Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Václav Babinský – loupe¾nická legenda i skuteènost


20.srpna 1796 se v malé vísce Pokratice èp. 53 narodil rodièùm Václavovi a Kateøinì syn, jen¾ dostal jméno Václav. Dnes je obec pøedmìstím Litomìøic. Václav Babinský býval pozdìji nazýván Pokratický Venca. Otec Václava pracoval jako zahradník a jeho ¾ena pomáhala v šlechtické domácnosti, kromì Václava mìli ještì dva syny. Jakési základní vzdìlání Václav získal, umìl dobøe èíst, slušnì i psal, mluvil èesky i nìmecky.


Ve 20ti letech musí Václav nastoupit vojenskou slu¾bu, jeho neklidná krev nesnáší vojenský dril, pøedstírá šílenství, a z armády je propuštìn. Nìjakou dobu je léèen v Praze na Karlovì, odkud byl v roce 1824 propuštìn jako invalida. Byl umístìn do Vojenské invalidovny v Praze – Karlínì, odkud brzy uprchl.

 

 

Vojenská invalidovna v Praze 


Vrací se na Litomìøicko, zaèíná ¾ít ¾ivotem tuláka, potlouká se rùznì krajinou. Tulácké prostøedí, hluboké lesy, roztroušené domky poskytlo Babinskému školu zloèinu. Velice brzy se seznámí s loupe¾nickými tlupami. Vìtšinou to byli lidé na okraji spoleènosti, ka¾dá loupe¾nická banda mìla své široce rozprostøené zázemí, mezi nì patøili spøátelení vetešníci, hostinští a podomní obchodníci. Babinský se nauèil rychle technické stránce pøepadu, který býval v noci. Umìl vymáèknout okno tak, aby nezpùsobil hluk, vìdìl jak otevøít zámek, umìl se potmì pohybovat po domì. Po loupe¾i se velmi rychle vytrácel lesními a polními cestami, nìkdy i povozy mizel kdoví kde.


Spoleènicí mu byla i Apolena, nebo-li Lény - jeho dru¾ka i milenka. Jsou roky, kdy nelze dnes u¾ pøesnì zjistit, kde se Babinský zdr¾oval. V roce 1830 - 1833 byl nìkolikrát chycen, v¾dy utekl a jeho osoba se stala legendou. Dopustil se vra¾dy a rozhodl se, ¾e opustí území Èech. Loupe¾nou vra¾dou získal dost penìz. Odešel do Polska a zde se pøedstavoval falešným jménem. V Polsku mo¾ná uzavøel i sòatek. Nakonec tam byl zadr¾en pro podezøení, ¾e je hledaným Babinským.


V dubnu 1835 byl Babinský vydán do Èech a bylo obnoveno trestní øízení, které trvalo pìt let. Byl obvinìn z 12ti zloèinù, m.j. loupe¾e, násilí, falšování cestovních dokladù, loupe¾né vra¾dy. Pøed soudem v¾dy pøedstíral prostoduchost, zloèiny byly na jedné stranì rafinované, na druhé stranì si vymýšlel, zapíral a uvádìl nepravdivé historky. Svìdci byli nevìrohodní, lupiè býval rùznì maskován, tì¾ko poznatelný, kriminální soud nemìl vìru lehkou práci, jeho pseudonym byl Wenz z Pokratic, Josef Schmidt, Franz Mally, Anton Miller a další.

Nakonec byl vynesen rozsudek, takøka šestiletý proces skonèil a Pokratický Venca byl odsouzen na dvacet let tì¾kého ¾aláøe, který si odpykával v pevnosti na Špilberku. Na Špilberk pøišel Babinský 10. èervna1841 a je popisován jako mu¾ vysoké, silné postavy, mluvící nìmecky a èesky. I na Špilberku se pokusil dvakrát o útìk, která se ale nezdaøil. Jinak se Babinský choval dle vìzeòského øádu, s trestem však smíøen nebyl a nìkolikrát ¾ádal o obnovení procesu s tím, ¾e je nevinen.
Ke zrušení vìznice na Špilberku došlo v padesátých letech 19.století, a vìzni byli pøestìhováni do Kartouz, kam bylo dopraveno více ne¾ 400 vìzòù. Transporty vìzòù byly zdlouhavé, vìzòové byli na vozech, spoutáni jeden k druhému le¾eli vedle sebe. Jelo se i v noci a takový prùvod za øinèení zbraní a chøestìní øetìzù pùsobil ponurým dojmem. Babinský le¾el na voze sám a byl zvláš» pozornì støe¾en. Na Špilberku i v Kartouzích se Václav Babinský mo¾ná vnitønì obrátil a stal se z nìj zbo¾ný mu¾. Nosil u sebe rù¾enec, pøedèítal vìzòùm pøi modlitbách a to èesky i nìmecky, pomáhal ošetøovat spoluvìznì.


