¾má, teprve 90. léta 19. století znamenají v jeho tvorbì zlom, kdy nachází svùj vlastní osobitý styl. K osudovému zlomu v jeho kariéøe dochází roku 1897, kdy získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt k divadelnímu pøedstavení Gismonda. Pro hereèku a Divadlo Renesance v Paøí¾i pozdìji vytvoøil ještì mnoho dalších plakátù.
Díky plakátu pro Sarah Bernhardt se pøes noc z neznámého malíøe z Èech stal uznávaný umìlec. Aèkoliv se tiskaø obával pøijmout Muchùv koneèný nákres plakátu kvùli jeho nekonvenènímu stylu, u Paøí¾anù mìl takový úspìch, ¾e nìkteøí sbìratelé podpláceli lepièe, aby jim plakát pøenechali, anebo jej v noci ¾iletkou vyøezávali z návìstních tabulí. Muchùv styl vešel ve známost. Pro hereèku a Divadlo Renesance v Paøí¾i pozdìji vytvoøil ještì mnoho dalších plakátù. Umìlcovo dílo se brzy stalo souèástí ka¾dodenního ¾ivota; plakáty, dekoraèní zástìny, plechové krabièky na sušenky, obaly èokolád, parfémy èi láhve likéru s etiketami navr¾enými právì Muchou prodávali témìø všude.
V roce 1898 s Jamesem Whistlerem zakládá malíøskou školu Carmen, kde oba vyuèují. Mucha vytváøí øadu návrhù dekoraèní malby, mimo jiné vzniká panó "Ètyøi roèní poèasí", "Ètvero umìní", "Kvìtiny", "Denní doby" a "Mìsíce". Vìnuje se i kni¾ní grafice.
Pobyt v Paøí¾i pøedstavoval pro Muchu odrazový mùstek. V té dobì se zrodila myšlenka na monumentální malíøské dílo z historie slovanských národù, "Slovanskou epopej", které by pøispìlo ke sblí¾ení národù a sjednocení ke spoleènému boji za svobodu.
Roku 1904 odjel Alfons Mucha do USA získat prostøedky na uskuteènìní této myšlenky. Zde se setkává s chicagským prùmyslníkem Charlesem Granem, který pøislíbí Slovanské epopeji finanèní podporu.
Nejslavnìjší Muchovo období je na pøelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se o¾enil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako nejvìtší dekorativní umìlec svìta, pøesto se tou¾í vrátit do Èech.
V roce 1910 se vrací do Prahy a v zámeèku nad mìstem Zbirohem si pronajímá ateliér, kde se usidluje se svou rodinou. Zde realizuje svùj velký sen - Slovanskou epopej. V letech 1911 a 1924 podnikl nìkolik cest na Balkán a do Ruska, kde zhotovoval skicy a návrhy pro Slovanskou epopej. Ve Slovanské epopeji se Mucha ideovì navrací k myšlenkám èeského národního obrození a zobrazuje mýty a legendy slovanských národù a shrnuje dìjiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910 a epopej byla dokonèena v roce 1928. Muchùv americký mecenáš Charles Crane ji vìnoval Praze.
Mucha se také stal autorem prvních známek a bankovek samostatné Èeskoslovenské republiky. Nebyl však pouze grafikem a tvùrcem svìtoznámých plakátù art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech umìleckých oborù, sochaøstvím poèínaje a divadlem konèe.
Stal se známým i jako designer u¾itého umìní; kromì plakátù vinìt, èokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendáøù a dekorativních zástìn, ilustroval knihy, navrhoval známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérù, nádobí, šperkù, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.
Po vpádu Nìmcù do Èeskoslovenska je Mucha mezi prvními Gestapem zatèenými osobami. Je mu sice dovoleno vrátit se domù, ale jeho zdraví se zaèalo rychle zhoršovat a 14. èervence 1939 v Praze umírá na zápal plic. Mucha je pohøben na vyšehradském høbitovì.
Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha.
Slovanská epopej – je cyklus dvaceti monumentálních pláten, inspirovaných dìjinami Slovanù. Obsahuje tìchto 20 pláten:
• Slované v pravlasti (1912)
• Slavnost Svantovítova (1912)
• Zavedení slovanské liturgie (1912)
• Hájení Sigetu proti Turkùm Mikulášem Zrinským (1914)
• Bratrská škola v Ivanèicích (1914)
• Tisknutí Bible kralické (1914)
• Milíè z Kromìøí¾e (1916)
• Kázání Mistra Jana Husi v kapli Betlémské
• Schùzka na Køí¾kách
• Petr Chelèický (1918)
• Jan Ámos Komenský (1918)
• Svaz slovanských dynastù
• Po bitvì na Vítkovì
• Jiøí z Podìbrad a z Kunštátu
• Bitva grunwaldská
• Mont Athos (1924)
• Štìpán Dušan
• Car Simeon
• Pøísaha Omladiny pod slovanskou lípou (1926–1928)
• Apoteóza z dìjin Slovanstva (1926–1928)
Pøipravila Lenka Preclíková
zdroj:internet