Senioøi a hory
Rozhovor s èlenem Horské slu¾by v šumavské Kvildì Josefem Tischlerem
Zimní sezóna je v plném proudu. Do hor míøí davy turistù, mezi nimi samozøejmì i senioøi. Šumava láká nejen svými pøírodními krásami, ale i svou pohostinností. „Pøijeïte, budete tu vítáni, ale buïte opatrní. Hory jsou krásné, ale pro ty, kdo pøeceòují své síly, mohou být i nebezpeèné,“ vzkazuje seniorùm Josef Tischler.
Roste poèet seniorù, kteøí pøijí¾dìjí do hor?
Øekl bych, ¾e ano. Senioøi jsou aktivní, cestují, sportují. Samozøejmì nevedeme o tom ¾ádné statistiky, ale ti, kteøí jezdili na ly¾ích èi na kole celý ¾ivot, pokraèují, pokud jim to zdraví dovolí, i v seniorském vìku, anebo se vìnují alespoò turistice. A máme tu i akce, zamìøené pøímo na seniory. Národní park Šumava organizuje na jaøe a na podzim akci s názvem „Dostupná Šumava“, kdy svými autobusy odvá¾í seniory do míst, kam u¾ by tøeba nedošli a kam se bì¾nì autem nesmí- k prameni Vltavy, na Bøezník, Buèinu, k šumavským jezerùm…
Co by mìli senioøi vìdìt, ne¾ se do hor vydají?
Mìli by se pøipravit. Pøeèíst si tzv. „Desatero horské slu¾by“, co¾ jsou zásady bezpeèného chování pøi pohybu v horském terénu, ale to platí pro všechny návštìvníky bez ohledu na vìk. Zjistit si dùle¾itá telefonní èísla, projít mapy, pøedpovìdi poèasí. U seniorù je dùle¾ité i vzít si s sebou své léky a zjistit, kde se v daném místì se svou chorobou mohou obrátit na lékaøe.
Co dìlat, kdy¾ na nìjaké vycházce èi túøe postihne seniora slabost?
Èlovìk by nemìl pøeceòovat své síly a v pøípadì jakýchkoliv obtí¾í volat Horskou slu¾bu! Telefonní èíslo je všude v horách stejné. 1210. Mù¾eme být na místì daleko døíve ne¾ záchranka a v horách ji prakticky zastupujeme. Všichni naši èlenové jsou vystudovaní záchranáøi a jsou schopni poskytnout kvalifikovanou pomoc. Mohu vám dát pøíklad – cestou na Buèinu, shodou okolností pøibli¾nì ve stejném místì, dva lidé zkolabovali. Nìmeètí turisté, kteøí nevìdìli, jak pøivolat èeskou pomoc, volali do Nìmecka a ne¾ se vše podaøilo zajistit, jejich kolega zemøel. Naši turisté o pár mìsícù pozdìji zavolali nás- byli jsme na místì do pìti minut a pána se nám podaøilo zachránit. Tak¾e senioøi by nemìli váhat a volat!
Musí být asi nádherný pocit, kdy¾ se vám podaøí zachránit lidský ¾ivot…
To urèitì. Je to pro nás velká satisfakce a vlastnì smysl naší práce. Nevedu si ¾ádné osobní statistiky, ale pár desítek lidských ¾ivotù se nám zachránit podaøilo. Vzpomínám na mladého chlapce, který najel na ly¾ích do stromu. Mìl velmi tì¾ká zranìní, o jeho ¾ivot jsme dlouho bojovali. Byl velký zázrak, ¾e pøe¾il. Po pùl roce léèení nám pøišel podìkovat… Ne všechny naše zásahy mají š»astný konec, to je potom velký smutek.
Co všechno je náplní práce Horské slu¾by?
