Posázavský pacifik (10)
Èistá øeka Sázava
Tok øeky Sázavy urèil pøed více ne¾ sto lety tra» vlaku, který dnes známe jako Posázavský pacifik. Leccos jsme si o nìm povìdìli a, ne¾ se rozlouèíme, vzdejme ještì hold té dávné øece. Pùvod jejího jména je nejasný, jisté však je, ¾e odpradávna k ní patøilo osidlování a zušlech»ování pøilehlé krajiny. Sou¾ití lidí a øeky se bìhem vìkù promìòovalo a¾ do dnešní podoby. Lidé i dnes øeku milují a z lásky k ní se sdru¾ují, aby jí pomohli volnì plynout.
V poslední dobì, pøesnì roku 2004, vznikla obecnì prospìšná spoleènost Posázaví (www.posazavi.com). Projekt je nekomerèní aktivitou zalo¾enou na dotacích a dobrovolnosti všech, nejen lidí, kteøí øeku èistí, sbírají odpadky z toku a bøehù, ale také obcí, mìst, sponzorù a partnerù. A tak dochází k tomu, ¾e dobrovolníci letos opìt ji¾ po šesté vyèistí øeku Sázavu; najdou se toti¾ i takoví dobráci, kteøí si ji pletou s popelnicí.
Stejnì jako loni bude øeka rozdìlena na pìt pracovních úsekù, ka¾dý z nich bude mít svého vedoucího a svùj zásobovací tým.
V loòském roce více ne¾ 1000 dobrovolníkù vyèistilo úsek øeky dlouhý pøes 150 kilometrù. Sesbírali pøes 37 tun odpadkù, pøedevším plastových lahví, igelitových obalù, ale také starých lednic, sudù, torz rybáøských lodí, koleèek, jízdních kol èi pneumatik. Kuriozitou byl dokonce ze zadní strany otevøený trezor – ¾e by nìjaký pøedmìt dolièný? Odpadky a jiný nepoøádek se odklízejí za pomoci kánoí nebo raftù, na kterých jsou svá¾eny do míst, kde je lze nalo¾it na nákladní auta a odvézt na skládku.
Patronkou projektu „Èistá øeka Sázava“ se opìt stane zpìvaèka Aneta Langerová. Aneta pomáhala informovat veøejnost, ¾e projekt Èistá øeka Sázava existuje, ¾e se ho mù¾e zúèastnit ka¾dý, tøeba i finanèním pøíspìvkem. Ke své úèasti Aneta Langerová øekla: „Oslovují mì rùzné projekty a vybrat si z nich není jednoduché. Tento sympatický a smysluplný projekt jsem se rozhodla podpoøit vzhledem k tomu, ¾e k Sázavì mám u¾ nìjaký vztah a také proto, ¾e projekt Èistá øeka Sázava je zamìøen na pøírodu. Kdy¾ jsem èistila Sázavu poprvé, byl to docela adrenalin, jeliko¾ jsem tehdy sedìla poprvé v lodi a neumìla jsem ji ani zastavit . Chytala jsem se vìtví a podobnì a byla jsem ráda, ¾e jsem to pøe¾ila. Podruhé jsem si to u¾ mohla u¾ít a být tak i víc u¾iteèná. Vìøím, ¾e jednou, a¾ my lidé dostaneme rozum a pochopíme, ¾e na odpadky jsou popelnice a ne pøíroda, budeme se moci u¾ jen projí¾dìt v lodích po øekách, kochat se èistou pøírodou a nebudeme muset nic sbírat.“
V roce 2010 byla Správní radou spoleènosti Posázaví schválena pravidla èinnosti. Tato pravidla obsahují zásady a principy transparentního chování spoleènosti Posázaví v pøípadì pøijímání darù a finanèní podpory. To má prohlubovat vzájemnou dùvìru mezi spoleèností Posázaví a sponzory. Respektování tìchto Pravidel pak dále podporuje naplòování cílù a hodnot, k jejich¾ dodr¾ování se všichni zavázali v rámci projektu Èistá øeka Sázava. Správní rada spoleènosti si vyhrazuje právo odmítnout finanèní dar, který by odporoval zásadám a cílùm Spoleènosti. Organizátoøi akce Èistá øeka Sázava se ale bez pomoci dárcù neobejdou; celkové náklady na úklid øeky Sázavy se ka¾doroènì blí¾í 400 000 korun.
Jak sdìlují organizátoøi, pro zájemce, ochotné i letos pomoci s èištìním øeky Sázavy a jejích bøehù, jsou pøipraveny pracovní a ochranné pomùcky, zapùjèení vodáckého vybavení, doprava podél øeky, ubytování (vlastní spacák a karimatka), stravování (3 x dennì), úèastnické trièko i vstup na závìreèný slavnostní veèer.
Nepochybuji o tom, ¾e na tom veèeru zazní i trampské písnì. Jednu z nejznámìjších, kterou pøed 72 roky slo¾il mládenec Emanuel Prkno zvaný Sally, si zapìjme všichni, kterým je milá. Je to samozøejmì Ascalona.
Táborák zvolna zhasíná, osada u¾ jde spát, kytara tiše doznívá, do duše padá chlad,
staøièký šerif u¾ línì ruku po láhvi vztáh, pistole chová na klínì, brouká si v temnotách.
Kdy¾ jsem byl mlád, bývala Ascalona nejhezèí osadou, kterou jsem znal,
jak èastokrát hýøila Ascalona divokou náladou, ji¾ Bùh nám pøál,
však slávì pistolí u¾ zvolna dozvání a lesem nehluèí to vlèí volání,
já pùjdu spát, však vlajka Ascalony musí nad mým hrobem navìky vlát.
Vyschly u¾ láhve na stole, pohasl ohòù ¾ár, šerif své tì¾ké pistole povìsil na sto¾ár,
na vlajku smutnì se dívá, kytaru pohladí a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.
Kdy¾ jsem byl mlád, bývala Ascalona nejhezèí osadou, kterou jsem znal,
jak èastokrát hýøila Ascalona divokou náladou, ji¾ Bùh nám pøál,
však slávì pistolí u¾ zvolna dozvání a lesem nehluèí to vlèí volání,
já pùjdu spát, však vlajka Ascalony musí nad mým hrobem navìky vlát.
Olga Janíèková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky