Babibajky (40) Seniorský vìk dostihl i mne a vìnoval mi ÈAS – èas na odpoèinek po hektickém pracovním období, èas na vnouèata, na relaxaci nad záhony v zahradì, na knihy bìhem let kupované a odkládané bez ètení na dobu, a¾ na nì zbude èas...
Dal mi také mo¾nost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou èipù a drátkù, tím zázrakem dvacátého století. Zaèátky s ní mi ulehèil dárek – CD s nìkolika tisíci klipartù. Pøi jejich prohlí¾ení se mi zaèaly vybavovat rùzné zá¾itky z pro¾itých let, které jsem se sna¾ila v nìkolika vìtách zachytit. To, co jsem bìhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávìní, nìkde skoro pohádky, povzdechnutí, pøíslibu. A proto¾e stojí na samé hranici reality a bajky a proto¾e jejich autorkou je babièka, dostaly název BABIBAJKY.
Ne ka¾dá se povedla, pøísní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pøesto doufám, ¾e se najde i dost ètenáøù, kteøí se zasmìjí, souhlasnì pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v naèrtnutém dìji. Pøeji všem dobrou náladu.
Mara
* * *
Zase jste probendili veèer u poèítaèe a najednou je skoro pùlnoc a do práce se vstává za rozbøesku, kdy nejvíc cvrlikají ptáci? No to se tedy nemù¾ete spoléhat, ¾e se probudíte vèas jen tak sami od sebe! To by dopadlo, to vám øeknu! No jasnì, souhlasím, nejlepší je natáhnout si budík, proto nám stojí u postele.
A budík øinèí a øinèí, a¾ mu dochází dech, panenko skákavá, to je ale nevdìèná práce! ...a víèka ne a ne se rozlepit, jen ruka šátrá po stolku a …je¾íšmarjá! u¾ zase vstávat, proboha, ještì aspoò pìt minut, tak tikej nahlas a nenechej mì zaspat! …
Co je na svìtì opojnìjšího nad slastné propadání se do náruèe Morfeovy?… Ó, to tedy budík, ta vtìlená povinnost, nezná a nikdy nepochopí, pro nìho je jedinou slastí vidìt èlovìka hrabat se z postele … No tak pozor pozor, jestli se ještì jednou polo¾íš na polštáø, vezmu u¾ na tebe opravdu to kladivo!
* * *
Tak abe belo jasný, takovédle spusob dovolený se mnì, ta»ko, vùbec ale vùbec nelíbí! Ty si èuèíš pod pláštìnkó na rybách a me tade vlhnem ve stano, já u¾ mám rymu a Jarunku škrabe v krku. Takle teda né! Kvùlivá tobì sme nejeli na Malorku, slibovals plno ryb a nikde nic.
Klidnì se tade zustaò, já balim, beru si favorita a za dvì hod¡ky jedo z dìckem dom! No co co, jak se dostaneš dom?! A¾ teho budeš mit plny zube, zavoláš a já pro tebe pøifrèim, nebo mu¾eš jet tudle ze sósedkó, sténì po tobì kóká a¾ hamba. Tak sa rozmysli, co pro tebe bude lepèí, a nezapomeò – za dvì hodiny!
Bó¾e, jak nám mohlo bét na slunku na Malorce!
* * *
Tak kde je? Sedím tady u¾ pìknì dlouho a princ nikde. To pìknì spìchá pro nevìstu! A co jsem se toho šípu nahledala mezi lekníny, aby mi ho nesebrala náhodou nìjaká jiná, za zlatou korunku jsem dala poslední peníze, no co se divíte, dneska dostanete koupit, na co si vzpomenete, jen musíte vìdìt, kde to prodávají...
Jak já se tìším do zámku! ®ádná studená voda a bahno, ¾ádní hubení komáøi k obìdu, ¾ádný strach z èápù a u¾ovek, hele, zase tady jedna šmejdí, to abych se honem nìkam schovala, jen¾e co kdy¾ se objeví právì teï ten pohledný princ?
No to taky bude problém ho pøesvìdèit, aby mì políbil, aspoò pusu bych si mìla utøít, aby nebyla tak mokrá ... a teï se pìknì uvelebit na leknínový kvìt, ještì udìlat smutné oèi, a» ho to chytne za osrdí, a kdy¾ to dobøe dopadne, budu spát v hebounkých peøinkách, snídanì a¾ do postele, ¾ádná práce a zábavy a¾ nad hlavu ... júúú, já se tak tìším!
Panebo¾e, kam jen mohl spadnout? Proè jen jsem tak napínal luk? A taková mokøina, ještì zapadnu a ušpiním si boty... kdybych si vzal tu protivnou sousedovic holku, co mi ji namlouvali, nemusel jsem se tady trmácet !
No no, co se vám nelíbí? ®e tu pohádku znáte jinak? A kdo vám tvrdí, ¾e tohle je pohádka?!
* * *
Letííí, Bobíku, letííí, vidíš, jak se nám povedl? V¾dy» to nic nebylo, pár špejlí, tenký papír a provázek … jen se mi nesmíš plést pod nohy, au, koleno! A kde je drak? Proè jsi to klubko nechytil?
Bobíkùùù, dr¾ se, drak tì unese, hlavnì neštìkej, a» ti špulka nevypadne, a¾ pøestane foukat, poletíš zase dolù a já tì tady chytnu …
...Dr¾ se, Bobíku, vynesu tì a¾ do oblak a uvidíš tu nádheru, urèitì se ti zalíbí volný prostor kolem tebe a vítr ti proèeše ko¾íšek tak, ¾e všechny blechy radìj vyskáèou, a poletíme spolu kolem svìta, to bude krása!…
...Vùbec se mnì to lítání nelíbí, je mnì zima na tlapky, toèí se mnì hlava, kdepak, to není nic pro mì, hele klesáme, sláva, a támhle je moje bouda a náš kluk, tak raz dva tøi a hop! Není nad pevnou zem pod tlapkama ... co se jim na tom lítání tak líbí?
* * *
Krindapána, holky, vidíte taky to co já? Naše TOP modelka se zapomnìla , husa jedna , a vajíèko je na svìtì. A to bylo øeèí, ¾e ona nic , ¾e to pro ni není sedìt na hnízdì a pak za sebou vodit housata jako na procesí! A jak nad náma ohrnovala zobák, ¾e tím sezením tak akorát ztloustnem a nakonec skonèíme na pekáèi. A jak pøedvádìla svoje peøí , jak se s ním chlubila, ¾e je poøád jako z cukru a husté a lesklé, jako by to naše nebylo nemlich stejné... na výstavách ¾e vyhrává taky krásným dr¾ením hlavy a jasným hlasem a vùbec ¾e je nejlepší z nejlepších… a prozradím vám , co se mi doneslo z vedlejšího dvora, ¾e prý se spustila s jejich houserem, hned jak se oba vrátili z poslední výstavy drobného domácího zvíøectva v Kotìhùlkách, a…
Bo¾ínku, vy jste ale husy, copak nevidíte, ¾e moje vajíèko je vìtší ne¾ ta vaše? ®e se jedná o experiment v chovu? No jasnì, co mù¾ete vìdìt, v¾dy» ze dvora vytáhnete paty tak leda na rybník. Jen poèkejte, a¾ já povedu housátko, to teprve budete závidìt !
Babibajky (40)
