MALOVÁNÍ aneb Pojïte si hrát!
15. cvièení
Ilustrujeme
Znáte písnièku Karla Štìdrého – Písmena (L.O.V.E.)
L dvì ruce znaèí mou a tvou
A je stan a støecha nad hlavou
S to v sobì tají hada co byl v ráji
K je kytka v kvìtu a to slovo náhle je tu…
Pøipomeòme si i naše písmenkové povídání. Krásné prùpovídky by si urèitì zaslou¾ily ilustrace nebo minimálnì pokraèování. Tak¾e zadání mù¾e poslou¾it všem, malujícím i pøemýšlejícím - k inspiraci a nápadùm.
Pamatujete jak jsme zaèínali?
... pojïte vymýšlet pohádku. Nemusí to být pøímo slohová práce, jen jednotlivé vìty, útr¾ky, krátká slovní spojení, vše, co vás napadne, co bychom pak mohli pou¾ít, a¾ z tìch vìt budeme tu pohádku dávat dohromady. Máme na to dost èasu. Nejprve bude pohádka, jedna nebo více, uvidíme, jak nám to pùjde, pak budou ilustrace k té pohádce. A kdy to bude, je jen na nás. Tak¾e v klídku a pohodì, kdy¾ vás nìco napadne, napište to sem.
Pokud si nìkdo troufne sám na pohádku se vším všudy, nech» se nenechává nièím omezovat a spisovatelsky se rozmáchne, u¾ se tìším. Bude nám, co zas tolik té spisovatelské fantazie a talentu nemají, vzorem a inspirací. Jako napøíklad naše paní uèitelka èeštiny, nebo nìkolik bývalých redaktorù, co mezi sebou máme a ještì nìkolik talentovaných lidí na psaní by se zde našlo. V¾dy» to nemusí být jen malíøi z kurzu. Jejich pohádku o písmenkách budeme ilustrovat s láskou jako by to byla pohádka naše vlastní:-)) ...
Áèko Bìhá Celkem Dobøe. Eèku Fandí Gusta, Honza I Jirka. Komentátor Línì Mumlá Náramné Ody Písmenkùm. Radost Sdílí Tiše U Vozu Zdravotníci.
M - to je ta dobrá míra,
co na ni L dotírá.
Smutné je, kdy¾ ani to nestaèí,
kdy¾ se pøed L - X tlaèí.
Zaplakalo vajíèk O, ¾e ho bolí oèièk O.
Jednou dìti po vyuèování špatnì smazaly tabuli, a tak na jejím okraji zùstalo opuštìné písmenko P. Kdy¾ se zaèalo ve tøídì šeøit, zaèalo se P v temné tøídì bát."Samo tady nebudu, nìkam uteèu," øeklo si a vykroèilo pravou nohou. Jen¾e co to? Jen vykroèilo, u¾ to nebylo P, ale R! "Hurá, jsme dvì!"zaradovala se obì písmenka a ji¾ se potmì vùbec nebála. Jakmile se ráno probudila i ostatní písmenka, pøišla P a R na pomoc. A tak, kdy¾ dìti vstoupily do tøídy, vítal je na tabuli nápis: PROSÍME, MA®TE TABULI POØÁDNÌ!
Písmenko R bylo velký roš»ák. Poøád nìkde bìhalo, skákalo a lumpaèilo. A pak se stala ta hrùza. Zakoplo, upadlo a ulomilo si no¾ièku. Pøedstavte si tu ostudu- zaèalo vypadat jako P. Moc se tím trápilo a chøadlo... Kdo mu pomù¾e?
Sebìhli se všichni Radkové, Renatky, Rù¾enky i Radovánkové s velkým odhodláním svému písmenku pomoci. No uznejte, pøece se nìkdo nemù¾e jmenovat Píša místo Ríša...
Písmenkové pohádkové povídání. Poslyšte pohádeèku Péèkovou. Pyšné písmenko P pøišlo pobejt, popovídat, poslouchat pohádeèky, pobavit. Proè pyšné písmenko P? Pyšné? Proto¾e písmenko P - pomìrnì poèetnì pou¾ívané. Pokuste, prosím, pokraèovat. Pøidávejte postupnì péèkové pøíbìhy, pohádeèky. Pobavte pøátele pou¾íváním písmenka P.
S - se kroutí,
jak to proutí,
smotáš ho v klubíèko
usmìje se sluníèko.
S je kopa veselá,
ze slova rád - radost udìlá.
Nebo staèí pár vìt
pøidej S, a máš svìt.
A S uprostøed lásky,
to vyma¾e ti vrásky.
SSSSSSSSSS jsem SSSSSSS. Zlobím se na všechny a na všechno! Jsem tak sssssamo!
Samo spím, samo skáèu, samo se sytím, samo si stýskám...stále samo. Stále stejnì samo sobì svým spoleèníkem. SSSSSSSSSSSSS!
Velké U se opile kymácí. Y mu no¾ièku nastaví, pøitom jsi jí poraní. Velké I pøibìhne svine se Y no¾ku ovine. Nìkolikrát se kolem no¾ky Y otoèí, krou¾ek tak vytvoøí. Na velké U pak vyskoèí, krou¾kované U vytvoøí. Rovnováhu U tak zajistí, opile se u¾ neklátí.
Jdu takhle ulicí, jdu takhle námìstím, a najednou vidím strom. Velký, svítící, vánoèní. Blikají na nìm svìtýlka, a to jedno - pozor - to bliká urèitì na mì. Co chce? Jsem zvìdavá, tak nasadím brýle a najednou vidím: je to „E“, nespokojené, tøpytící se, jeho paprsky jsou jako neposedné dìti. Co asi hledají? U¾ to chápu, dosáhly a¾ na "V". Ostré, jasné, upøímné.
A u¾ jsou dvì... záøí, nìco je k sobì pøitahuje. Dívám se pozornì, ani nedutám, a stejnì mám pocit, ¾e ještì nìco chybí. Nìco dùle¾itého, nìco koneèného. Co to asi bude? Paprsky hledají dál - jejich svìtlo je u¾ netrpìlivé...a je to: hledaly pøece "A" - to poslední, bez kterého není kruh uzavøen. Stojím dole, hlavu zvrácenou - EVA - slyším ten svìtelný tok, a po zádech mi jde mráz. TO JE NADÌJE..ŠTÌSTÍ... ®IVOT SÁM.
Tak si tak vykraèuji podzimní ulicí a tu mì upoutalo cosi ve výloze. Copak se to tam houpá, na zlatém øetìzu (?) a ono to písmenko V. Tak hledám dále a vidím, na støíbrném øetìzu písmenko A. Co to znamená (?) a dalším hledáním objevím písmenko N na èerveném øetìzu a u¾ mi došlo, ¾e k tìm písmenkùm ještì chybìjí písmenka O.C. E.a mì nastávají starosti, co komu?????
Amálka si prohlí¾ela abecedu:"maminko, co je tohleto za písmenko? Maminka povídá:"to je pøeci X". Jé, maminko to si budu dobøe pamatovat. A proè Amálko? Proto¾e øíkáš, ¾e teta má nohy do X. A písmenko X se moc podivilo. Co to znamená, v¾dy» jsem takové rovné, proè do toho pletou nohy? Ale u¾ slyší jak maminka zavírá kní¾ku a øíká "Amálko tohle a» od tebe u¾ neslyším!" A ne¾ se X dozvìdìlo proè se to øíká, maminka zavøela knihu a tak se to X nikdy nedozvìdìlo. A Amálka vlastnì také ne…
Jsem Zet a na èele mám vrásku,
kdo odpoví mi na otázku,
proè v abecedì jsem poslední,
zatím co vpøedu A si pyšnì vévodí?
Zrození, Zázrak, Zdraví - ta slova musí ka¾dý ocenit,
jsem Zet a chci se vedle A neménì pyšnì postavit!