Pøed propuštìním z Kartouz po¾ádal Babinský øeditele vìznice, aby mohl zùstat nadále ve slu¾bách trestnice, obával se ¾ivota mimo zdi vìzení. Øeditel vìznice pøednesl ¾ádost Babinského státnímu zastupitelství a to ho doporuèilo Kongregaci Milosrdných sester v Praze.


Byl u¾ to zestárlý mu¾ a sestry Kongregace usoudily, ¾e by Babinský mohl pracovat jako zahradník v jejich klášteøe v Praze – Øepích. V klášteøe bylo ticho a øád - na co¾ byl Babinský z vìzení zvyklý. Pracoval na zahradì, v klášteøe v té dobì byl nalezinec, dìti za ním pøicházely, Babinský se jakoby vrací zpìt do ¾ivota, dokonce je pøísný, pokud zjistí i sebemenší kráde¾ na zahradì.

 

  

Klášter Øepy


V roce 1864 zasáhla ústav v Øepích tragédie, za nevyjasnìných okolností byla do ústavu zavleèena zhoubná oèní choroba. Tragédie znamenala konec domova pro dìtské nalezence, dìti byly vráceny domovským obcím.


Koncem roku 1865 byla ve volných prostorách zøízena ¾enská vìznice a bylo sem umístìno 300 trestankyò. Osud budov by vydal na velmi dlouhé povídání, jen struènì:
Po revoluci v roce 1989 se boromejky zaèaly ucházet o svùj majetek, objekt byl celý rekonstruován, dnes je zde opìt klášter, dále Ošetøovatelský ústav pro dlouhodobì nemocné staré obèany a také ¾enská vìznice za lehèí provinìní. Souèástí komplexu budov je kostel Svaté rodiny, který byl vysvìcen roku 1861. Je mo¾né, ¾e Václav Babinský se úèastnil i bohoslu¾eb, nechci však spekulovat.


A jaký byl další ¾ivot Václava Babinského?
Jako starý mu¾ zaène o nedìlích chodit do hospùdky a to pìšky z Øep pøes Bøevnov a¾ dolù na Klárov, kde doposud hospoda je a nese název u Zlaté lodí. Byla to pìšky pìkná dálka z Øep na Klárov a zpìt. V hospodì Babinský líèil svùj ¾ivot, zá¾itky, nìkdy to byly i báchorky a tyto se šíøily dále mezi lidmi.

 

Vývìsní štít hospody


V Øepích ¾il Babinský ještì celých 18 let, ke konci ¾ivota byl hluchý, pletl roho¾e a košíky. Umírá v klidu ve vìku 83 let, dne 1. srpna 1879 a byl pohøben na trestaneckém høbitovì v Øepích. Jeho hrob je obèas zdoben kvìtinami a hoøí na nìm i svíèky.

 

 


Dnes pøesnì nezjistíme, co všechno Babinský spáchal èi nikoliv, trestných èinù bylo jistì dost a dost. Jeho ¾ivot se tì¾ko oddìluje od fám a povìstí, nakonec známe i písnì, které jsme si mo¾ná zpívali jako dìti.
Nìjak nevím, proè se zpívá: … na kopeèku v Africe, stojí stará vìznice, ach ouvej, na kopeèku v Africe stojí stará vìznice, ach jo. Vìzòové se tetelí ve dne v noci v posteli, mezi nima Babinskej, známej lotr mexickém… S Afrikou snad nemìl Václav Babinský nic spoleèného.


Kvìta Roznìtínská

* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky




 



Komentáøe
Poslední komentáø: 21.08.2024  16:22
 Datum
Jméno
Téma
 21.08.  16:22 Kvìta
 21.08.  13:58 Jaroslava
 20.08.  16:39 Kvìta podìkování
 20.08.  12:40 olga janíèková
 20.08.  10:19 Vesuviana
 20.08.  09:39 Miluna
 20.08.  08:56 Kvìta Ludmile i Vladimírovi
 20.08.  08:55 Zdenka
 20.08.  08:31 Von