Adriana vešla do dveøí a dvìma krátkými pohyby skopla z nohou boty na vysokém podpatku. Bosky docapkala ke kuchyòské lince, aby si pøipravila kávu. Ne¾-li se voda v kávovaru promìní v lahodnou tekutinu, mù¾e se vzdálit do koupelny. Sprcha, káva s dobrou knihou a postel, u¾íváno v tomto poøadí, to budou ty nejlepší léky na dnešní dvanáctihodinový pracovní den. Adriana peèlivì vyvá¾ila teplotu vodního proudu, aby nebyl ani pøíliš horký, svaly by jí po nìm ztì¾kly, ale ani pøíliš studený. Ne¾ na své tìlo roznesla sprchový gel, nìkolik minut si v proudícím teplu jen tak relaxaènì lebedila. Kdy¾ vzniklou pìnu ze sebe spláchla, cítila se pøíjemnì prohøátá, nyní si mohla dovolit proud ochlazovat. Pomalu otáèela pákou s ozdobným støíbrozlatým kováním, dokud se jí voda nezdála studená. Pak najednou proud utnula a rychle se zahalila do teplého ruèníku. To byl její obvyklý rituál otu¾ování, po kterém se cítila svì¾e a uvolnìnì. S tìlem zabaleným v osušce odcupitala Adriana zpìt do kuchynì. Bezkofeinová veèerní káva byla ji¾ pøipravená. Nalila si jí plný hrnek a osladila ji umìlým sladidlem. Pak se s úlevnou jistotou, ¾e dnes u¾ nemá ¾ádné povinnosti, svezla na pohovku. Poslední dobou trávila èasto veèery o samotì, s knihou, pøi které se výbornì odreagovala. Vzala si ji do ruky i nyní.
Adriana se narodila jako nejmladší z pìti dìtí v chudé rodinì Itala a Mexièanky a kromì svého vlastního tìla, rozumu a krásy nevlastnila vùbec nic. Ka¾dièká titìrná píï jejího dnešního majetku, jejího úchvatného bytu na Park Avenue v New Yorku, jako¾ i skvostného letního sídla na Francouzské Riviéøe, byla výsledkem jejího desetiletého úsilí. Adrianì bylo teprve šestadvacet let, ale musela se pøinejmenším pøipravit na to, ¾e její sláva zaène ka¾dým okam¾ikem pohasínat, proto¾e byla modelka. Zatím o ni byl stále veliký zájem, snad a¾ pøíliš veliký, stála na nohou od samého rána a pózovala a pózovala, pøed fotoaparátem nebo na pøehlídkových molech. Nebyla to vùbec lehká práce, vy¾adovala trpìlivost a zároveò znaènou flexibilitu. A nìkteré dny prostì nemìla zaèátek ani konec. Kdy¾ se pak po celodenním naditém programu koneènì svalila do køesla ve svém luxusním bytì, musela se ještì vìnovat svému zevnìjšku. Tøikrát týdnì dvì hodiny cvièila, dvakrát týdnì chodila bìhat èi plavat, dennì pøitom úzkostlivì peèovala o svou ple», vlasy i nehty. Všechny procedury samozøejmì zabraly spoustu èasu a námahy. Co ale Adrianì na její práci vadilo nejvíc a na co si musela stále zvykat, ¾e si musí odpírat urèitá jídla, kvùli napnuté a svì¾í pleti, zdraví a samozøejmì udr¾ení štíhlé postavy, musela se vyhýbat tukùm a cukrùm, opatrnì zacházela s koøením a maso po¾ívala jen zøídka. Nìco v jejím ¾ivotì se zkrátka nezmìnilo, ani kdy¾ se její pøíjmy ztisícinásobily. Stále je nìèím omezovaná.
