Velikonoce trochu jinak…

Pravoslavné velikonoční svátky se slaví v jinou dobu než křesťanské, neboť se řídí juliánským kalendářem. Ta letošní pravoslavná Velikonoční neděle připadá na 2. května.

Pro pravoslavné věřící jsou Velikonoce největším svátkem a všechny ostatní neděle v roce jsou jejich připomínkou (neděle je v církevní slovanštině označena slovem "voskresenije" - vzkříšení).

Jejich vyvrcholení představuje noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli, kdy se skupiny věřících vydávají na tzv. křížovou cestu k chrámu. Jde o symbolickou cestu, kterou musel podle Bible absolvovat Ježíš Kristus. Věřící se shromáždí v chrámu k liturgii, která zároveň představuje poslední možnost k vysvěcení pokrmu po 40denním půstu.

Velikonoční době předchází doba Velkopostní, během níž se mají věřící připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svátostí.

Velkopostní doba má šest nedělí. První neděle velkého postu se nazývá Vítězství pravoslaví, protože se během ní koná oslava pravoslavné víry. Třetí neděle velkého postu je Neděle uctívání sv. kříže, kdy se uctívá svatý kříž jako znamení Kristova vítězství nad smrtí.

Šestá neděle se nazývá Květnou nedělí a během ní se světí kvetoucí ratolesti na památku vjezdu Ježíše do Jeruzaléma před jeho utrpením, neboť při tom ho vítaly velké zástupy lidí kvetoucími ratolestmi.

Během 40ti denního půstu se jedí například brambory, mrkev, zelí, jablka, cibule, ořechy apod. V chrámech věřící také nezapomenou zapálit svíčky u ikon svých patronů a domů si z chrámu odnáší svěcenou vodu i posvěcený mazanec.

Týden od Květné neděle do neděle Paschální se nazývá Velký týden a všechny jeho dny od pondělí do soboty se nazývají velkými. Bohoslužby v předvelikonočním, tzv. svatém týdnu, vyjadřují průběh Kristova utrpení, ukřižování a pohřbení.

Na Velké pondělí církev rozjímá o neplodném fíkovníku, který Ježíš odsoudil.

Velké úterý je zasvěceno tématu moudrých družiček, které byly na rozdíl od svých nerozumných sester připraveny k příchodu Pána.

Na Velkou středu si pravoslavní křesťané připomínají dohodu zpronevěřilého apoštola Jidáše se židovskými zákoníky, kdy Jidáš za peníze Krista prodal a polibkem ho zradil.

Na Velký čtvrtek si věřící připomínají poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly a jeho modlitbu v Zahradě getsemanské. V katedrálních chrámech po liturgii biskupové umývají nohy kněžím.

Velký pátek je vzpomínkou na nespravedlivý soud nad Ježíšem, na jeho smrt na kříži a jeho pohřbení. Večer následuje velkopáteční jitřní, při níž se čtou pašije - dvanáct úryvků z evangelií o utrpení Ježíše Krista.

Velká sobota je zasvěcena vzpomínání na Kristovo přebývání v hrobě a na jeho sestoupení do pekel. Večer se obvykle koná čtení Skutků apoštolských u Božího hrobu.
Před půlnocí na Velkou sobotu se slouží půlnočnice. Kněz snímá plátno z Božího hrobu, svatými dveřmi je vnese do svatyně a umístí na oltář, kde zůstane 40 dnů, až do Nanebevstoupení Páně, a poté se opět uschová. Chrám je vyzdoben květinami a osvětlen, kněží jsou oblečeni v nejsvětlejší a nejkrásnější roucha.

I k pravoslavným Velikonocům patří různé zvyky a tradice, které se poněkud liší podle jednotlivých zemí.

Například v Rusku hlava ruské pravoslavné církve "patriarcha vseja Rusi" tou dobou tradičně vyzývá věřící, aby během následujících sedmi dní radostně přivítali vzkříšení Krista a navštívili bohoslužby na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.

I při pravoslavných velikonocích nechybí radost a veselí. Lidé zvou tradičně své známé a přátele na návštěvu domů, aby ochutnali jejich úžasné mazance v podobě kužele s useknutou špičkou. Navzájem si na důkaz vzkříšení Ježíše rovněž darují barevná vajíčka, přejí si hodně zdraví a při tom se políbí třikrát na tvář.

Vedle Ruska se pravoslavné velikonoční svátky slaví hojně v Bělorusku i v Litvě. Tam o Velikonocích proudí tisíce lidí do kostelů, aby si nechali vysvětit chléb, sůl, vodu a velikonoční kraslice-margučaj.

Bulharské velikonoční tradice se řídí podobnými pravidly jako v jiných pravoslavných zemích. Vajíčka, jejichž jasně červená barva je typická pro pravoslavné svátky, se připravují na Zelený čtvrtek. I v Bulharsku se pečou mazance - přičemž jeden z mazanců se zdobí červenými vajíčky, která jsou do něho vsazena. Mazance i vajíčka se nosí do kostela na hlavní mši, po které přijde na řadu naťukávání vajíček o zeď kostela. Podobný zvyk je obvyklý i před velikonočním obědem. Účastníci si vyberou jedno vajíčko a střídavě je ťukají o vajíčko souseda. Poté, co se všichni vystřídají, osoba, jejíž vajíčko je nejméně naťuknuté může počítat s tím, že má před sebou velmi šťastný a úspěšný rok.

Zajímavý je také zvyk pohřbívání vajec do půdy na vinicích. Lidé pak očekávají, že je bůh ušetří krupobití a rok přinese dobrou úrodu. Na Velký pátek si také řada rodin pořizuje nové nádobí a tak trhovci si přijdou na své. Stejně jako u nás je zvyk se za darovaní vajíčka obdarovat dárce drobnými mincemi.

Podobně se slaví velikonoce např. i v Řecku v Rumunsku či na Ukrajině.

Jaké speciality se připravují?
Na Bílou sobotu se upeče slavnostní pokrm zvaný paska. Nasládlé těsto, podobné vánočkovému, se peče ve speciální formě. V neděli ráno se vaří a poté odchází do kostela. Lidé s sebou berou speciální košík, ve kterém mají pasku, svíčku, trochu vína, vajíčka, trochu másla a tvarohu. V kostele si košík s potravinami nechají posvětit. Poté se odchází domů a rodina se sejde u slavnostního oběda. Nadále se slaví až do úterý, vaří se holubce, připravuje se bramborový salát.
V Řecku je obvyklým svátečním jídlem těchto dní jehněčí pečeně a polévka z jehněčích vnitřností, a u stolu se scházejí celé rodiny.

(zdroj internet)

Lenka Látalová

* * *
Zobrazit všechny články autorky