Písmenkové pøíbìhy:
Spokojená písmenka
Sedím ve ztichlé kuchyni a popíjím èaj. Kdy¾ tu si najednou uvìdomím, ¾e slyším slabé klepání. Rozhlí¾ím s po kuchyni, i z okna jsem vyhlédla, ale zvenku to není. Nic jsem nenašla. No co¾, uklidím hrníèek a zaènu pøipravovat veèeøi. Otevøu lednièku, ¾e si vezmu vajíèka a tam dole na okraji umìlohmotného šuplíèku na ovoce a zeleninu, se tìsní malá hromádka písmenek a naøíká a chvìje se zimou a dobývá se ven.
Kdy¾ jsem si toti¾ dopoledne pøinesla z nákupu ananas, dala jsem ho do lednièky a nevšimla si pøivìšené cedulky, na které bylo hrdì napsáno Del Monte Gold Produkt of Costa Rica. Víte jaká tìm písmenkùm z Costa Rici musela být zima v naší lednici?
Kdy¾ veèer uléhám, myslím na blí¾ící se vánoce a svoje klouèky. Tu se pøede mnou vynoøují všechna písmenka, jsou obleèena do krásných šatù a jako reklama se mi pøedvádìjí. A ¾e prý by chtìla poslou¾it na vánoèní dárky. A já nemohla odolat, ale chtìla jsem pou¾ít jen nìkterá písmenka. Ozval se však veliký rámus, ¾e všechna písmenka jsou potøebná, a ¾e tedy všechna chtìjí poslou¾it na mé dárky. Tak jsem tedy slíbila písmenkùm, ¾e všechna pou¾iji na své dárky klukùm. Na oplátku mi písmenka slíbila, ¾e budou moje kluky provázet celým jejich pøíštím ¾ivotem a to si myslím, ¾e bude vynikající.Spokojenost byla na obou stranách a já mohla klidnì spát.
Jednou dìti po vyuèování špatnì smazaly tabuli, a tak na jejím okraji zùstalo opuštìné písmenko P. Kdy¾ se zaèalo ve tøídì šeøit, zaèalo se P v temné tøídì bát."Samo tady nebudu, nìkam uteèu," øeklo si a vykroèilo pravou nohou. Jen¾e co to? Jen vykroèilo, u¾ to nebylo P, ale R! "Hurá, jsme dvì!"zaradovala se obì písmenka a ji¾ se potmì vùbec nebála. Jakmile se ráno probudila i ostatní písmenka, pøišla P a R na pomoc. A tak kdy¾ dìti vstoupily do tøídy, vítal je na tabuli nápis: PROSÍME, MA®TE TABULI POØÁDNÌ!
Stromeèek z písmenek
Malý Filípek notýsek mìl.
Písmenka abecedy do notýsku psal,
moudrý chtìl být jako král.
Zaèal psát. Prak pøedstavil si, velké V nakreslil. Na ¾idlièku V chtìl posadit. Z písmenka E ji postavil. Písmenko V hrdé bylo na ¾idlièku se vykašlalo. Filípek gumové hádky miloval, ale nikdo nebyl, kdo by mu je daroval, Hádka maloval, písmenko S tak na øádek povolal. Druhé E dvojèe vytvoøil a písmenko L mezi nì prostrèil. Další E kopíroval u¾. V znovu Filípek maloval. Malé E v dlouhé Á pozmìnil a na øádek tak postavil. Hrby velblouda v cirkuse uvidìl, písmenko N tak si pøipomnìl. Filípek limonádu moc rád pil, a¾ si bøíško pøeplnil. Vypadalo jako O tak co mu zbývalo, do notýsku se dostalo. Srpek mìsíce na postýlku zasvítil, písmenku C se podobá, do notýsku se mu zatoulá. Ještì E nakreslil, problém to u¾ nebyl. Filípek na øádek se podíval. Veselé vánoce stálo tam. Stromeèek a básnièky nakreslil. Svìtýlky ozdobil. Písmenka Filípek vystøihnul a vybarvil, básnièky tím polepil. Písmenka abecedy se Filípek nauèil a Veselé vánoce tak nakreslil.
