Pohled z okna
Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Proto¾e na tìchto stránkách zatím nefunguje „blog“ budu vás obš»astòovat svými pro¾itky :) v tomto prostoru a nazval jsem ho zcela lapidárnì...
„Deník“
Policejní øeditelství
V jednu dubnovou støedu mnì došel u¾ nìkolikátý dopis do vlastních rukou od Okresního øeditelství Policie ÈR z Litomìøic. Tušil jsem o co jde, po otevøení jsem se zatetelil rozkoší a okam¾itì jsem odepsal. V pøípisu bylo, ¾e se øízení o mém dopravním pøestupku z øíjna roku 2003 se zastavuje. Nesouhlasím s tím a tvrdím furt, ¾e jsem ¾ádný dopravní pøestupek neprovedl, tak proè se to zastavuje? Vypadám jako lump, na kterého zrovna nic nenašli.
Vo co šlo a vo co jde ?
Vracel jsem se takhle odpoledne z Libochovic, pøed Lovosicemi normální cesta ucpaná, tak jsem to objel po dálnici. Dálnice z Prahy konèí v Lovosicích – znaèka 100 km, 80 km a konec dálnice. Zhruba 100 za znaèkou „ Konec dálnice „ se silnice zu¾uje do jednoho pruhu, pravý pruh je oznaèen ¾lutým šrafováním ( na kterém se nesmí stát ). Samozøejmì si tento zú¾ený úsek vybrala naše slavná Policie ke kontrole, zda øidièi mají dálnièní známku. Zastavila mì docela a velmi fešná policajtka ( pracovnì jsem si jí pro sebe nazval policajtkou Máòou ).
Ptá se: Máte dálnièní známku ?
Odpovídám: Nemám.
Ona: Pøednáška na téma, ¾e 5000 korun a podobnì a vùbec, jinak, ¾e u mì se to vyøídí 1 000 korunkami èeskými a jestli jsem ochoten zaplatit ?
Odpovídám: Samozøejmì nejsem ochoten zaplatit, logicky
Ona: Jak to a vùbec proè, známku nemám a co se vzpìèuju !
Odpovídám: Jsem na silnici prvé tøídy a zde, jak doufám, dálnièní známku nepotøebuju, znaèka dálnice je cca 100 m zpátky, tak vo co jde
Ona: Jak jste se sem dostal ?
Odpovídám: To snad není pøedmìtem naší debaty, to je zástupný problém, já jenom tvrdím, ¾e jste mì zastavili na silnici první tøídy a chcete dálnièní známku.
A takhle se to opakovalo nìkolikrát, já jí to vysvìtloval trpìlivì a asertivnì jak malému dítìti, vona u¾ pomalu hystericky furt – jak jste se sem dostal? A platí tady ka¾dej, koho chytíme! Pùjdete k soudu!
Tak jsem v pohodì vylezl z auta, vzal si svùj oblíbený digitální fo»ák a zaèal jsem se vracet k dopravní znaèce, abych si vyfotil svoje autíèka za koncem dálnice a to i s ní. U¾ jeèela, navíc strašná spousta aut vokolo.
- Dejte si to auto na odstavný pás! Já na ní, ¾e se tam nesmí stát, ¾e bych dostal od Policie pokutu – zaèalo to bejt všechno u¾ trochu hustý.
Ptal jsem se jí té¾, proè nezastavujou auta pøed znaèkou „Konec dálnice“, ona na to chudák skoèila jak myška na špek a povídá, tam jezdí všichni rychle a byly by problémy.
U¾ pøibìhl její šéf a zaèalo to kolem dokola celý znovu. Já jim vysvìtloval, ¾e se na svìtì nenajde soudce, který by mì odsoudil za to, ¾e na silnici prvé tøídy nemám dálnièní známku. Sepsal všechno se mnou vèetnì mého odmítnutí a od té doby si krásnì dopisujeme.
Pøi odjezdu jsem zaslechl jak na ní øve „Krávo“. Vzhledem k tomu, ¾e byl pátek, jsem jim asi trochu znechutil víkend. Nìkterým lidièkám prostì chybí logika v uva¾ování.
Chtìl jsem policajtce Mánì ještì na rozlouèenou øíci, ¾e samozøejmì jsem dálnièní známku jednorázovou mìl a za znaèkou konec dálnice jsem ji strhnul a zahodil s tím, ¾e u¾ jí potøebovat nebudu. Ale u¾ mi to pøipadalo všechno dost blbý a zaèalo mi jí bejt dost líto.
Mechanismy pøestupkových øízení, výbìru pokut a podobnì mají svoje ustálená pravidla a normální úøedník si s mejma papírama prostì neví rady, odmítnou zastavení øízení je pro nìj vìc dosti nevídaná.
Párkrát jsem uva¾oval pøi svých èastých cestách do Litomìøic, ¾e se stavím na dopravním oddìlení místní police a poptám se po té krásné policajtce. Nìjak jsem na to ještì nenašel odvahu.
František Bouška
Další èlánky autora: