Kdo nepracuje, a» nejí
„Kdo nepracuje, a» nejí“, praví lidové poøekadlo, a taky „bez práce nejsou koláèe“ a „práce matka pokroku“ (to u¾ ovšem není pøísloví, ale budovatelské moudro). Nìkteøí z vás jistì pamatují dobu, kdy obèan mìl sice právo na práci, ale zároveò také povinnost pracovat. Kdo nepracoval, byl darmojed a trestní zákon na nìho mìl paragraf 203, v nìm¾ byla skutková podstata trestného èinu pøí¾ivnictví upravena následovnì:
§ 203
Kdo se soustavnì vyhýbá poctivé práci a dává se nìkým vydr¾ovat, nebo si prostøedky k ob¾ivì opatøuje jiným nekalým zpùsobem, bude potrestán odnìtím svobody a¾ na 3 roky.
Samo o sobì je to pomìrnì nudné ètení, ale pokud se litera zákona šikovnì spojí s opravdovým ¾ivotem, hned mù¾e být i veselo. Ka¾dý rozsudek toti¾ musí obsahovat nejprve popis jednání pachatele a poté citaci pøíslušného paragrafu, který mìl být oním skutkem naplnìn. Jak to v praxi mù¾e dopadnout si vám dovolím demonstrovat na jednom konkrétním rozhodnutí, které bylo vyhlášeno a následnì i vyhotoveno v této podobì:
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud v Praze rozhodl dne 17.4.1970 samosoudcem JUDr. J.B. po hlavním líèení takto:
Ob¾alovaná Václava H., nar. 8.9.1950, bez stálého pracovního pomìru
j e v i n n a,
¾e dne 18. 2. v baru RaJ Babeta v Praze 1 v noèních hodinách nechala se hostit rakouským státním pøíslušníkem Fritzem H., naèe¾ od nìj pod slibem soulo¾e vylákala 300 šilinkù a 50 tuzexových korun, avšak cestou do svého bytu mu utekla a skryla se u své pøítelkynì.
Dále dne 22. 2. v baru RaJ Carioca v Praze 1 tentokráte od obèana NSR Heinze C., rovnì¾ pod slibem soulo¾e, vylákala 150 DM, pøed vykonáním soulo¾e však opìt tomuto obèanovi utekla,
t e d y
soustavnì se vyhýbala poctivé práci……..
è í m ¾ s p á ch a l a
trestný èin pøí¾ivnictví a odsuzuje se k ………
Text: Ivo Jahelka
Ilustrace: František FrK Kratochvíl