Pokud jsem u¾ dávno neprošvihl ten správný okam¾ik, tak zcela jistì se nezadr¾itelnì blí¾í chvíle, kdy budu muset tento seriál Chvál buï ukonèit, nebo alespoò nìjak modernizovat. Nebudu tedy odkládat na zítøek, co lze udìlat dnes a hned se o jakousi inovaci pokusím, i kdy¾ tuším, ¾e to nebude snadné. A i kdy¾ to bude opìt chvála velmi osobní, musí to být alespoò nìkdy chvála nìèeho naprosto originálního, co dle mého „skromného“ názoru ještì nikdo nikdy a nikde nechválil. U¾ to vidím, jak se kde kdo chytá za hlavu, jaký nesmysl jsem si ke chválení vybral. Ale neš» a hurá do toho!
Tak¾e, co je na spojení tìchto dvou liter – ex – zajímavého a pota¾mo chvályhodného? Zaèít musím velmi nenápadnì. Aèkoliv vlastnì neexistuje jediné èeské slovo, které zaèíná tìmito písmeny, pøesto v oficiálních Pravidlech èeského pravopisu nacházíme témìø 140 slov, která zaèínají na ex-. Pøitom je jasné, ¾e na pøíklad v latinì takových slov budou urèitì stovky a pøešly snad do všech svìtových jazykù. I v našem nejjednodušším Slovníku cizích slov zaujímají slova zaèínající písmeny ex- asi deset stran. A to nemù¾e být jen tak, to vše jasnì hovoøí pro opravdovou exkluzivitu tìchto slov! Hned samotná ta dvì písmena ex mohou být napø. i pøíslovce – a ne ledajaké. V¾dy» se jím jistì velmi chvályhodnì vyzývá k vypití sklenky èi poháru a¾ do dna! Ex - mù¾e hrát roli pøedlo¾ky a ještì èastìji pøedpony. Na pøíklad jako známé –ex libris, nebo exministr. Èasto se pak jedná o slova velmi exkluzivní - excelence, exotika a exil. Pùvodnì jsem tento fejeton nazval - Chvála veškerého - ex -, ale pak jsem si uvìdomil, ¾e to nesmím pøehánìt. V¾dy» také existují velmi nepøíjemná slova jako na pøíklad exekuce, exitus èi nìkterá jiná, doslova velmi nelibì zavánìjící, která netøeba vyslovenì uvádìt explicitnì, nebo» to jsou pouze výjimky potvrzující pravidlo. A tìmi se samozøejmì zaobírat nemíním. Konkrétní chválu bych si tedy dovolil zamìøit na pøevládající mno¾inu slov, která si ji opravdu zasluhují. A proto¾e jich je habadìj, vybral jsem si jen pár tìch nejchvályhodnìjších – tedy alespoò dle mého názoru.
Jako první je to experiment – slovo, které v sobì skrývá lecjaká tajemství. A ta má èlovìk od nepamìti velmi rád. I kdy¾ experimenty provádìjí vìtšinou opravdoví experti, tedy odborníci a znalci na slovo i leccos jiného vzatí, pøesto pøi pokusu se témìø nikdy neví, jak dopadne, nebo» je to vlastnì èinnost s èasto velmi pochybným výsledkem. Jako dùkaz je mo¾no uvést hned prvního velkého experimentátora, a» u¾ to byl kdokoliv, který pøi Velkém tøesku na poèátku všeho zcela jistì nevìdìl, k jakým koncùm svìt za tìch pár miliard let dospìje, i kdy¾ snad byl vševìdoucí! Pøi stvoøení Adama a zejména pak Evy jakbysmet! Ale ruku na srdce, nejsou právì ty záhady a nejistoty pøi jakémkoli experimentu a vlastnì v celém našem ¾ití naprosto nezbytné a tím i chvályhodné? V¾dy» mít ve všem, v¾dy a naprostou jistotu – jaká by to byla nuda!
Extempore je další pozoruhodné slovo, které musím zaøadit do kategorie exkluzivnì chvályhodných. Jako¾to neèekaná, nepøipravená, pøíle¾itostná poznámka s hlavním tématem èasto nesouvisející bylo, je a bude v¾dy nepøekonatelným osvì¾ením ka¾dé debaty a èasto jedinì díky extempore hercù chodíme do divadla na stejný kus tøeba desetkrát!
A nakonec – exhibice. Toto pro mne velmi chvályhodné slovo mì lákalo u¾ v dobì, kdy jsem ani neznal jeho pøesný význam. U¾ v dìtství jsem rád pøedvádìl rùzné kotrmelce a jen o pár let pozdìji pak stojky tøeba na plovárnì, ale i na místech zcela nepatøièných, na pøíklad v biografu pøed plátnem! Bohu¾el i bohudík u¾ asi ne¾ije pøíliš mnoho pamìtníkù tìchto mých exhibic a pomalu nastává doba, kdy si je nebudu pamatovat ani já sám, nad èím¾ samozøejmì nejásám. Ale - c´est la vie! Dum spiro spero – i kdy¾ vysychá mi pero!
Tak¾e – vra»me se k našemu ex jako¾to k jakémusi chvályhodnému pøíslovci a pøipijme mu ještì jednou na ex! A ještì nìco – tentokrát se vùbec neodva¾uji spoèítat, kolikrát zde bylo to spojení – ex - pou¾ito…