Vlastnì i proto, kvùli svému odporu k dietním omezením, s kterými by ráda co nejdøíve skonèila, se nyní Adriana rozhodovala o své budoucí kariéøe. Musela vymyslet svùj postup dál, døív ne¾ si nìkdo uvìdomí, ¾e její tváø je ji¾ okoukaná a její útlé boky a ploché bøíško u¾ nikoho nevzrušují. Musí si to naplánovat, proto¾e odcházet z popøedí veøejnosti se má dùstojnì a na výsluní kariéry. Adriana se rozhodnì nehodlala nechat nìèím zaskoèit. Zcela vá¾nì uva¾ovala o tøech mo¾ných zamìstnáních, které by zvládla a které by ji bavily - hereèka, zpìvaèka a zcela neèekanì, uvìdomila si tuto alternativu a¾ teprve nedávno, majitelka exkluzivního obchodu s dámským prádlem. Ano, jedné z tìchto èinností se hodlala vìnovat, a¾ jednou sekne s modelingem, a v ka¾dé z nich se hodlala nejprve trochu porozhlédnout. Po konkurenci i vlastních schopnostech, na zítra proto pozvala na veèeøi svého dobrého známého, slavného herce Dylana Starka, s kterým se chce tajnì poradit o pøípadném odstartování své herecké kariéry. Jednou u¾ jí nabízel, zda si nechce jen tak z legrace projít kamerovými zkouškami, nabízel jí dokonce i menší roli na jednom svém filmu, tenkrát ale odmítla.
Ticho Adrianiných myšlenek proøízlo zvonìní telefonu - jak se neslo objemným prostorem, v rozlehlém bytì znìlo naléhavì a výraznì. Proto kdy¾ Adriana k pøístroji pospíchala, instinktivnì se nad dotìrným tónem zamraèila. Bude muset své slu¾ebné Mary øíct, aby zaøídila ztlumení toho otøesného zvuku. Zvedla sluchátko. „Haló!“ Zatímco stála v rohu místnosti, u nízkého mahagonového stolku se zlatým kováním, a vyøizovala pøitom nedùle¾itý hovor se svým agentem, rozhlí¾ela se po svém bytì. Byla na nìj pyšná, na jeho rozmìrnost i obsah, který tak peèlivì ladila s pomocí bytové architektky: nejvíce ze všeho milovala právì tuhle místnost. Byla to vlastnì spíš hala, s perským kobercem, broušenými zrcadly a tøemi sochami øeckých bohù.
V tomto okam¾iku Adriana znechucenì zaklapla knihu. U¾ zase další pøíbìh o úspìšné, krásné a štíhlé dívce (navíc také Adrianì, ušklíbla se), která vyrostla v chudobì, ale pøesto díky své ambicióznosti nejen¾e získala presti¾ní zamìstnání, ale uspìje naprosto v ka¾dé oblasti, na kterou se vrhne. Nakonec si samozøejmì k sobì najde i stejnì úspìšného, krásného, svalnatého mu¾e, který ji bude milovat a¾ do smrti. Zøejmì Dylana Starka, který ji ji¾ léta tajnì miluje. Kdo to má poøád èíst? Copak v Americe ne¾ijou normální lidi?
Adriana se zvedla z gauèe a ze starého peøiòáku po rodièích vytáhla deku a polštáø. Ustlala si na pohovce, na ní¾ pøedtím èetla knihu. Další místnost v bytì nemìla, jen jednu plus kuchyòský kout. A toaletu se sprchou samozøejmì, co¾ ovšem byla její chlouba, bìhem tøí let pracovního procesu se Adrianì povedlo našetøit na její renovaci.
Adriana vzdychla. Pak odnesla špinavý hrnek od kávy do døezu v kuchyòském koutì, je¾ byl souèástí úzké chodby. Zde minula vysoké útlé zrcadlo (širší by se sem nevtìsnalo), ale pohledu do nìj se úmyslnì vyhnula. Nemìla dnes chu» pohlédnout do své tváøe, tváøe té èeské Adriany, obyèejné holky z velkomìsta, která nebyla ani výjimeènì krásná, ani výjimeènì štíhlá. Dietu dr¾ela proto, aby její nadváha ještì víc nevzrùstala. Kdepak. Adriana nemìla nejmenší chu» se na sebe dívat. Ostatnì, nemìla èas se rozptylovat pitomostmi. Bylo u¾ po osmé a ona musí ráno vstávat na pùl pátou, aby vèas dorazila do své kanceláøe na vlakovém nádra¾í, kde u¾ tøetím rokem prodává jízdenky.