Jak to bylo s písmenky
Kdysi dávno se na svìtì objevila písmenka. Odkud se vzala? No pøece z Písmenkové zemì. A proè pøišla na svìt? Pøece proto, abychom mohli psát slovíèka. Jen¾e jich bylo moc a dìti si je nemohly zapamatovat. A tak, kdy¾ tøeba Pepík chtìl ve škole napsat mamince pøáníèko k svátku, tak na Písmenko S doèista zapomnìl! A na pøáníèko tedy napsal: Maminko, posílám ti pusinku k svátku. No øeknìte, to byla hrùza!!! Nikdo tomu pøáníèku nerozumìl a tak byla písmenka moc smutná. Ale jak Pepíkovi a ostatním dìtem pomoci? Písmenka dala hlavy dohromady, ale na nic nepøišla. A¾ najednou písmeno A povídá: Mám nápad, pùjdeme se zeptat chytré sovy.
Chytrá sova nápad mìla:
To je tím, ¾e se poka¾dé dìtem uká¾ete jinak. To musí mít nìjaký øád. Já vás pìknì seøadím a tak se budete napøíštì ukazovat. A uvidíte, ¾e si vás dìti u¾ budou pamatovat a na ¾ádné z vás nezapomenou. S tím písmenka souhlasila, jen¾e jak byla hašteøivá a mo¾ná trošièku i závistivá, tak se nemohla dohodnout, kdo bude první, kdo pùjde za kým a kdo bude poslední.
A moudrá sova to rozhodla:
První bude písmeno A, pøivedlo vás sem a navíc,ono vlastnì kráèí, podívejte se jak rázuje.Tak ostatní povede. A další bude B,C, D, E - moudrá sova pokraèovala, a¾ seøadila všechna písmenka. Jako poslední dala písmeno Z, to proto ¾e všechno Zavírá. Od té doby se dìti uèí písmenka pìknì popoøadì, podle Abecedy, i kdy¾ vlastnì ani nevìdí, ¾e ji vymyslela moudrá sova. Ale u¾ nikdy ¾ádné písmeno nezapomenou. Sova tedy mìla pravdu, no nedivte se, v¾dy» je moudrá.
Neposlušná písmenka
Ta písmenka jsou pìkné potvùrky, Gabi, jsou samá neplecha! Mnì tøeba o nich vyprávìl starý psací stroj - poslechni si jeho pøíbìh…
Psací stroj - léta slou¾il, jeho písmenka napsala všechny nápady a myšlenky postaršího mu¾e. Doba ale utíká stále rychlejším tempem a redakce pøestaly pøijímat èlánky psané na papíøe a chtìjí diskety, CD, flash… A tak byl starý psací stroj odstaven do koutku a slou¾í spíš jako vzpomínka, jako dekorace pracovny. A jak rád by ještì slou¾il, psal, »ukal do noci ...
Ale nemù¾e i kdyby chtìl sebevíc. On toti¾ nemá písmenka. Dlouho se závistivì dívala na záøící obrazovku a jednoho dne se prostì rozhodla. Nedají se odstrèit! A tak se jedné klidné chvilky pøed ránem sebrala a tiše se schovala pod poèítaèem. A jen co jej pan spisovatel zapnul - šup - a u¾ tam byla! A poskakují si po obrazovce, svítí a záøí do podzimního ranního šera, objevila, ¾e jsou v poèítaèi barvy - tak honem, honem - pøetahují se o nì jako dìti o kyblíèek, a poèítaè na nì nestaèí, na divoké cizince, a starý psací stroj je marnì z koutku volá k poøádku.
Pan poèítaèe se nestaèí divit, co se mu to tam dìje! A proto¾e ještì není takový poèítaèový znalec, volá radìji opraváøe - ten chvíli nad tou spouští mudruje a pak se ráznì rozhodne. Neposlušná písmenka prostì vyma¾e, smete je do koše a u¾ mizí v nenávratnu.
