Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Drby a støípky ze ®i¾kovské republiky (9)

Zbìsilé úprky Bédi s Bo¾kou pøes dvorky

®i¾kov je jednou z nejosobitìjších pra¾ských ètvrtí. Jen kousek od turisty pøecpaného centra tu v pøíjemném nesouladu funguje zmì» barù, vetešnictví, heren a galerií. Snadno tu narazíte na obchod se zbo¾ím z Pákistánu, romskou hospodu, ale i na cukrárnu, kde dopolední smìnu postarších dortíkáøù støídá v podveèer subkulturní mláde¾. Ne náhodou se sem proto dnes, stejnì jako za první republiky, stìhují spisovatelé, výtvarníci i rùzní podivíni, díky nim¾ získala ètvr» svou bohémskou povìst.  

 
Tomáš  Malík  a Zuzana Brodilová

***

Èerstvé vdovì Bo¾ce Vaòousové ještì nestaèila poøádnì vychladnout man¾elská postel po zemøelém Edmundovi, kdy¾ v hlubokém zármutku pøi svých toulkách po rozkvetlých Riegrových sadech u¾ hledala do svého hnízdeèka nového ptáèka. Bylo pøekrásné jaro. Samotinké jí bylo doma nepøedstavitelnì smutno. Jeliko¾ to byla ¾ena na svùj vìk se vším všudy èipernì èilá, hotový nezmar, netrvalo dlouho a seznámila se s mu¾em rozvedeným. Jmenoval se Bedøich Beránek. Byla to láska na první pohled.

Ne¾ se Béïa nastìhoval k Bo¾ence, scházeli se potají v Riegráku a vodili se za ruce, jako by jim bylo šestnáct. Jejich roztomilý vztah by jim mohl závidìt leckterý mladý pár, tak se mìli rádi a tak se nadevše milovali. Jediný, kdo jejich lásce nepøál, byla Béïova bývalá ¾ena Rebeka, kterou Beránek jinak nenazval, ne¾ ¾e je to zpropadená Beranice.

Pøesto¾e mìli tøi roky po rozvodu, Rebeka milého Bedøicha všude na krok sledovala a pronásledovala. Dokázala celé hodiny na nìho èekat pøed domem Bo¾eny Vaòousové, a¾ vyjde ven, aby mu ztropila na chodníku hysterický skandál pro pobavení celé ulice. Stále zoufale doufala, ¾e se její exman¾el vrátí zpátky domù do její stále otevøené náruèe. Její smyslu zbavené chování zpùsobilo, ¾e oba neš»astní milenci u¾ nervovì nevydr¾eli a navštívili v domì ¾ijícího spolunájemníka, „advokáta chudých“ Egona Košvaru, s prosbou o pomoc.

Stalo se to zrovna v èase, kdy na ®i¾kovì nemilosrdnì øádil gang pùdaøù. Naposledy mezi posti¾ené z jejich domu patøila sexbomba Eva Krupièková povoláním kuchaøka z Raje*. Bylo jí z pùdy ukradeno všechno v Tuzexu nakoupené luxusní sexy spodní prádlo. Její soused pøes chodbu, Toník Pa¾out, si pak z ní utahoval, k èemu je jí spodní prádlo, kdy¾ lítá po baráku nahatá. Tím nará¾el na pøíhodu, jak se jí jednou prùvanem zabouchly dveøe bytu a ona zùstala úplnì nahá, jak ji Pán Bùh stvoøil, stát na schodišti s uhašenou pánví, která se jí v bytì na sporáku neš»astnì vzòala.   

Dobrá duše národa „advokát chudých“ Egon Košvara dostal nápad, jak jim tedy pomoci. Shodou okolností se to právì stalo, kdy¾ Bo¾ena a Bedøich prchali z domova pøes dvorky, aby je ¾árlivá Rebeka Beránková nevidìla, a tak neztropila na veøejnosti další skandál. Táhli za sebou velkou tašku a k tomu ještì vìtší kufr - obojí mìli narvané vypraným lo¾ním prádlem pro mandl.

Pøesnì v tom samém èase vybìhl z domu s vá¾nou zasmušilou tváøí „advokát chudých“ pan Košvara a hrnul si to rovnou k vartující Rebece „Beranici“ Beránkové.

„Osobo, u¾ vás pozoruji delší èas, ¾e tady stále oèumujete a mám vá¾né podezøení, ¾e budete patøit k té bandì pùdaøù. Zrovna toti¾ pøed nìkolika dny zmizelo z naší pùdy jedné naší vá¾ené nájemnici všechno spodní prádlo a nebylo laciné, bylo z Tuzexu! Tak mne dobøe poslouchejte! Jestli okam¾itì nezmizíte i vy, tak na vás, ne Polednici, ale esenbáky zavolám! A oni si vás u¾ proklepnou. Vìøte mi!“
 

Po tomhle Beránková zrudla a beze slova se na patì otoèila, nabrala sprint a, jak jen mohla co nejrychleji, jako pára nad lokomotivou zmizela.  

