Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Velikonoce trochu jinak…


Pravoslavné velikonoèní svátky se slaví v jinou dobu ne¾ køes»anské, nebo» se øídí juliánským kalendáøem. Ta letošní pravoslavná Velikonoèní nedìle pøipadá na 2. kvìtna.


Pro pravoslavné vìøící jsou Velikonoce nejvìtším svátkem a všechny ostatní nedìle v roce jsou jejich pøipomínkou (nedìle je v církevní slovanštinì oznaèena slovem "voskresenije" - vzkøíšení).


Jejich vyvrcholení pøedstavuje noc z Bílé soboty na Velikonoèní nedìli, kdy se skupiny vìøících vydávají na tzv. køí¾ovou cestu k chrámu. Jde o symbolickou cestu, kterou musel podle Bible absolvovat Je¾íš Kristus. Vìøící se shromá¾dí v chrámu k liturgii, která zároveò pøedstavuje poslední mo¾nost k vysvìcení pokrmu po 40denním pùstu.


Velikonoèní dobì pøedchází doba Velkopostní, bìhem ní¾ se mají vìøící pøipravit na slavnost vzkøíšení Pánì modlitbou, postem a pøijetím svátostí.

Velkopostní doba má šest nedìlí. První nedìle velkého postu se nazývá Vítìzství pravoslaví, proto¾e se bìhem ní koná oslava pravoslavné víry. Tøetí nedìle velkého postu je Nedìle uctívání sv. køí¾e, kdy se uctívá svatý køí¾ jako znamení Kristova vítìzství nad smrtí.

Šestá nedìle se nazývá Kvìtnou nedìlí a bìhem ní se svìtí kvetoucí ratolesti na památku vjezdu Je¾íše do Jeruzaléma pøed jeho utrpením, nebo» pøi tom ho vítaly velké zástupy lidí kvetoucími ratolestmi.


Bìhem 40ti denního pùstu se jedí napøíklad brambory, mrkev, zelí, jablka, cibule, oøechy apod. V chrámech vìøící také nezapomenou zapálit svíèky u ikon svých patronù a domù si z chrámu odnáší svìcenou vodu i posvìcený mazanec.


Týden od Kvìtné nedìle do nedìle Paschální se nazývá Velký týden a všechny jeho dny od pondìlí do soboty se nazývají velkými. Bohoslu¾by v pøedvelikonoèním, tzv. svatém týdnu, vyjadøují prùbìh Kristova utrpení, ukøi¾ování a pohøbení.


Na Velké pondìlí církev rozjímá o neplodném fíkovníku, který Je¾íš odsoudil.


Velké úterý je zasvìceno tématu moudrých dru¾ièek, které byly na rozdíl od svých nerozumných sester pøipraveny k pøíchodu Pána.


Na Velkou støedu si pravoslavní køes»ané pøipomínají dohodu zpronevìøilého apoštola Jidáše se ¾idovskými zákoníky, kdy Jidáš za peníze Krista prodal a polibkem ho zradil.


Na Velký ètvrtek si vìøící pøipomínají poslední veèeøi Je¾íše Krista s apoštoly a jeho modlitbu v Zahradì getsemanské. V katedrálních chrámech po liturgii biskupové umývají nohy knì¾ím.


Velký pátek je vzpomínkou na nespravedlivý soud nad Je¾íšem, na jeho smrt na køí¾i a jeho pohøbení. Veèer následuje velkopáteèní jitøní, pøi ní¾ se ètou pašije - dvanáct úryvkù z evangelií o utrpení Je¾íše Krista.


Velká sobota je zasvìcena vzpomínání na Kristovo pøebývání v hrobì a na jeho sestoupení do pekel. Veèer se obvykle koná ètení Skutkù apoštolských u Bo¾ího hrobu.
Pøed pùlnocí na Velkou sobotu se slou¾í pùlnoènice. Knìz snímá plátno z Bo¾ího hrobu, svatými dveømi je vnese do svatynì a umístí na oltáø, kde zùstane 40 dnù, a¾ do Nanebevstoupení Pánì, a poté se opìt uschová. Chrám je vyzdoben kvìtinami a osvìtlen, knì¾í jsou obleèeni v nejsvìtlejší a nejkrásnìjší roucha.


