Umìlý jazyk - esperanto
14. dubna 1917 zemøel polský lékaø Ludwig Lazarus Zamenhof (narodil se 15. prosince 1859).
Vytvoøil umìlý jazyk esperanto, zalo¾ený na evropských, zvláštì románských jazycích. Mluvnice je pøísnì pravidelná. Esperantisté mají mezinárodní svaz, vydávající literaturu, vìtšinou pøekladovou a didaktickou.Do konce tisíciletí zbývá 262 dnù. Blahopøejeme Svátek má Vincenc.
Na svìtì existuje velké mno¾ství jazykù, které jsou velmi rùzné a tak si lidé rozumí s obtí¾emi nebo nìkdy i nerozumí. Abychom se vzájemnì dorozumìli uèíme se cizí jazyky, proto¾e je to ten nejlepší zpùsob, jak poznat cizí zemi. To vše má ale háèek - zvládnout všechny národní jazyky je úkol témìø nemo¾ný. Proto lidé sní o umìlém jazyce, který by byl jednoduchý, snadno zvládnutelný a slou¾il by tak jako celosvìtový dorozumívací prostøedek. Tato myšlenka je velmi stará a zabýval se jí ji¾ Jan Ámos Komenský.
Velmi konkrétní podobou takového jazyka je právì esperanto. Vzniklo v roce 1887 a vytvoøil ho polák Ludwig Lazarus Zamenhof (1859-1917), který právì nedávno (14. duben) mìl výroèí úmrtí.
Cela gramatika esperanta má jen šestnáct základních pravidel a dá se vysvìtlit na jediné stránce (napø. u sloves je pouze šest koncovek: inf. -i, prit. -as, min. -is, bud. -os, podmin. -us, rozkaz. -u; osoby se rozlišují zájmeny). Neexistují ¾ádné výjimky. Slovní zásoba byla pøevzata z románských a èásteènì z germánských jazykù a je snadno srozumitelná ka¾dému, kdo nìkterý z nich zná. Bohu¾el není jazykem celosvìtovým, nebo» ménì mu rozumí Slované a napø. Asiatùm je zcela nesrozumitelné. Jedná se tedy opravdu o umìlý jazyk. Pøesto však je velmi rozšíøený a vycházejí v nìm èasopisy i knihy, konají se konference o významu tohoto jazyka a záštitu nad ním pøevzalo i UNESCO.
Esperanto doká¾e vyjádøit všechno, co mohou vyjádøit národní jazyky - i ty nejvyspìlejší, a nìkdy dokonce obratnìji. Existuje pùvodní literatura psaná v esperantu, pøeklady, vìdecká i technická literatura. Do esperanta byly pøelo¾eny poklady svìtové literatury - díla Andersena, Goetha, Gogola, Molie`ra, Schillera, Sienkiewicze, Voltaira a øady dalších. Existuje vynikající pøeklad bible - Starého i Nového zákona - i pøeklad Komunistického manifestu. Do esperanta byla pøelo¾ena i díla spisovatelù jako napø. Petra Bezruèe, Karla Èapka, Aloise Jiráska, Bo¾eny Nìmcové, Fráni Šrámka i øady souèasných èeských básníkù a spisovatelù. V esperantu vychází také øada odborných èasopisù.
Esperanto bylo v¾dy nepøijatelné pro diktátory. Hitler tvrdil, ¾e takový jazyk umo¾ní ¾idùm snadnìjší nadvládu nad svìtem, a zneu¾íval k tomu i fakt, ¾e Zamenhof sám byl ¾id. Stalin, kterému se také nelíbila myšlenka mezinárodní komunikace, posílal všechny propagátory esperanta do sibiøských gulagù.
Podle odborníkù èas esperanta teprve pøichází. Odhaduje se, ¾e dnes má mezinárodní spoleènost sdru¾ující pøíznivce esperanta asi osm milionù èlenù. Zatím lidé, kteøí umí esperanto, jsou z pøevá¾né èásti evropané. Budoucnost tohoto umìlého jazyka však le¾í mimo Evropu, zejména pak v afrických a asijských zemích, které jsou stále ménì nadšené z toho, ¾e mezinárodním dorozumívacím jazykem se stává angliètina. Zastánci esperanta dokonce usilovali, aby se esperanto stalo oficiálním jazykem Evropské unie.
V èem je pøita¾livost a mo¾ná i budoucnost tohoto jazyka? Všichni lidé jsou na tom stejnì. Není to nièí rodný jazyk, nikdo není zvýhodòován. To je nejvìtší klad esperanta a také tomu pøispívá postupující globalizace, která se promítá nejen v obchodì a ekonomice, ale mù¾e se realizovat i ve spoleèném jazyce a dokonce jako spoleèenský ideál. Toto mìl asi také na mysli Ludwig Lazarus Zamenhof.
Mo¾ná nevíte, ¾e existuje také ojedinìlé Muzeum esperanta,
které se nachází ve Svitavách
Muzeum bylo slavnostnì otevøeno 20. záøí 2008 v pøízemních prostorách Ottendorferova domu a jeho vznik významnì finanènì podpoøilo Ministerstvo kultury ÈR, Mìsto Svitavy a nadace Esperantic Studies Foundation (USA). Od øíjna 2011 je muzeum rovnì¾ oficiálním sídlem Èeského esperantského svazu.
Muzejní expozice mapuje nejen vznik a historii esperantského hnutí v Èeské republice i zahranièí, ale prezentuje i všestranné praktické vyu¾ití znalosti esperanta v souèasné dobì. Nechybí zde ani sbìratelské kuriozity a unikáty.