V tom samém èase, snad na minutu, korpulentní Bo¾enka a ne ménì korpulentní Bedøich nemotornì pøelézali s obøím kufrem a taškou zídku mezi dvory. Kdy¾ se Béïovi podaøilo pracnì vyškrábat za Bo¾enkou na zeï, stalo se nìco strašného – kufr se mu neèekanì otevøel a jak se sna¾il zabránit katastrofì, ruply mu i kalhoty pøesnì v pùlce zadku a ven se vítìznì vydraly a zasvítily rudì, jak rudá záø nad Kladnem, jeho èervené trenýrky. Neš»astník nestaèil katastrofì zabránit, všechny ještì navlhlé lù¾koviny se vysypaly na hlavu ji¾ pod plotem z druhé strany èekající Bo¾enky a zbytek se rozletìl do bláta na dvorku. Tohle ale neuniklo bdìlým nájemníkùm z domu na protìjší stranì dvora a ti nemeškali a hned volali na Veøejnou bezpeènost, ¾e na jejich dvorku jsou zcela jistì hledaní pùdaøi i s lupem prádla.

Dva neš»astní „pùdaøi“ se sna¾ili co nejrychleji všechno sesbírat, a kdy¾ vybìhli pøes chodbu protìjšího domu na ulici, u¾ tam na nì èekali chlapci ve slušivých uniformách švestkové barvy i s modrým antonem. Nepomohlo ¾ádné ujiš»ování, ¾e nekradou a nejsou pùdaøi – nemìli toti¾ s sebou ani obèanské prùkazy. Byli, i kdy¾ se zoufale vzpírali, nemilosrdnì nalo¾eni i s lo¾ním prádlem do auta a pøevezeni na oddìlení Veøejné bezpeènosti v Lupáèovì ulici.

U výslechu jim pøíslušníci nechtìli uvìøit, ¾e jsou bezúhonnými obèany a jednali s obìma zadr¾enými arogantnì a¾ do chvíle, kdy jim Bo¾enka øekla, ¾e je zaslou¾ilou èlenkou ulièního výboru a Komunistické strany a také domovní dùvìrnicí. Pøíslušníci VB jako by se zalekli a výslech pak probíhal v pøátelštìjším duchu. Po prolustrování se dokonce soudruzi ochránci zákona omluvili a nabídli slu¾ební auto k odvozu domù. Kdy¾ Bo¾ena a Bedøich hrdì vysedali z antonu pøed domem, podávajíce si ruce s pøíslušníky VB, samozøejmì to neuniklo zvìdavým oèím nájemníkùm a celá ulice se pozdìji jejich neštìstím jen náramnì bavila – v¾dy» Bo¾ena, coby èlenka strany, nebyla ani u obyvatel dìlnického pùvodu vùbec oblíbena a co je postihlo, jí zlomyslnì pøáli.  

Jedno však bylo víc jak jisté - od té doby se ji¾ Beranice Rebeka Beránková v ulici neukázala, jako by se po ní slehla zem a Bo¾ena s Bedøichem si oddechli.

 
* * *

Ve tøetím poschodí bydlela s rodièi pìtiletá blonïatá dívenka Vendulka Špilková a ta mìla kouzelného a roztomilého dìdeèka Alfonse, vystøi¾eného jak z pohádky. Tak jako správný dìdeèek z pohádky mìl bílý fous a bílé vlasy. Nikdo ho nikdy nevidìl se zamraèit, jeho oblièej byl pro všechny lidi kolem nìho rozzáøen milým úsmìvem a všude svou pøítomností rozdával jen dobrou náladu a pohodu. Zkrátka a dobøe byl fantasticky pohádkový a všichni ho mìli rádi.

Tenhle dìda byl nerozluènì spjatý s rodièi Vendulky a pravidelnì pøijí¾dìl co sobotu lokálkou z Mokrops u Prahy za svou milovanou vnuèkou a svým starším synem na návštìvu. Poka¾dé jí nìco pøivezl, jako domácí køí¾aly a rodièùm zase ovoce, zeleninu, bylinky a sušené houby.

Jednoho dne se celá rodina rozhodla, ¾e jejich milovaného dìdu pøekvapí a pøijedou za ním na jeho chalupu. Mìl mít toti¾ kulatiny - osmdesáté narozeniny. Aby pøekvapení bylo se vším všudy dokonalé, vezli s sebou všechno, co takové slavné výroèí vy¾aduje a co si zaslou¾í – jídla do sytosti a alkohol rovnì¾ nechybìl. Na oslavu nepøijeli jenom Špilkovi z Prahy, sjelo se v Mokropsích celé široké pøíbuzenstvo.

