Kde se káva pila poprvé, není známo, ale výzkumy a pøedevším kroniky urèují pravlast jako nápoje – Jemen. Zde se kávovníky pìstovaly na zavla¾ovacích polích v kultuøe u¾ ve 14. století. Káva zde ale nebyla nápojem všeobecnì rozšíøeným.
Spolehlivé prameny uvádìjí, ¾e kávu u¾ v dnešní podobì èerného nápoje pili jako první muslimští mystikové súfí. Ti objevili její povzbuzující úèinek a znali, ¾e káva zahání spánek a povzbuzuje duševní èinnost a tak napomáhá pøi jejich meditacích a obøadech.
Káva a její pití se pozdìji v Arábii rozšíøilo do vìtších mìstských center. Ji¾ koncem 15. století poutníci a obchodníci pøinesli kávu do Mekky, Mediny, také do Egypta a do všech èástí islámského svìta.
Pití kávy napomáhalo shroma¾ïování lidí a vyvolávalo povzbuzení ke konverzacím. Lidé rádi posedìli a postáli nad šálkem horkého nápoje. Místa, kde se káva nabízela, se stala známými a oblíbenými. Pozdìji nabízela zábavu, hudbu, tanec, odpoèinek a pøíjemnou atmosféru. Káva také podnìcovala pijáky k politickým diskusím, ale i k podvratným plánùm.
Rychlé šíøení pití kávy a vznik kaváren nará¾ely od svých poèátkù i na odpor tehdejších vládcù a nábo¾enských hodnostáøù. Ti se brzy postavili proti pití kávy a usilovali o uzavøení kaváren a zákaz prodeje kávy. Pova¾ovali kavárny za útoèištì nespokojených ¾ivlù, místa korupce a nepokoje, který prý ruší klidný ¾ivot národa.
Z historie Orientu, ale i Evropy je známo nìkolik takových snah kolem zákazu pití kávy a uzavírání prvních kaváren. Tyto snahy však nemìly dlouhého trvání. Obchod s kávou a zvyk pití kávy se rychle šíøil. Zaèátkem 17. století bylo napøíklad v Káhiøe ji¾ 2000 kavárnièek.
Z dob turecké okupace ve 14. a 15. století a za tureckých válek od poloviny 17. století se lidé u¾ ze zvyku shroma¾ïovali kolem potulného prodavaèe kávy na místech, kde si zrovna udìlal oheò. Na nìm ohøíval a vaøil vodu pro zákazníky, kteøí u nìj pili kávu. Holiè zde holil hlavy a potulný vyprávìè vyprávìl novinky ze svìta a klepy z okolí. Rodily se dùvody vzniku kavárny.
V Evropì tento zvyk vymizel, ale v mnoha zemích svìta potulní prodavaèi kávy prodávají lidem kávu dodnes na ulicích u svého ohništì (napø.v Indii, Nepálu, Vietnamu, Iránu i jinde).
Jak pøišli ke kávì Evropané?
Poprvé kávu do Evropy pøivezli Benátèané z Konstantinopole poèátkem 17. století. Káva se nejdøíve prodávala s malým úspìchem v lékárnách. A¾ se postupem let rozšíøily a zdomácnìly návody na pra¾ení kávy a její mletí, zaèala spotøeba kávy a její pití rychle rùst. V té dobì kolem 50. let 17.století vznikají první kavárny v Evropì.
Spolehlivé zprávy o kavárnách z poèátku 17. století nemáme, ale vznikaly jistì v nejvìtších obchodních centrech tehdejšího svìta, V Benátkách, Amsterodamu a v Londýnì. Dolo¾ené zprávy hovoøí o jedné z prvních kaváren v Londýnì z roku 1652. V Anglii však brzy káva ustoupila oblíbenému èaji.
Ji¾ z roku 1683 jsou dolo¾eny písemné zprávy o velmi rozšíøeném obchodu s kávou a zøizování kaváren v Benátkách. V té dobì byla nejvíce proslavena kavárna Florian, zalo¾ena v roce 1720 Florianem Franceskonim v arkádách na námìstí sv. Marka.
Do Francie se káva dostala s obchodem z Neapole. Do Nìmecka rozšíøili kávu také hugenoti, pøesídlenci a emigranti, kteøí se zde usadili v dobì nábo¾enských nepokojù ve vlasti
Opravdovou vìhlasnou kavárnu otevøel v Paøí¾i v roce 1686 italský šlechtic Procopio di Caltelli. Její elegantní a noblesní zaøízení s goblény, zrcadly a mramorovými stolky vytváøely pocit elegance a lákavého prostøedí. Od poèátku kavárna slou¾ila jako významný spoleèenský fenomén Paøí¾e, lidé zde chodili proto, aby vidìli slavné osobnosti, èetli zde noviny a diskutovali.Tato slavná kavárna „Prokop“ slou¾í Paøí¾anùm a turistùm dodnes. Od svého zalo¾ení se v kavárnì podávala èokoláda, likéry, cukroví a pozdìji také italská zmrzlina.
V Paøí¾i zalo¾il jednu z prvních kaváren také Peršan Gregor , vedle divadla ComedieFrancais v roce 1689. Patøila mezi vìhlasné divadelní kavárny, kterou navštìvovali umìlci, malíøi, spisovatelé mecenáši kulturního ¾ivota, zvìdavci a pøedevším lidé od divadla
První zprávy o kávì ve Vídni se datuje kolem roku 1668, ale vìtšího rozšíøení káva dosáhla a¾ zásluhou Turkù. Po prohrané bitvì pøi obléhání Vídnì v roce 1683 zanechali Turci na bojišti znaèné mno¾ství kávy. Tu však Vídeòáci neznali. Kávu v pytlích „s krmením pro velbloudy“ rozpoznal a¾ zcestovalý Vídeòák Kolschitzky. V roce 1685 získal koncesi na první kavárnu. Sám se zaslou¾il o další vývoj nápoje tím, ¾e zapoèal kávu sladit (nejdøíve medem, pozdìji cukrem) a poprvé zbavoval kávu sedliny cezením. To jeho kávu i kavárnu velmi proslavilo.
