Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Na zaèátku bylo slovo Achatit (2/3)

Kdy¾ jsem mìl v prosinci roku 1983 podepsat v Kolínì nad Rýnem pracovní smlouvu s panem Hansem Schirmerem, netušil jsem vùbec, ¾e bude mùj ¾ivotní osud s tímto mimoøádným èlovìkem na více jak dvacet let dost úzce propojen a svázán.

Svoji kariéru zaèal zaèátkem 30.let minulého století v dobách velké nezamìstnanosti. Ka¾dý, kdo si na tuto dobu vzpomene, ví, jak strašnì byla tì¾ká. V bonnské továrnì na vlajky vstoupil Hans Schirmer do uèení. Absolvoval s úspìchem solidní, i kdy¾ tì¾kou obchodní výuku, na ní¾ pozdìji zalo¾il svoji kariéru. Po vyuèení pracoval nìkolik let v tkalcovnì v Sulz am Neckar v Èerném lese. Pozdìji odešel do Berlína, kde dostal ve vìku 25 let v jedné technické kanceláøi místo prokuristy, a tam pracoval a¾ do války. Na podzim 1944 byl Hans pøece jen odveden k armádì. Po konci války se vrátil do znièeného Berlína, kde našel svùj byt vyhoøelý. Spolu se svojí matkou odešel do Schwerinu, který byl u¾ tenkrát v ruské okupaèní zónì.

Osud ho spojil se sochaøem Petrem Ludwigem. Oba mu¾i se odvá¾ili v Kölnu-Junkersdorfu zalo¾it spoleèný podnik: Sochaø Ludwig vytváøel modely, které byly rozmno¾eny, a obchodník Schirmer se je sna¾il prodat.
   

Tento, poèátkem dosti podivný, podnik se zdárnì vyvíjel pøedevším díky podnikatelskému duchu a neúnavné práci Hanse Schirmera. Ale podnikatelské zaèátky byly velmi tì¾ké. Odvaha a tvrdošíjnost obou pánù se však dokázala vyrovnat se všemi chybami a pøeká¾kami. A mìli štìstí jak pøi podnikání, tak i v soukromém ¾ivotì. Oba našli partnerky pro ¾ivot, které byly ochotné jim v podnikání pomáhat.

V roce 1948 pøihlásili u obchodní komory jejich novou firmu pod jménem Achatit.

Od  samého poèátku práce v dílnách byl  pro výrobu skulptur pou¾íván nejlepší  pøírodní kámen, jemnì mletý a s pøísadou rùzných pojidel. Tato perfektnì pøipravená masa byla  dále  ruènì lita do forem po starém zpùsobu. Výrobky byly následovnì retušovány a po pøesnì stanoveném a kontrolovaném procesu sušení broušeny -  a pozdìji vymalován pøíslušný povrch, který vdechnul figurám ¾ivot.
  

Bìhem prvních let byl povrch všech nástìnných masek zpracováván pomocí kamene achatit, který je mimo jiné také pou¾íván pøi pozlacování s plátkovým zlatem: Ka¾dá èást povrchu jednotlivého objektu je ruènì leštìna tlakem za pou¾ití achátu tak dlouho, a¾ je docílen ¾ádaný lesk povrchu.

A tento achát, tento nástroj, dal nejen jedné kolekci, ale i celému podniku své jméno – ACHATIT.

Tchán Hanse Schirmera financoval první výstavy na veletrzích v Kolínì nad Rýnem, Frankfurtu nad Mohanem a v Hannoveru. Tato prezentace ale zùstala bez úspìchu, zákazníci se nehlásili. Teprve zaèátkem 50. let pøišly první zakázky ze zahranièí. Zákazníci se zaèali zajímat o nové modely, kterými byly masky proslulých hvìzd, nebo uzávìry lahví s karikaturami známých politikù a filmových hvìzd. První kupci byli ze Švédska a z USA. A brzo nato našli i nìmeètí obchodníci odvahu nakupovat krásné vìci, kterých se lidé museli dlouho zøíkat. 

 

Firma tedy zaèala prosperovat a mohla pøijmout první zamìstnance. Obchody se slibnì rozvíjely díky neúnavné práci a kreativitì Hanse Schirmera. Ten zaèal hledat nové trhy a v roce 1961u¾ importoval dárkové, upomínkové a umìlecké výrobky ze Španìlska a Itálie, a pozdìji z mnoha dalších zemí celého svìta.

Firma se dále slibnì rozvíjela a výrobní prostory v domku, pøes všechny pøestavby a nástavby, pøestaly staèit. V sousedství byla nepou¾ívaná opuštìná hospodáøská stavení, kterou pan Schirmer zaèal  vyu¾ívat jako dílnu. Slévárna byla v bývalé stáji pro konì, brusírna v kravském chlévì, výrobky se sušily na sýpce a konèily v praseèím chlévì, kde také byly pomalovány. Všechno bylo primitivní a provizorní. Jako první musela být ka¾dé ráno uvedena do provozu velká kamna, na záchod se chodilo ven na latrínu.

Pøesto tam panovala dobrá nálada. Pøi práci se hodnì zpívalo – lidové písnì i šlágry. O pøestávce se všichni – mu¾i i ¾eny – shromá¾dili okolo teplých kamen, jedli vlastní pøinesené jídlo z ešusù a byli spokojeni.
 
Achatit zaèal být známý. Nákupèí z celého svìta navštìvovali jeho firemní stánek na výstavách a výrobky – uzávìry lahví, ¾enské akty, masky Madony a jiné – se exportovaly do více ne¾ 50 zemí svìta. Dynamika nìmeckého pováleèného hospodáøského zázraku zachytila i firmu Achatit, která rychle expandovala.

Stávající výrobní prostory byly stále nedostaèující, a proto byly vybudovány v roce 1957 nové výrobní prostory s umývárnami, sprchami a toaletami, olejovým ústøedním topením a velikými okny. Ale ani to nestaèilo, poøád se muselo nastavovat a pøistavovat.

 

V roce 1993 se celá firma pøestìhovala do jiné ètvrti Kolína, kde se zabydlela v mìstské èásti Lövenich v nových budovách s velikými sklady a kanceláøemi, které pak pøevá¾nì slou¾ily exportu i importu dárkových a umìleckých pøedmìtù po celém svìtì. 
 
A jaké bylo tajemství úspìchu Hanse Schirmera? Jeho vychoval osud. Za ta tì¾ká léta uèení v mládí si zvykl pøevzít povinnosti a zodpovìdnost.

A pøedevším byl rozeným podnikatelem, plným energie, hledìl odvá¾nì do budoucnosti a nebál se rizika. On sám se choval jako první slu¾ebník firmy a nikdy nehledìl na hodiny. Sedával dlouho do noci  u svého psacího stolu a vyøizoval to, na co mu bìhem dne nezbyl èas. Byl peèlivý a spoøivý. Neváhal pozdì v noci vyskoèit z postele a jít zhasnout svìtlo ve skladu, které nìkdo nechal svítit. Spoøivost a skromnost byla znakem jeho generace a jednou z pøíèin jeho úspìchu, která ho provázela jak v soukromém ¾ivotì, tak i pøi øízení firmy. Stále hledal jednoduchá a rychlá øešení problémù. Tyto vlastnosti z nìj dìlaly netrpìlivého šéfa, který od zamìstnancù po¾adoval maximální výkon a pøesnou práci. Stále, aè nechtìl, nacházel chyby – ve skladì, pøi administraci, v balírnì.
 
Urèitì nebyl pro ka¾dého ideálním nadøízeným, ale dokázal svoje spolupracovníky motivovat, tak¾e oni díky kvetoucí firmì nakonec získávali. Øídil se zásadou, ¾e úspìch podniku je zalo¾en pøedevším na kvalitì práce zamìstnancù, kteøí se ze všech sil zasazují o úspìch firmy.
 
