Posázavský pacifik (9)
Výlety s Posázavským pacifikem
První víkend po svátku sv. Jiøí je na hoøe Øíp ji¾ tradiènì vyhrazen pou»ovým radovánkám, atrakcím a bohatému kulturnímu programu.Tento svátek je obecenstvu dostupný i díky Posázavskému pacifiku. Atrakcí je sám parní vlak, sestavený z historických vozù tøetí tøídy, s døevìnými lavicemi vèetnì bufetového vozu. Kromì obèerstvení je ve vlaku zajištìn i prodej upomínkových pøedmìtù, nové turistické známky „®eleznièní muzeum Zlonice“a pro zájemce je k dispozici razítko vydané u pøíle¾itosti parní jízdy. Nechybí ani vùz pro pøepravu jízdních kol.
Parní vlak vyjí¾dìl v minulých letech toho dne po osmé hodinì z nádra¾í Praha Braník. Na trase je nìkolik zastávek s doprovodným programem – návštìva kulturních památek (Levý Hradec, støedoèeské muzeum v Roztokách, zámek Nelahozeves) . Zájemci o tradièní pou» mohou z vlaku vystoupit v zastávce Ctinìves pøímo pod Øípem, nebo mohou dojet a¾ do cílové stanice Zlonice, kam je parní vlak vypraven u pøíle¾itosti jarního otevírání ®eleznièního muzea Zlonice.
®eleznièní muzeum vzniklo ve Zlonicích po úspìšné výstavì historických vlakù a lokomotiv, která se uskuteènila roku 1997. Po nezbytné pøepravì mobilních exponátù byl v roce 1998 novì veøejnosti zpøístupnìn depozitáø prùmyslových lokomotiv a nákladních vozù.
K nejzajímavìjším exponátùm patøí nejmenší dochovaná normálnì rozchodná parní lokomotiva v Èeské republice vyrobená firmou Orenstein & Koppel roku 1913 a elektromechanické stavìdlo Siemens & Halske z roku 1902.
Najdeme tu cukrovarské lokomotivy, zabezpeèovací techniku, nákladní automobily, modelovou ¾eleznici a provozní malodráhu. Sbírka zahrnuje zhruba 200 exponátù a souborù, z toho 6 lokomotiv, 2 drezíny a 8 vagónù normálního rozchodu. Doplòkem jsou 3 nákladní automobily. V prostorách expozice zabezpeèovací techniky je také modelová ¾eleznice. Od 14. srpna 2010 v novém areálu muzea funguje úzkorozchodná prùmyslová dráha, její¾ souèástí jsou 3 lokomotivy a 20 nákladních vozù. Trasa malodráhy se nadále buduje.
Nový areál muzea se nachází 1 km od zlonického nádra¾í, v bývalém lisovickém venkovském sídle zakladatele klobuckého akciového cukrovaru Kašpara Vopršala v roce 1848. Následnì jej vlastnil jeho ze», pøedseda vlády ÈSR Jan Malypetr. V prostorách výtopny je umístìn depozitáø nákladních vozù vyrobených v letech 1897 a¾ 1955.
Návštìvníkùm ¾eleznièního muzea dopøejí organizátoøi té¾ seznámení s barokními skvosty mìstyse Zlonic.Do širého okolí dominují krajinì vì¾e jeho skvostného chrámu Nanebevzetí Panny Marie, cenná je i barokní fara a cíl zlonické návštìvy, rovnì¾ barokní Památník Antonína Dvoøáka.
Hudební talent svìtoznámého hudebního skladatele Antonína Dvoøáka se toti¾ zaèal rozvíjet právì ve Zlonicích díky zdejšímu varhaníkovi Antonínu Liehmannovi. Sama budova Památníku má dlouhou historii. Roku 1693 zemøela majitelka zlonického panství Eliška Maximiliana Valkounová z Adlaru. Ve své závìti odkázala 3000 zlatých na zøízení špitálu ve Zlonicích. Kdy¾ Zlonice koupili Kinští, rozšíøil hrabì Filip Josef Kinský pùvodní nadaci a v roce 1745 nechal vystavìt dnešní špitální budovu. Tato hodnotná barokní stavba je pøipisována Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi, autorovi dalších staveb na zlonickém panství. V roce 1954 byl péèí “Vlastivìdného krou¾ku Zlonicka” špitál zrekonstruován a byl v nìm zøízen Památník Antonína Dvoøáka. Exponáty spolek získával postupnì z depozitáøù i od soukromých dárcù.
V roce 1984 byla zpøístupnìna vedlejší barokní budova, takzvaná Varhaníkovna z roku 1759. V ní je památník varhaníka a uèitele Antonína Liehmanna, který Dvoøákùv hudební talent rozvíjel v letecht1854 a¾ 1856. O vybavení Liehmannova bytu se zaslou¾ili hlavnì zloniètí obèané. Fotografický materiál vìnovali potomci Antonína Liehmanna a jeho dcery Terinky – Dvoøákovy první lásky. Památky z osobního majetku Antonína Dvoøáka pocházejí od mistrova syna ing. Otakara Dvoøáka. Jsou soustøedìny v takzvané Dvoøákovì síni. Návštìvník zde uvidí úmrtní lo¾e, taktovku, uèebnici pro kapelníky z roku 1739, šperkovnici, kuøáckou soupravu i zrcadlo z bytu Dvoøákových v ®itné ulici v Praze.
V hlavním sále Památníku jsou umístìny doklady o bohaté hudební tradici Zlonic i èást regionální historie.V Památníku je ulo¾en i bohatý notový archiv, který vyu¾ívají ke studiu nejen naši, ale i zahranièní badatelé. Velmi dobrá je i spolupráce s církevní správou pøi poøádání koncertù v Chrámu Nanebevzetí Panny Marie a Infocentrem Slaný.
Text a foto: Olga Janíèková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky