Pranostiky babièky Marie – Únor Pøedpovìdí poèasí pøedali nám naši pøedkové snad tisíce. Aèkoliv mìly praktický význam, jsou vìtšinou formulovány poeticky. Já se však pamatuji i na drobná pozorování mého tatínka, která se osvìdèovala i v prùbìhu dne, a ta byla v projevu jen struèná. Tak na pøíklad, hezké poèasí se dalo oèekávat, pokud byl veèer západ slunce nachový, pokud ráno bylo v trávì hodnì rosy, nebo také stoupal-li kouø z komína rovnì vzhùru. Pokud byl západ slunce ¾lutavý, vìštilo to vítr. Déš» se dal oèekávat, pokud v noci mìl mìsíc kolem sebe kolo, èi ráno mlha stoupala vzhùru, nebo, kdy¾ bylo vidìt v dálce jasný obzor. A pøed bouøku v¾dy ptáci ztichli ve svých hnízdech. Dokonce v naší zahradì , smìrem západním, bylo v rohu nad fialovým bezem místo, kde se øíkalo “v kozím rohu”. Jak tam se zatmìlo, urèitì pøišel silný déš».
Vzpomínám si, kdy¾ jsem odešla z rodného domu do Prahy, kde z okna nebylo vidìt jediného zeleného lísteèku, jak jsem byla dezorientovaná pøi ranním pohledu z okna. Nebylo ¾ádného znamení nikde, jaké toho dne bude poèasí.
A co nám zapsala moje babièka ve svém kalendáøi na mìsíc únor?
ÚNOR
Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
Teplo v únoru, zima v záøí.
Kdy¾ únor vodu pustí, v led mu ji bøezen zhustí.
Pøijdou Hromnice, je konec sanice.
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Na Hromnice zima s létem potkala se.
O Hromnicích sníh, na jaøe déš» – o Hromnicích déš», na jaøe sníh.
Pakli o Hromnicích jasno bývá, ještì potom zima dodr¾ívá,
jestli ale bouølivo a snì¾ení, jisté je, ¾e jaro u¾ daleko není.
Na Hromnice musí skøivánek vrznout, i kdyby mìl zmrznout.
Jak dlouho pøed Hromnicemi skøivánek zpívá,
tak dlouho bude po Hromnicích mlèet.
O Hromnicích jasný den, pøiprav ko¾ich ještì ven.
Je-li o Hromnicích sníh a vítr – není jaro pøíliš daleko.
Na svatého Bla¾eje kamínek se ohøeje.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Svatá Dorota také na sníh bohatá.
O svaté Dorotì uschne košile na plotì.
Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
Je-li na stolici sv.Petra zima, ještì hodnì dlouho potrvá.
Mrzne-li na Petra nastolení, 40 dnù bude mrznout bez prodlení.
Na svatého Matìje pije skøivan z koleje.
Svatý Matìj ledy láme – nemá-li je, udìlá je.
Matìj zimu tratí nebo bohatí.
Svatý Matìj boøí mosty – nebo je staví.
Po Matìji nejde liška více po ledì.
Svatý Matìj láme led, není-li ho, zrobí ho hned.
Kdy mají únoroví svatí svùj svátek?
Hromnice 2.února, sv.Bla¾ej 3. 2., sv. Agáta 5.2., sv. Dorota 6. 2., masopust 28. 2., nastolení sv. Petra 22. 2., sv.Matìj 24. 2.
Pøedpovìdí poèasí pøedali nám naši pøedkové snad tisíce. Aèkoliv mìly praktický význam, jsou vìtšinou formulovány poeticky. Já se však pamatuji i na drobná pozorování mého tatínka, která se osvìdèovala i v prùbìhu dne, a ta byla v projevu jen struèná. Tak na pøíklad, hezké poèasí se dalo oèekávat, pokud byl veèer západ slunce nachový, pokud ráno bylo v trávì hodnì rosy, nebo také stoupal-li kouø z komína rovnì vzhùru. Pokud byl západ slunce ¾lutavý, vìštilo to vítr. Déš» se dal oèekávat, pokud v noci mìl mìsíc kolem sebe kolo, èi ráno mlha stoupala vzhùru, nebo, kdy¾ bylo vidìt v dálce jasný obzor. A pøed bouøku v¾dy ptáci ztichli ve svých hnízdech. Dokonce v naší zahradì , smìrem západním, bylo v rohu nad fialovým bezem místo, kde se øíkalo “v kozím rohu”. Jak tam se zatmìlo, urèitì pøišel silný déš».