A tak starý poèítaè v tom koutku teï stojí u¾ opravdu jen jako dekorace - proto¾e nemá ani jedno jediné písmenko. Ani na vahadýlkách uvnitø mašinky, ani na klávesnici...
A» ¾ijí SLOVÍÈKA !
„Písmenková víla“ bydlí v zámku, který je postavený ze samých písmenek. Má dlouhé bílé šaty i závoj vyšitý rùznobarevnými písmenky. Uprostøed zámku je sál, kde písmenka bydlí, malá, velká, i barevná. Ka¾dé písmenko má svoji kapsièku a jsou srovnané pìknì podle abecedy. Na zámku pøebývá také rytíø „Slovíèko“, který víle s písmenky pomáhá. Kontroluje, jestli nejsou písmenka ve slovech pøeházená. Veèer „Rytíø“ projde celý zámek, podívá se, zda písmenka pìknì spí a neponocují. Jednou ale zaslechl ze sálu šepot, potom køik a hluk. Písmenka se hašteøila a pøela o to, které písmenko je nejdùle¾itìjší. Pøekøikovala se navzájem. Já jsem první v abecedì, volalo A, prostøední N vykøikovalo, já zaèínám slovo "nejdùle¾itìjší" a já mám zase háèek, nedalo se poslední ®. Rytíø Slovíèko je okøiknul, "písmenka hloupá, všechna jste dùle¾itá (!), proto¾e spolu tvoøíte slova, která lidé potøebují, aby se mezi sebou dorozumìli". Písmenka ztichla a rytíø pokraèoval, "kdyby nìkteré chybìlo, slova by nedávala smysl".
Písmenka neexistují sama pro sebe, mají význam jen tehdy, kdy¾ je nìkdo píše a ète, kdy¾ jsou skládaná do slovíèek. A ta slovíèka jsou buï laskavá nebo nepøíjemná - vypovídají o osobì píšícího i pøijímajícího.
Obojí jsou moc u¾iteèná - proto a» ¾ijí SLOVÍÈKA !
Pojïte si se mnou vymýšlet pohádku. Nemusí to být pøímo slohová práce, jen jednotlivé vìty, útr¾ky, krátká slovní spojení, vše, co vás napadne, co bychom pak mohli pou¾ít, a¾ z tìch vìt budeme tu pohádku dávat dohromady. Máme na to dost èasu. Nejprve bude pohádka, jedna nebo více, uvidíme, jak nám to pùjde, pak budou ilustrace k té pohádce. A kdy to bude, je jen na nás. Tak¾e v klídku a pohodì, kdy¾ vás nìco napadne, napište to sem.
Pokud si nìkdo troufne sám na pohádku se vším všudy, nech» se nenechává nièím omezovat a spisovatelsky se rozmáchne, u¾ se tìším. Bude nám, co zas tolik té spisovatelské fantazie a talentu nemají, vzorem a inspirací. Jako napøíklad naše paní uèitelka èeštiny, nebo nìkolik bývalých redaktorù, co mezi sebou máme a ještì nìkolik talentovaných lidí na psaní by se zde našlo. V¾dy» to nemusí být jen malíøi z kurzu. Jejich pohádku o písmenkách budeme ilustrovat s láskou jako by to byla pohádka naše vlastní:-))
Autoøi pøíspìvkù: viz diskuse
Námìty kursistù a rekapitulace úkolù:
- Procvièování matka moudrosti/opakování cvièení
- Ilustrace bylináøù
- Obrázkový humor
- Písmenkové ilustrace
- Podoby – jaro/léto
U¾iteèné pomùcky k malování:
Lekce prvního roèníku Malování ve Windows
Lekce druhého roèníku Malování ve Windows
Grafický editor Malování
Jak namalovat obraz (PaedDr. Hana Horská)
Práce s programem malování (Mgr. Petr Koníø)