Prvním pra¾ským kavárníkem byl Theodato z Damašku (zemøel v Praze v roce 1740). Tento Syøan vaøil kávu nejdøíve ve svém bytì a podával ji ve stánku na ulici. Pozdìji zøídil s úspìchem první kavárnu v Praze na Starém Mìstì v Karlovì ulici. První kavárnu v Brnì zalo¾il Turek Achmet poèátkem 18. století.
Kavárny mìly velký vliv na kulturní, politický a obchodní ¾ivot mìst. Byla to místa setkávání pøíslušníkù „lepší“ spoleènosti z mìš»anských kruhù, scházeli se tu studenti, vzdìlanci a obchodníci. Na základì schùzek a setkání v kavárnách vznikaly nové myšlenkové proudy mezi diskutujícími tvoøila se nová spoleèenství, ale i politické strany, banky a èetné firmy.
Káva byla snad u všeho, co se týkalo i èeského veøejného ¾ivota 2.poloviny 19 . století. Pil ji Josef Jungman, František Palacký, Bo¾ena Nìmcová, Karolína Svìtlá a ka¾dý, kdo ve vlasteneckých pomìrech pra¾ských nìco znamenal. Ale byl to pomìrnì malý okruh lidí, tak malý, ¾e kdyby – jak se øíkalo – spadl strop kavárny U Komárkù, kde se scházela vlastenecká spoleènost, tak by národní obrození vypadalo úplnì jinak.
V kavárnì vznikla i dnešní burza. Byly zde zalo¾eny nejedny noviny, spisovatelé, umìlci, novináøi a herci zde pøijímali své ctitele a obdivovatele, èerpali námìty a sledovali dìní. Samozøejmì, ¾e se zde také „kuly pikle“. Pití kávy v prvních kavárnách však zcela novým zpùsobem rozvíjelo, obohatilo a zpøíjemòovalo pøedevším spoleèenský ¾ivot.
Zdenka Franková
Umíte uvaøit dobrou kávu?
(trocha inspirace)
Mexická káva
Do 150 ml vody pøidáte 2 polévkové l¾íce kávy hrubìji nebo nahrubo pomleté, hnìdý cukr na dochucení a kousek skoøice. Na mírném ohni pøiveïte do varu a odstavte. Promíchejte a vra»te znovu na oheò. Kdy¾ zaène káva znovu vaøit, zceïte nápoj a podávejte.
Káva s mlékem
Pro nìmeckou kávu je charakteristická mléèná slo¾ka nápoje. Zvláštnost této kávy je v kombinaci chuti a vùnì kávy s chutí zjemòujícího mléka. Pøipravuje se tak, ¾e hotová káva v konvici se nalévá do poloviny širokého, otevøeného šálku a doplní se horkou smetanou nebo mlékem. K nìmecké kávì se v¾dy podával mouèník. Zvláštní variace tohoto nápoje je známa v podobì mramorované kávy, kdy do silné kávy v šálku se l¾ièkou nalije sladká smetana nebo mléko a nápoj se ji¾ nemíchá. Podstatný efekt nápoje spoèívá ve støídavém kontrastu barvy a chuti – hoøké kávy a sladké smetany.
Káva s rumem
Rum nelijeme pøímo do hotové kávy. Tento zpùsob je nouzovou konzumaèní zkratkou pro pomìrnì spolehlivì vyhranìný okruh spotøebitelù. Pøipravíme na malou pánev 6 høebíèkù, 1 tyèinku skoøice, 4 kostky cukru, èást kùry z jednoho pomeranèe a 75 ml rumu. K tomu pøipravte 300 ml silné kávy. Rumu musí být tolik, aby všechny pøísady na pánvi pøekryl. Pánev mírnì zahøívejte nad ohnìm, dokud se cukr nerozpustí.Vše pak nalijte do horké kávy, zceïte a podávejte.
Vídeòská káva
Pro dobrou vídeòskou kávu potøebujete 150 ml šlehaèky, 1 polévkovou l¾íci práškového cukru (polevového) , 600 ml silné kávy (hotové) a 1 polévkou l¾íci práškového kakaa. Vyšlehejte šlehaèku do tuha a postupnì zahustìte cukrem. Pøed podáním se šlehaèka zmrazí. Kávu nalijte do šálkù a na hladinu horké kávy pøidejte šlehaèku a poprašte kakaem.
Kde se káva pila poprvé, není známo, ale výzkumy a pøedevším kroniky urèují pravlast jako nápoje – Jemen. Zde se kávovníky pìstovaly na zavla¾ovacích polích v kultuøe u¾ ve 14. století. Káva zde ale nebyla nápojem všeobecnì rozšíøeným. 
kaváren. Tyto snahy však nemìly dlouhého trvání. Obchod s kávou a zvyk pití kávy se rychle šíøil. Zaèátkem 17. století bylo napøíklad v Káhiøe ji¾ 2000 kavárnièek. 
poèátku kavárna slou¾ila jako významný spoleèenský fenomén Paøí¾e, lidé zde chodili proto, aby vidìli slavné osobnosti, èetli zde noviny a diskutovali.Tato slavná kavárna „Prokop“ slou¾í Paøí¾anùm a turistùm dodnes. Od svého zalo¾ení se v kavárnì podávala èokoláda, likéry, cukroví a pozdìji také italská zmrzlina. 
Mexická káva