Karel Klostermann
* 13. února 1848
+ 16. èervenec 1923
Karel Klostermann, (té¾ pseudonym Faustin), se narodil v rakouském Haagu. Otec zde pracoval jako lékaø, matka pocházela ze skláøské rodiny Abele. V letech 1857–1865 studoval na gymnasiu v Klatovech a Písku, ve Vídni studoval medicínu. Zaèal pracovat jako redaktor vídeòského èasopisu Wanderer. Od roku 1877 vyuèoval na Plzeòské reálce jako uèitel nìmèiny a francouzštiny. Byl dvakrát ¾enatý, pøièem¾ druhý sòatek mu zaruèil velmi dobré finanèní zajištìní. Mohl se tak vìnovat cestování a literatuøe.
V literárních zaèátcích psal nìmecky, ale proto¾e nebyl úspìšný, zaèal psát èesky. Zachytil tradice, ¾ivot i zvyky obyvatel Šumavy a krásy její pøírody. Jeho literární díla z velké èásti vznikla na základì vyprávìní a na základì skuteèných událostí. Velký dùraz ve svých dílech kladl na vylíèení šumavské krajiny a pøírody.
Celé jeho umìní obsahuje daleko pøes tøi sta románù, obrazù, novel, obrázkù, povídek, skic, kreseb z cest, fejetonù. Z jeho díla jsou nejznámìjší romány - Ze svìta lesních samot, V ráji šumavském a Mlhy na blatech. Jeho povídky jsou soustøedìny v souborech V srdci šumavských hvozdù a Pošumavské rapsodie. V románu Skláøi zachytil krizi skláøského prùmyslu na Šumavì. Po právu se mu dostalo oznaèení „Básník Šumavy“.
Inicioval stavbu rozhledny na šumavském vrchu Javorník, po rekonstrukci v roce 2003 nese rozhledna jeho jméno.
Rozhledna na Javorníku má velice barvitou historii. Jako první se právì na tomto šumavském kopci pokusil o realizaci vyhlídkové vì¾e velký obdivovatel Šumavy, spisovatel Karel Klostermann. Vyslovená smùla nastala 26.èervence 1914, kdy svolal schùzku na vrcholu Javorníku se svými pøáteli a èleny KÈT. V programu bylo mimo jiné polo¾ení základního kamene rozhledny. Bohu¾el však vše pøekazilo nejen špatné poèasí, ale hlavnì mobilizace den pøedtím kvùli 1.svìtové válce.
K dalšímu pokusu o stavbu se odhodlal a¾ po více jak dvaceti letech šumavský odbor Klubu èeskoslovenských turistù, který konanou sbírkou v roce 1938 získal potøebné finance - asi 4.000 korun a stavba rozhledny dle návrhu architekta Karla Houry mohla zaèít.
Upomínky na tuto známou osobnost se na Šumavì dochovaly na øadì míst - Klostermannova socha na Javorníku, Klostermannova stezka z Nicova do Kašperských Hor, Klostermannova vyhlídka u Srní, Klostermannova chata na Modravì a další.
Karel Klostermann zemøel na rozedmu plic 16. èervence 1923 ve Štìkni u Strakonic.
Jiøí Nováèek