I k pravoslavným Velikonocùm patøí rùzné zvyky a tradice, které se ponìkud liší podle jednotlivých zemí.


Napøíklad v Rusku hlava ruské pravoslavné církve "patriarcha vseja Rusi" tou dobou tradiènì vyzývá vìøící, aby bìhem následujících sedmi dní radostnì pøivítali vzkøíšení Krista a navštívili bohoslu¾by na Zelený ètvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.


I pøi pravoslavných velikonocích nechybí radost a veselí. Lidé zvou tradiènì své známé a pøátele na návštìvu domù, aby ochutnali jejich ú¾asné mazance v podobì ku¾ele s useknutou špièkou. Navzájem si na dùkaz vzkøíšení Je¾íše rovnì¾ darují barevná vajíèka, pøejí si hodnì zdraví a pøi tom se políbí tøikrát na tváø.


Vedle Ruska se pravoslavné velikonoèní svátky slaví hojnì v Bìlorusku i v Litvì. Tam o Velikonocích proudí tisíce lidí do kostelù, aby si nechali vysvìtit chléb, sùl, vodu a velikonoèní kraslice-marguèaj.


Bulharské velikonoèní tradice se øídí podobnými pravidly jako v jiných pravoslavných zemích. Vajíèka, jejich¾ jasnì èervená barva je typická pro pravoslavné svátky, se pøipravují na Zelený ètvrtek. I v Bulharsku se peèou mazance - pøièem¾ jeden z mazancù se zdobí èervenými vajíèky, která jsou do nìho vsazena. Mazance i vajíèka se nosí do kostela na hlavní mši, po které pøijde na øadu na»ukávání vajíèek o zeï kostela. Podobný zvyk je obvyklý i pøed velikonoèním obìdem. Úèastníci si vyberou jedno vajíèko a støídavì je »ukají o vajíèko souseda. Poté, co se všichni vystøídají, osoba, její¾ vajíèko je nejménì na»uknuté mù¾e poèítat s tím, ¾e má pøed sebou velmi š»astný a úspìšný rok.


Zajímavý je také zvyk pohøbívání vajec do pùdy na vinicích. Lidé pak oèekávají, ¾e je bùh ušetøí krupobití a rok pøinese dobrou úrodu. Na Velký pátek si také øada rodin poøizuje nové nádobí a tak trhovci si pøijdou na své. Stejnì jako u nás je zvyk se za darovaní vajíèka obdarovat dárce drobnými mincemi.


Podobnì se slaví velikonoce napø. i v Øecku v Rumunsku èi na Ukrajinì.


Jaké speciality se pøipravují?
Na Bílou sobotu se upeèe slavnostní pokrm zvaný paska. Nasládlé tìsto, podobné vánoèkovému, se peèe ve speciální formì. V nedìli ráno se vaøí a poté odchází do kostela. Lidé s sebou berou speciální košík, ve kterém mají pasku, svíèku, trochu vína, vajíèka, trochu másla a tvarohu. V kostele si košík s potravinami nechají posvìtit. Poté se odchází domù a rodina se sejde u slavnostního obìda. Nadále se slaví a¾ do úterý, vaøí se holubce, pøipravuje se bramborový salát.
V Øecku je obvyklým sváteèním jídlem tìchto dní jehnìèí peèenì a polévka z jehnìèích vnitøností, a u stolu se scházejí celé rodiny.


(zdroj internet)

Lenka Látalová

* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky
 



Komentáøe
Poslední komentáø: 05.05.2024  19:51
 Datum
Jméno
Téma
 05.05.  19:51 Jaroslava
 02.05.  09:37 olga janíèková