Pøíbìhy zemské atmosféry - aneb
Za vše mù¾e klima nebo poèasí (6) CIVILIZACE 3
A teï rychle na skok do støední Ameriky, kde se samozøejmì zpoèátku vývoj èlovìka ubíral podobnými cestami, jako jinde na svìtì. Tedy od èlovìka sbìraèe pøes èlovìka lovce a¾ po èlovìka zemìdìlce atd., a¾ po vytváøení lidských spoleèenstev.
Podobnou roli jako Sumerové v Mezopotámii sehráli ve Støední Americe Olmékové, jejich¾ kultura ovlivnila celou tuto oblast a jejich¾ pùvod je stále záhadou! Na jejich kulturu navazovaly ale všechny další tamní civilizace, tedy Mayové, Toltékové, Aztékové a mo¾ná i jihoameriètí Inkové!
První Olmékové se objevili u¾ v dobì kamenné a jaksi bez jakéhokoliv dokazatelného vývoje vytváøejí neuvìøitelná díla! Na základì astronomických pozorování pøesný kalendáø, staví pyramidy podobné tìm egyptským, v jejich blízkosti budují velká obchodní i nábo¾enská centra, jejich umìlci tvoøí nádherné sochy! Ale to nejzajímavìjší, zdá se, ¾e tato kultura dosáhla svého vrcholu velmi rychle a pak postupnì upadala! To samozøejmì vede dodnes k nejrùznìjším hypotézám o pùvodním vlivu mimozemských civilizací. Teprve pøed nìkolika lety se podaøilo nafilmovat ruiny jakéhosi mìsta na dnì Mexického zálivu, v hloubce asi 650 metrù mezi poloostrovem Yucatanem a Kubou. Objeveny byly pyramidy, chrámy, komplexy dalších budov a mezi nimi silnice. To samozøejmì vede k domnìnkám o nìjakém spojení s bájnou Atlantidou. Podmoøští archeologové usuzují, ¾e toto mìsto bylo znièeno asi pøed pìti a¾ šesti tisíci lety. A zde nastupují další hypotézy èi spekulace, proto¾e olmétský i na nìj navazující mayský kalendáø zaèíná v pøepoètu záhadným magickým datem 3113 pø.nl. Objevují se ale i další podmoøské objevy. Nedaleko Floridy byl objeven ohromný podmoøský útvar, pøipomínající pyramidu, který svými rozmìry pøekonává tu nejvìtší egyptskou! Vše je ovšem obrostlé korály, a tak zatím nelze øíci, zda jde o útvar pøírodní, èi nìjakou stavbu. Opus»me ale podmoøské hlubiny a vra»me se do našeho vzdušného oceánu.
Klima ve Støední Americe bylo zejména pro zemìdìlství pøíznivé, Kromì nejvyšších hor vùbec nemrzlo a deš»ových srá¾ek bylo vìtšinou habadìj. Pøesto øíše Olmékù zanikla a kolem roku 2000 pø.nl. zaèínají na Yacatanu budovat svou øíši Mayové. Ti zøejmì pøevzali vìtšinu svých dovedností i vìdomostí od Olmékù. Øíše Mayù vzkvétala témìø tøi tisíciletí a jejich kultura vlastnì skonèila a¾ po pøíchodu Španìlù v polovinì 16. století. Svého vrcholu pak dosáhla kolem roku 800 n.l. A tehdy nastalo opìt nìco nevysvìtlitelného.
Patnácti milionový národ náhle bìhem nìkolika desetiletí opustil svá výstavná mìsta, svá obdìlaná pole i další vymo¾enosti své vyspìlé civilizace, vydal se na nebezpeèný exodus na sever do tì¾ko pøístupných d¾unglí, kde znovu zaèal budovat nová mìsta a vlastnì pøesné kopie pùvodních staveb! Do opuštìných mìst se u¾ nikdy nikdo nevrátil a dnes je archeologové objevují zarostlé v hlubinách tropických pralesù. Na zdech starých chrámù se dokonce dají rozluštit nìkterá data, tak¾e víme velmi pøesnì, kdy byla tato mìsta opuštìna. Co-pán, Palenque, Uxmal, to jsou známá jména mìst, která Mayové opustili v letech 830 a¾ 909 nl.
Teorií o tom, proè tento tak vyspìlý národ svá mìsta opustil, je celá øada. Mohl být vyhnán nìjakým agresivnìjším národem, co¾ je ale málo pravdìpodobné, nebo» mayská armáda byla v té oblasti jistì nejmocnìjší a navíc, mìsta byla opuštìna bez boje! Nepøijatelná je teorie o nìjaké epidemii moru, nebo» pøi exodu se poèet Mayù témìø nesní¾il. A tak si mù¾eme opìt „ohøát svou polívèièku“ a zapojit do vysvìtlení naši oblíbenkyni, zemskou atmosféru.
Nejpravdìpodobnìjší pøíèinou tohoto velikého exodu byl zøejmì soubìh nìkolika okolností a jednou z nejdùle¾itìjších byla zmìna klimatických podmínek ve Støední Americe a v severní èásti Ji¾ní Ameriky. Dokazují to geologické výzkumy usazenin na severu Venezuely. Podaøilo se odlišit vrstvy, které odpovídají vlhkým a suchým obdobím a pøišlo se na to, ¾e v této oblasti se vyskytla øada velmi suchých období, která se cyklicky opakovala asi po 208 letech. Nejsušší období pak zøejmì panovalo mezi roky 810 a 910 nl. a Mayové k nìmu i „trochu“ pøispìli. S pøibývající populací museli toti¾ stále více vypalovat pralesy a rozšiøovat svá pole, která nestaèili oborávat. Neznali kupodivu nejen kolo, ale ani pluh! A proto¾e byli lepší matematici a astronomové ne¾ zemìdìlci, zøejmì tyto suché cykly objevili, nebo» opravdu odpovídají periodickým poklesùm mayské civilizace. Tak¾e zøejmì aby se vyhnuli dalším nepøíznivým suchým obdobím, odešli se vším všudy na sever. A tak zde tehdy zøejmì „zapracovala“ naše atmosféra doslova na plné obrátky!
Vývoj spoleèenstev ve Støední Americe byl po celou éru pravìku i starovìku velmi slo¾itý a je jasné proè. Zemská atmosféra zde pøipravila tak pøíznivé klimatické podmínky, ¾e se do této oblasti „cpal“ doslova kde kdo! A tak se v prùbìhu dìjin objevují na zdejší scénì další národové. Známí jsou u¾ Toltékové, o kterých se soudí, ¾e zachránili upadající mayskou kulturu, a nejznámìjší pak Aztékové. Ti pøišli jako barbaøi ze severu, zdìdili kulturu Toltékù i Mayù a bìhem dvou století v pozdním støedovìku, vytvoøili mohutnou a bohatou øíši. Na zániku této øíše se ovšem jednoznaènì nepodílelo klima, ale dobyvaèní Španìlé, kteøí si ji podrobili v roce 1521. Tímto jsme prolétli celým støedovìkem a dostali jsme se dokonce u¾ do novovìku!
Nakonec si ještì dovolím pøidat velkou zajímavost pro sportovce. U¾ kolem roku 1600 pø.nl. vznikla na Ycatánu první míèová hra tlachtli, známá pozdìji té¾ jako pelota. Pøesná pravidla se bohu¾el nezachovala, je však známo, ¾e se hrála s velmi pru¾ným kauèukovým míèem a byla souèástí rituálních obøadù. No a pora¾ení byli nìkdy i obìtování bohùm!!!
