Vodíková bomba
Uplynulo sedmdesát let od atomového výbuchu na útese Namu na atolu Bikini (souèást Marshallových ostrovù (1. bøezna 1954). Bìhem jedné sekundy vznikla ohnivá koule o velikosti pìti kilometrù. Bìhem minuty jaderný høib dosáhl výšky patnácti kilometrù, po šesti minutách dosáhl výšky ètyøicet kilometrù nad zemí. Spad zasáhl Austrálií, Indii, Japonsko, USA a èást Evropy. Velice silný úèinek pumy byl tøikrát silnìjší, ne¾ se èekalo a vedlo nejhoršímu radioaktivnímu zamoøení. Spad a ionizaèní záøení zasáhlo stovky obyvatelù atolù vzdálených 150 a¾ 450 kilometrù od epicentra. Testovaná bomba Bravo o hmotnosti 10,7 tun, délce 4,5 metru a šíøce 1,4 metrù byla vyrobena v rámci utajeného projektu Manhattan. Více jak po 30 letech kolegium amerických lékaøù prohlásilo, ¾e pokusný výbuch v oblasti zpùsobil na 23 forem rakoviny a øadu dalších nemocí.
Sovìti svou bombu vyzkoušeli v roce 1961, u jejího zrodu stál fyzik Andrej Sacharov, pozdìjší disident a nositel Nobelovy ceny za mír. USA a SSSR se dohodly na ukonèení experimentù s vodíkovou bombou.
Vojenský projekt Manhattan byl zahájen v roce 1942 s cílem vyvinout atomovou bombu døíve ne¾ Nìmci. Vedením výzkumu byl povìøen Robert Oppenheimer ve spolupráci s mnoha pøedními americkými i evropskými vìdci, kteøí uprchli pøed nacismem. Z Èeskoslovenska patøil mezi jeho nejbli¾ší spolupracovníky brnìnský fyzik Georg Placzka.
Z americké strany chemik Donald Hornig, jeho¾ man¾elka Lilli pocházela z Ústí nad Labem. Narodila se 22. bøezna1921 do ¾idovské rodiny Schwenk èeských Nìmcù. Její otec byl chemik, matka lékaøka. V roce 1929 se pøestìhovali do Berlína, odkud uprchli v roce 1933 do USA. Vystudovala na Harvardu chemii, kde se seznámila se svým mu¾em. Po provdání byl man¾el povolán do Los Almos k utajenému projektu Manhattan.
Odešla s ním, navrhované pùsobení ve funkci sekretáøky odmítla, chtìla se vìnovat vìdì. V mu¾ském kolektivu byly jen dvì ¾eny, které se výzkumu zúèastnily. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby. Lilli se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných nálo¾í a té¾ èoèek, které obklopovaly radioaktivní jádro. Pozdìji kvùli radiaci pøešla na oddìlení výbušnin. Pøihlí¾ela prvnímu zkušebnímu výbuchu atomové bomby Trinity (Svatá trojice) 16. èervence 1945. Po prvním testu a zjištìní reálné síly protestovala proti svr¾ení bomb na lidské cíle. Upøednostòovala jako další vìdci, výstra¾ný výbuch v neobydlené èásti, a proto podepsala petici vìdcù adresovanou americkému prezidentovi H. S. Trumanovi.
V srpnu 1945 byly shozeny bomby na Hirošimu a Nagasaki /Fat Man stejný typ jako Trinity). V tém¾e roce nièivé následky výbuchu pøimìli k odchodu øeditele výzkumného støediska Oppenheimera a man¾elé Hornigovi se vrátili koncem roku 1946 do civilu. Lilli byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí, profesorkou na Brownovì univerzitì ve mìstì Providence, vedla katedru chemie na Trinity College ve státì Connecticut. Její man¾el byl poradcem prezidentù. Mìli ètyøi dìti.
Lilli Hornigovou pøipomíná od listopadu 2019 pamìtní deska na rodném domì. Bunda z výstroje horských jednotek z roku 1941, která ji chránila pøed noèním chladem v poušti Los Alamos, byla vìnovaná jejím synem ústeckému muzeu.