Dìdoušek Špilka mìl u chalupy uvázaného polovlèáka Šaryka pojmenovaného po slavném psu z polského televizního seriálu „Kapitán Klos“. Vendulka Šaryka, stejnì jako svého dìdeèka, milovala. V den oslavy byl Šaryk puštìn ze øetìzu, aby z toho taky nìco mìl a mohl se volnì po domì a mezi hosty v rámci oslav pohybovat. Ten toho patøiènì hned vyu¾il, bìhal celý den za Vendulkou a také oslavil dìdovo jubileum po svém – v nestøe¾ený okam¾ik se¾ral ve špajzu skoro všechny polské klobásy pro hosty propašované z Polska, jako by byly nachystány jen pro nìho a jako zákusek k tomu zhltnul ještì uzenou šunku. Byl z toho poprask náramný, ale psa pøesto všechno nechali dál volnì pobíhat a neuvázali ho – v¾dy» to byl velký svátek dìdy Alfonse a oslava jeho významného výroèí.

Kdy¾ u¾ zábava pomalu konèila a všichni mimo Vendulky a Šaryka byli krásnì opilí, dìdeèek z nièeho nic naráz pøestal zpívat, vystartoval od stolu jak Gagarin do Vesmíru a,  dr¾e si ústa obìma rukama, vyletìl jak neøízená støela pøes verandu na zahradu. Bylo slyšet, jak se venku dáví a dává prùchod všemu, co za celý den pozøel a na èem si tak nesmírnì pochutnal. První z nìho vyletìlo bez mávání køídel peèené kuøátko s bramborovým salátem a hned za ním v malém odstupu oblo¾ené chlebíèky. Musel toho vypít víc ne¾ zdrávo a nezvládl to. Kdy¾ u¾ mìl po všem, odebral se, vrávoraje, do své komory v prvním patøe ulo¾it do postele, aby se ze všeho do rána vyspal.


 

První, kdo se ráno vzbudil, byla ji¾ do rù¾ova vyspinkaná Vendulka. Bìhala po baráku jak pominutá a všem s køikem oznamovala: „Dìdeèek ztratil ¾uby! Dìda nemá ¾uby a šišlá!“ Celá ještì rozespalá rodinka se pustila do hledání dìdovy zubní klapaèky. První, kdo padl v podezøení, byl pes Šaryk, co kdy¾ chrup našel, a proto¾e mu krásnì vonìl a byl v ten den urèitì pøe¾raný, mohl si ho nìkde na zahradì zahrabat na horší èasy. Èást osazenstva se vydala s rýèi na zahrádku a dala se do rytí záhonù. Hledalo se všude a po ètyøech hodinách, kdy¾ zahrada byla pomalu celá zrytá, to všichni vzdali. Protéza se nenašla.

A tak kouzelný dìdeèek Alfons vykroèil šišlajíce do svého devátého desetiletí bez zubù. Byl smutný, kdy¾ si ke snídani musel, jak za starých èasù, namáèet suchý chleba do kafe a k slavnostnímu obìdu, kdy všichni jedli svíèkovou s hovìzím, musel pojídat jen krupicovou kaši s cukrem a skoøicí.

A zuby? Ty se nakonec našly a¾ po tøech letech, kdy¾ se malovala veranda. Byly zakousnuté mezi zadní stìnou almary a zdí. Stalo se to, jak dìda pøi úprku z bytu klopýtaje pøes verandu si hodil „šavli“. Bohu¾el se u¾ nálezu svojí klapaèky nedo¾il, byl u¾ dva roky na pravdì Bo¾í.

RAJ* = Restaurace a jídellny

 
Václav ®idek

* * *
Související èlánky: Drby a støípky ze ¾i¾kovské republiky

Nepøátel se nelekejte... - 1
Eva v Adamovì rouše - 2
Vykouøíme je jak èmeláky - 3
Proè ®i¾kovandy milovaly Toníka pa¾outa - 4
Jak ¾i¾kovský konstábl zatýkal Pa¾outa - 5
Jak vdova Šmejkalová dìlala striptýz... - 6
Taková to byla velká láska...  - 7
Egon Košvara dobrá duše národa - 8

Anotaèní kresba
© Antonie Kadlasová, akademická malíøka
Kolá¾e © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 29.04.2018  07:06
 Datum
Jméno
Téma
 29.04.  07:06 Václav ®idek Podìkování
 28.04.  17:30 Josef Èermák
 28.04.  11:23 Jana Reichova
 27.04.  18:34 oga janíèková
 27.04.  09:14 Ivan
 27.04.  09:13 Von
 27.04.  05:08 Václav ®idek