Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Pøímo dušièkový zaèátek tohoto roku zpùsobil, ¾e jsem se ani já necítila ve své kù¾i. Hledala jsem proto, èím bych si zlepšila náladu, jen¾e nic kloudného mne nenapadalo... „A¾ pøedevèírem!...“
"Co jsem to vlastnì chtìla...?"
O všem - pro oèi mé a mých pøátel.
Kdy¾ bratr bratru neporozumí...
Moje vzpomínky cestující klikatými stezièkami se opìt zastavily v jazykové oblasti - tentokrát u zádrhele, který kdysi dávno potrápil mou moskevskou pøítelkyni Galinu.
Galina pracuje ji¾ dlouhá léta na Lomonosovovì univerzitì v Moskvì, konkrétnì na fakultì, kde se studenti nehovoøící rusky pøipravují na studium na ruských vysokých školách.Z tohoto titulu také vyjí¾dí na delší èi kratší pobyty do zahranièí, kde buï vede praktické kurzy ruštiny, nebo semestr èi dva pøednáší na tamních univerzitách. Asi pøed tøiceti lety byla vyslána na jazykový kurz pro uèitele ruštiny poprvé, a to na Slovensko. Proto¾e se tehdejší re¾im øídil heslem Nepøítel nikdy nespí!, neponechal nic náhodì a všichni lektoøi byli pøed zaèátkem kurzu øádnì politicky proškoleni. Školitelùm ovšem vùbec nevadilo, ¾e lektoøi slovensky buï neumìjí vùbec, nebo jen pár základních slov, a nìkolikahodinová školení probíhala zásadnì ve slovenštinì. A tady Galina "narazila" poprvé. Všechny referáty toti¾ skloòovaly v rùzných pádech výraz "socialistická spoloènos»" a Galina, slovenštiny neznalá, rozumìla "socialistická svóloènos»"! Upøímnì se tedy rozhorlovala nad tím, jací jsou slovenští referenti hrubiáni, kdy¾ takový-ve slušné spoleènosti nepøijatelný výraz opakují poøád dokola. (P.S. Pøedpokládám, ¾e ètenáøùm, kteøí ji¾ více pamatují, bude výraz "svóloè" docela srozumitelný. A pro ty mladší výraz pøiblí¾ím asi takto: Jestli¾e se nìkdo chová tak, ¾e je to nesluèitelné s pravidly slušného chování, øíkáme o nìm, ¾e je to dobytek. A kdybychom ten "dobytek" nahradili mnohem vulgárnìjším výrazem, dostaneme právì onu "svóloè"...)
O tom, ¾e Slováci jsou národ spros»ákù, pøesvìdèovaly Galinu i rùzné nápisy na ulici. Tu se doèetla nìco ve stylu "Pozor! Padá omítka!", kousek dál tøeba "Pozor na vlak!", za chvíli na ni volal její slovenský kolega :"Pozor! Auto!" Tak to šlo poøád dokola a nebohá Galja si marnì lámala hlavu, proè její hostitelé stále nìkoho hanobí... Ono toti¾ ruské POZOR znamená "hanba"...
A to jsou prosím ruština, slovenština i èeština jazyky bratrské, vzešlé ze stejného prazákladu!