Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pøíbìhy zemské atmosféry -
aneb
Za vše mù¾e klima nebo poèasí (5)

 
CIVILIZACE 2
 

Pøíjemné klima v celém Støedomoøí dokázala vyu¾ít ve starovìku ke svému prospìchu celá øada národù, jejich¾ civilizace pokroèila ve svém rychlém rozvoji u¾ všech smìrech, vèetnì kultury a vìdy.
 
Velmi zajímavým starým národem s vlastní kulturou byli Fénièané. Objevili se nìkdy v polovinì 2. tisíciletí pø.nl. na východním pobøe¾í Støedozemního moøe, které v druhé polovinì 1. tisíciletí pø.nl. témìø celé ovládali. Byli výbornými obchodníky, a tak potøebovali ke své èinnosti cestovat po celém Støedomoøí. Proto poznali všechny „fígle“ moøeplavby, dùle¾itost vìtrù a poèasí vùbec, poznali navigaci podle hvìzd a ve své dobì se stali na dlouho nejlepšími moøeplavci. Nevytvoøili sice ¾ádnou svou øíši, ale na svých cestách zalo¾ili na pobøe¾í Støedozemního moøe celou øadu mìstských státù. Staèí pouze pøipomenout jména jako Tyros, Kartágo, Cádis, Tanger. Plavili se na oplachtìných veslicích, jejich¾ konstrukce pøevzaly další národy. Asi se dostali v Atlantiku na Kanárské ostrovy a Madeiru, snad i na Azory, a dokonce se uva¾uje, ¾e dorazili a¾ na Britské ostrovy. Øecký historik Héródotos, o nìm¾ ještì bude øeè pozdìji, dokonce napsal, ¾e Fénièané v egyptských slu¾bách kolem roku 600 pø.nl. obepluli Afriku, a to velmi rafinovanì! Vypluli z Rudého moøe k jihu, podél celého východního a pak podél západního pobøe¾í Afriky dále na sever. Po tøech letech propluli známé Héraklovy sloupy (Gibraltar) a dorazili do Støedozemního moøe. To je ovšem nedolo¾ená hypotéza.
 
Na svých cestách poznali celou øadu rùzných písem, vìtšinou velmi slo¾itých, a proto jako první zaèali pou¾ívat své vlastní písmo hláskové. K zápisu jim staèilo pouhých 22 písmen a tento typ písma – samozøejmì s jistými úpravami – pøevzali od Fénièanù Øekové i Øímané a od nich pak vìtšina lidstva.
 
Historie velkých øíší ve Støedomoøí a na Blízkém východì v posledním tisíciletí pø.nl. je u¾ dobøe známá, v¾dy» na jejich kultuøe je zalo¾ena kultura snad poloviny souèasného svìta. Jména perských a zejména øeckých, i øímských vládcù, vìdcù, filozofù, umìlcù“ jsou notoricky známá, a po zásluze! A tak postaèí, kdy¾ se zde pouze opravdu telegraficky zmíníme o jedné „drobnosti“. Bylo by toti¾ nošením døíví do lesa èi spíše stylovì – sov do Athén - uvádìt všechny poznatky a zákonitosti, které o naší atmosféøe byly v té éøe objeveny. A tak by zatím mìlo staèit, ¾e i vlastní termín – atmosféra – pochází ze staré øeètiny.
 
Nesmíme se ale omezovat pouze na Blízký východ a Støedomoøí, a je tøeba obrátit naši pozornost dále do svìta. S pøispìním naší milé atmosféry se v teplých klimatických oblastech a opìt zejména u velkých øek úspìšnì vyvíjela civilizace i na dalších kontinentech.
 
 
Kolem poloviny 4. tisíciletí pø.nl. se v dnešním Pákistánu kolem øeky Indus a jeho pøítokù usadili lidé, kteøí pøebírali znalosti od civilizací a kultur Blízkého východu. V polovinì 3. tisíciletí pø.nl. u¾ zde vznikala nejstarší mìsta, Harrapi a Mohend¾ábo, stavìná podle plánù, s domy z pálených cihel, a dokonce i s jakousi kanalizací! Kolem mìst byly vesnice a sady, a na jejich rozkvìtu mìlo urèitì svùj podíl i pøíznivé klima. Jakého pùvodu byli tito lidé, to není pøesnì známo, a stejnì tak není jisté, co zpùsobilo pomalý úpadek této velmi vyspìlé kultury asi od roku 1800 a její úplný zánik v roce 1600 pø.nl. Ale - to by v tom byl èert, kdyby v tom alespoò jeden prstíèek nemìly klimatické podmínky nebo poèasí, které namíchala naše zemská atmosféra. Pokroème ale nyní i nìkolik tisíc kilometrù východnìji.
 
I kdy¾ první nejstarší archeologicky dolo¾ené dùkazy lidského osídlení Èíny pocházejí z doby asi pøed pùl milionem let, nejstarší civilizace vznikly ve 3. tisíciletí pø.nl. a samozøejmì podél dvou nejvìtších èínských øek Chuang-che a Jang-c´- tïang. Poèátek èínských dìjin se datuje na pøelom 3. a 2. tisíciletí pø.nl. Seriózní zprávy o vývoji civilizace v Èínì pak máme asi od roku 1800 pø.nl., kdy vládla dynastie Šang. A mù¾eme pouze spekulovat, zda to nìjak nesouvisí s úpadkem civilizace v povodí Indu.
 
Obrázky: Wikipedia
Vladimír Vondráèek
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 12.05.2024  19:38
 Datum
Jméno
Téma
 12.05.  19:38 Von
 12.05.  11:25 olga janíèková
 12.05.  10:50 Vesuviana
 12.05.  05:33 Pøemek