Naší hlavní náplní je pomáhat lidem. A ¾e s tím máme práce víc ne¾ dost, dokazují i statistiky v našem okrsku dojde v prùmìru ke tøem stovkám úrazù roènì, tedy skoro jednomu dennì. Kromì toho udr¾ujeme a obnovujeme turistické nebo tyèové znaèení, mìníme cedule na rozcestnících, proøezáváme zarostlé stezky. A hledáme zbloudilé turisty- to bývá velmi nároèné. Kdy¾ lidé podcení své síly, povìtrnostní podmínky, které se tu v horách mohou mìnit z hodiny na hodinu, nebo kdy¾ sejdou ze znaèené cesty. Pomáháme i místním, pokud potøebují pomoci- tøeba s jednoduššími lékaøskými úkony.
Co dìlat, kdy¾ se v horách ztratím?
Ka¾dý by mìl pøed cestou zvá¾it, jak zdatný je chodec, zda stihne návrat pøed setmìním. A na túry si brát nabitý a zapnutý mobil. Pokud máte tzv. „chytrý telefon“, mù¾ete si do nìj zdarma stáhnout aplikaci Horské slu¾by, která v pøípadì nutnosti doká¾e urèit vaši polohu s pøesností na metr. Jakmile jste v nouzi, volejte, my vám pomù¾eme. Roènì hledáme v prùmìru deset lidí, více v zimì ne¾ v létì, ale v zimì se zase vìtšinou rychleji najdou - podle stop, zároveò však hrozí vìtší nebezpeèí podchlazení.
Je rozdíl v práci Horské slu¾by v rùzných horách?
Ano, je to dáno místními podmínkami. V Krkonoších padají laviny, na které musí být Horská slu¾ba pøipravena. V Krušných horách jsou zase vysoké skály, tam je nutné mít horolezeckou pøípravu, ale lezení po horách trénujeme i my. Šumava nemá tak vysoké kopce, ale pletl by se ka¾dý, kdo by myslel, ¾e je ménì nebezpeèná. Je rozlohou pìtkrát vìtší ne¾ Krkonoše, èlovìk tu lehce zabloudí a lehce pøijde k úrazùm.
Myslíte na ly¾ích a na kole?
Vìtšinou. A tady bych chtìl apelovat na seniory. Jsou to pøedevším oni, kdo nenosí helmy a ochranné pomùcky. Proto u nich dochází k tì¾kým úrazùm. Myslí si, ¾e kdy¾ se nenosily døíve, pùjde to bez nich i dnes. Ale doba se mìní, všechno se zrychluje- auta jezdí rychleji, kola i ly¾e rovnì¾. A nìkteøí lidé jsou k druhým ménì ohleduplní. Bohu¾el právì na Šumavì, kde je cyklistických úrazù z celé republiky nejvíce, se sice celkový poèet úrazù zmenšuje, ale tìch tì¾kých stále pøibývá. Noste ochranné pomùcky, mnohým úrazùm se dá pøedejít!!!
Je vybavení Horské slu¾by dostateèné?
Máme opravdu výborné vybavení, srovnatelné se Záchrannou slu¾bou. Díky pøístrojùm zvládáme i daleko obtí¾nìjší situace ne¾ døíve. Máme nové defibrilátory, lékaøské kuføíky. K výjezdùm u¾íváme d¾ípy, transportéry, ètyøkolky i skútry. K t쾚ím úrazùm voláme vrtulníky – v loòském roce jsme je vyu¾ili ètyøikrát. Samozøejmì penìz není nikdy dost, stále by bylo co zlepšovat- napø. jsme mìli na pùl roku pùjèený elektrický pøístroj na masá¾ srdce, díky nìmu¾ se mi podaøilo zachránit jeden lidský ¾ivot, ale u¾ jsme ho museli vrátit…
Která místa na Šumavì máte rád?
Šumava je nádherná a rozlehlá, ani za deset let se nedá prochodit. Mnoho krásných míst je v 1. zónì Národního parku, kam veøejnost nesmí, tøeba Medvìdí hory, Rokytecké slatì. Jsou ale nádherná místa, kam se turisté dostanou – Bøezník, Zhùøí, Zlatá studna, Mates. Na tìch místech, kdy¾ se èlovìk zastaví a rozhlédne, hned je mu na svìtì krásnì. I Kateøina Neumannová nazvala svou vzpomínkovou knihu „Zpovìï u Matesa“
Doká¾e Šumava i nepøíjemnì pøekvapit?
Jako ka¾dé hory. I já jsem se jednou pøi noèní pátraèce v zimì nemohl zorientovat, musel jsem se vrátit ve vlastních stopách. A nato¾ turisté. Docela staèí, kdy¾ v létì vyjdou jen tak nalehko. Bìhem hodiny se setmí, zaène bouøka, kroupy, ihned nasedáme do aut, objí¾díme trasy a sbíráme promrzlé výletníky, zejména dìti…
Jak se èlovìk stane èlenem Horské slu¾by a jak jste se jím stal vy? Kolik èlenù má Horská slu¾ba na Šumavì?
Vezmu to odzadu. V tzv. centrální Šumavì je nás deset profesionálních a sto dobrovolných èlenù Horské slu¾by. Není snadné stát se èlenem. Horská slu¾ba je výbìrová organizace s pøísnými kritérii, ze sto zájemcù uspìjí tak dva, tøi. Máme neustálá cvièení, ka¾doroènì nároèné fyzické provìrky. Kdo neuspìje, konèí. Já sám jsem od mládí sportoval, moje cesta k Horské slu¾bì byla ale dlouhá. Vyuèil jsem se opraváøem lesní techniky, potom jsem vystudoval lesnickou školu. Nìjakou dobu jsem pracoval jako ochránce v Národním parku, odtud vedla moje cesta k Horské slu¾bì. Stihl jsem vystudovat vyšší zdravotní školu, obor záchranáø, stal jsem se èekatelem, potom dobrovolným èlenem, nakonec profesionálem.
Myslíte, ¾e v té práci vydr¾íte a¾ do dùchodu?
Nemám to u¾ tak daleko, dvanáct let… Doufám, ¾e vydr¾ím. Je to práce, která mì naplòuje. Smysluplná, akèní, dobrodru¾ná. Mám vztah k pøírodì, ke sportu, a to vše tady mohu uplatnit. Navíc pomáhám lidem, a to je krásný pocit.
Ocitl jste se nìkdy i vy sám v ohro¾ení ¾ivota?
Pøed lety jsme s kolegou pátrali po ztraceném turistovi. V noci, kdy¾ udeøila vichøice Kyril. Kolem nás padaly stromy, fièel vítr – nebylo to úplnì bezpeèné. Ale naštìstí všechno dobøe dopadlo.
Co byste vzkázal seniorùm, našim ètenáøùm?
Aby nesedìli doma, byli aktivní, chodili do pøírody. Ale pøitom aby neriskovali a dbali na své zdraví.
Dìkuji vám za rozhovor.
Text: Eva Procházková
Foto: autorka a archiv HS
Desatero zásad bezpeèného chování pøi pohybu v horském terénu
V¾dy peèlivì naplánovat trasu túry a vybavení na ni (nezapomenut na léky). Túru plánovat podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny.
S pøedstihem získat co nejvíce informací o prognóze poèasí, snìhové a lavinové situace.
Pøed odchodem na túru pøedat informace o trase a pøedpokládané dobì návratu.Tempo na túøe zvolit podle nejslabšího ze skupiny
Správnì pou¾ívat mapu, znát druhy znaèení turistických cest specifické pro jednotlivá pohoøí.
Znát typy výstra¾ných tabulí a jejich význam.
Nepohybovat se mimo znaèené cesty.
Mít s sebou lékárnièku a v pøípadì potøeby umìt poskytnout první pomoc
Znát kontakty na Horskou slu¾bu nebo na Zdravotní záchrannou slu¾bu. Mít v¾dy nabitý a zapnutý mobilní telefon.
Znát zásady chování pro pøípad zbloudìní, pádu laviny, nebo zøícení v exponovaném terénu.
Nikdy nepodceòovat hory a nevystavovat nezodpovìdným chováním do nebezpeèí sebe ani ostatní.