Primáø MUDr. Jaroslav Kudr, CSc.
(15. 5. 1913 – 12. 1.1985)
K 25. výroèí úmrtí významné osobnosti
Tento rodák ze Studence, tehdy okres Jilemnice (ze stejné vesnice, její místní èásti Zálesní Lhota, pocházel i o devìt let mladší Jiøí Šlitr, který se do Rychnova nad Knì¾nou dostal s rodièi po mnichovském záboru 1938), nemìl v rodinì nikoho, v jeho¾ stopách by šel a ani nikdo nikdy nestudoval (jeho tatínek byl domácí tkadlec). Maturoval roku 1932 v pùvodní budovì jilemnického gymnázia (do stejné chodil Jiøí Šlitr) a cílevìdomì se silou vlastní vùle pak vystudoval medicínu na Karlovì univerzitì v roce 1938. Pak nastoupil do nemocnice ve Vysokém nad Jizerou a v dubnu 1939 pøešel do Masarykovy nemocnice v Jilemnici jako jediný sekundáø s primáøem Petrlákem (tehdy jen oni dva mìli na starosti chirurgii, gynekologii, internu a infekèní oddìlení). Po válce mu nabízeli primariát – všichni ho znali, ale jak dosvìdèuje jeho man¾elka, on øíkal, ¾e se chce nauèit poøádnì chirurgii, a tak v øíjnu 1945 nastoupil v Hradci Králové na novì zøízenou poboèku lékaøské fakulty Univerzity Karlovy do èinorodého prostøedí vedeného pøednostou chirurgického oddìlení MUDr. Janem Bedrnou, pozdìjším akademikem, a zde pùsobil do roku 1951. Kdy¾ byla koncem léta toho roku transformována tato poboèka LF UK na Vojenskou lékaøskou akademii, nechtìl splnit podmínku jít do uniformy (vyjádøeno slovy jeho man¾elky), a proto pøešel do nemocnice v Rychnovì nad Knì¾nou jako primáø chirurgie. Souèasnì také od èervna 1953 do prosince 1958 vykonával funkci krajského chirurga Východoèeského kraje a pøitom, jak zdùraznila jeho neustále aktivní a bystrá nyní 91letá man¾elka, nikdy nebyl partajník.
Odbornou specializaci chirurgie získal 25. dubna 1949, pro urologii 19. prosince 1951 a hodnost kandidáta vìd 1. bøezna 1960. Odborný a vìdecký profil primáøe Kudra dokresluje jeho publikaèní èinnost - uveøejnil na padesát originálních prací v domácích i zahranièních periodikách. V Rychnovì nad Knì¾nou si poèínal velmi agilnì, zavedl nové chirurgické a urologické operaèní zpùsoby a celkovì povznesl odbornou úroveò pracovištì. Práce pod jeho vedením byla nároèná, byl pøísný k sobì i ke spolupracovníkùm, ale pøitom zachovával smysl pro humor a spoleèenský takt (tak napø. zemìdìlcùm rezervoval mimosezonní termíny hospitalizace kýl, mu¾ùm na únavu doporuèoval èaj z kopøiv - a jak se smíchem to pøipomíná jeho ¾ena - druhý den nebyla kopøiva kolem).
Ve výchovné èinnosti se nesmazatelnì zapsal nejen na Rychnovsku v Èeskoslovenském èerveném køí¾i jako dlouholetý pøedseda okresního spolku ÈSÈK – mj. byl nositelem medaile II. stupnì za zásluhy o ÈSÈK a uplatòování ideí humanity a míru (udìlilo pøedsednictvo ÚV ÈSÈK) a odznaku 1. stupnì ÚV ÈSÈK za obìtavou a záslu¾nou práci. Jako první chodil darovat krev – ocenìn byl i diplomem „za vysoké uvìdomìní, které projevil bezplatným dárcovstvím krve“, mìl neskuteèné mno¾ství pøednášek v širokém okolí, umìl jednat s pacienty.
Rodinný ¾ivot primáøe Kudra plynul harmonicky, spolu s man¾elkou Jarmilou (*1918) vychoval dcery Jarmilu (1942), Jitku (1946) a syna Jaroslava (1947), který se stal jeho nástupcem na rychnovském primariátu chirurgie. Do dùchodu odešel zaèátkem roku 1976 a na malý úvazek pracoval v týniš»ské chirurgické ambulanci ještì do léta roku 1980. Vleklá oèní choroba mu pøi cukrovce zlomila jeho pracovní nadšení, nesmírnì mu ztrpèovala poslední roky ¾ivota a zemøel 12. ledna 1985 v Rychnovì nad Knì¾nou.
Budeme-li volnì uvádìt hodnocení z pera prof. MUDr. Hviezdoslava Štefana, CSc., pak tedy primáø Jaroslav Kudr je vzpomínán jako odchovanec královéhradecké chirurgické školy, spolupracovník kliniky a pokrokový pøispìvatel k rozvoji èeské chirurgie. Základy praktické chirurgie si od MUDr. Jaroslava Kudra odnesl docent MUDr. Jan Bedrna, CSc., potomní 6. pøednosta královéhradecké chirurgické kliniky v letech 1990 - 2000. Primáø Kudr se rád pyšnil také tím, ¾e jeho bývalý sekundáø MUDr. Jaroslav Štark se po emigraci v roce 1968 vypracoval a¾ na vysoký post konzultanta dìtské kardiochirurgie ve svìtovì proslulé londýnské nemocnici Great Ormond Street a stal se mezinárodnì uznávaným odborníkem. A naopak všichni uvedení vdìènì vzpomínají nebo vzpomínali na uèednická léta u primáøe Kudra.
Teèka na konec. A¾ neskuteènì tupì pùsobí jedna z komunistických zhùvìøilostí, ale radìji citujme èlánek - Lékaøi v bílém zlatì, otištìný v krajské deníku Pochodeò 15. listopadu 1960: Ji¾ tomu bude mìsíc, co zamìstnanci OÚNZ v Rychnovì nad Knì¾nou zaèali dojí¾dìt do patronátních dru¾stev v Tøebešovì a v Libli na sklizeò brambor a cukrovky. Zvláš» vzornì si vedl jedenáctièlenný kolektiv z chirurgického oddìlení. V nepøíznivém poèasí zùstalo za soudruhy prázdné øepništì na tøech hektarech. Kolektiv vedl primáø Dr. Jaroslav Kudr, který je nejen dobrým chirurgem, ale organizátorem a budovatelem.