Jaký byl Hans Schirmer jako èlovìk? I kdy¾ byl netrpìlivý a trochu vznìtlivý, pøesto mìl hodnì porozumìní pro svoje zamìstnance. Byl kdykoliv ochoten pomoci v nouzi. Na jeho spontánní srdeèné nabídky k pomoci mnoho lidí ještì dnes vzpomíná. A zrovna tak se vzpomíná na veselé oslavy “u Schirmerù” – zahradní slavnosti, jubilea, oslavy vánoc, firemní výlety. I takovéto podniky dokázal pan Schirmer výteènì organizovat.


 
                         
Nikdy nezapomenu na jeho vyprávìní, jak si jeho pøátelé jednou pøivezli z dovolené v  Nairobi pøekrásnì zhotovené èernošské masky v barvì tmavého lesklého mahagonu. Masky se jim líbily tak, ¾e se museli pochlubit panu Schirmerovi a tím mu ukázat, jak šikovní jsou èernoši v Africe. Samozøejmì si neodpustili poznámku, ¾e by se mohl od tìch „èerných“ lecèemus pøiuèit.

On se jen potutelnì pousmál, vzal masku do ruky, potì¾kal jí, otoèil na zadní stranu a s úsmìvem jí vrátil š»astným majitelùm, aby se podívali, kde ty umìlecké skvosty byly vyrobeny. Ti pak ke svému ú¾asu spatøili malilièkou nálepku s deštníkem, který byl ve znaku firmy Schirmer.

Hans Schirmer byl, pøes svoji velkou dobrotu v srdci, èlovìkem výbušné povahy, a jeho ¾ena Hanelisa byla ta, která v¾dy dokázala svou moudrou diplomacií mnohé urovnat a na obou stranách pøípadný spor „vy¾ehlit“.

 

Jestli¾e se dopustil nìjaké chyby, nedokázal ji hned pøiznat, ale tøeba u¾ druhý den se choval úplnì jinak, velmi pøátelsky a beze slov pøinesl malý dáreèek, kterým dal najevo, ¾e provedl nìco, co se nemìlo stát, a teï ho to mrzí. 

Paní Hanneliesa mu byla po celý jeho ¾ivot vìrnou dru¾kou, kterou Hans Schirmer miloval a mohl se na ni ve všem spolehnout. Byla pro nìj velkou oporou nejenom v privátním ¾ivotì, ale i ve výrobì, kdy jako citlivá malíøka dokázala vdechnout "narozeným" figurkám dobøe vybranými barvami ¾ivot. Její povahové vlastnosti byly hodnì podobné, jako u jejího mu¾e - skromnost a štìdrost na prvním místì, mìla a má dosud ráda snad všechny lidi, zvláštì pak dìti, kterými je obš»astòována celý svùj ¾ivot. Jejich hodnoty se nacházely ve zcela jiných sférách, jako byla láska k rodinì, ke kráse, umìní a pomoci slabým, èi nìjakým zpùsobem posti¾eným lidem – to vše hrálo v jejich ¾ivotì dùle¾itou roli.
 
Pokraèování za týden...

Související èlánky:
Na zaèátku bylo slovo Achatit (1/3)
 
Václav ®idek
 
* * *
Foto ©  z archivu  Hanse Schirmera a Václava ®idka

Zobrazit všechny èlánky autora
 
 
 

Komentáøe
Poslední komentáø: 14.07.2017  18:24
 Datum
Jméno
Téma
 14.07.  18:24 Ludìk
 12.07.  12:32 Václav ®idek
 12.07.  11:59 Jan a Zdenìk Reichovi Oprava
 12.07.  11:39 Jana a Zdenìk
 11.07.  18:34 Evussa Tak se dozvím jak to bylo.
 11.07.  17:43 Olga Wister
 11.07.  17:23 Von
 11.07.  12:47 ferbl
 11.07.  12:08 Václav ®idek Odpovìï paní Martì a podìkování ...
 11.07.  11:18 Marta U.
 11.07.  10:25 oga janíèková