Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vánoce, bílé Vánoce


Ne nebyly a dodnes nejsou v¾dycky bílé, ale myslím, ¾e si je tak všichni radìji pamatujeme. Vánoce s vloèkami snìhu. Také napøíklad Ladovy obrázky nás o tom pøece ubezpeèují.


Tyto nejkrásnìjší svátky v roce se snìhem i bez snìhu byly v¾dy oèekávány s radostí a také s urèitým napìtím. Co nám asi Je¾íšek pøinese pod stromeèek, nebyli jsme moc zlobiví a pozdìji, kdy¾ jsme ji¾ vìdìli, jak to s tìmi dárky je, a i my jsme je kupovali sourozencùm a rodièùm, budou se jim naše dárky líbit?


Celá ta krásná pøedvánoèní nálada, peèení cukroví, všechny ty pøípravy – a to mluvím spíše o lidech, kteøí sice velmi dobøe znali ten pravý dùvod vánoèního slavení, ale nebyli mo¾ná natolik nábo¾ensky pøesvìdèení, aby dodr¾ovali Advent a podobnì.


Vánoce nám nezkazil ani dìda Mráz, my jsme chtìli a oslavovali narození Jezulátka. Kdy¾ opravdu napadl sníh, bylo to všechno ještì hezèí. Nezapomenu, kdy¾ jsme s man¾elem šli na pùlnoèní mši ke sv. Jakubu (bydleli jsme na Starém Mìstì) a Praha byla stále bez snìhu. Jaké to bylo nádherné pøekvapení, kdy¾ jsme vyšli z kostela, všude bílo a stále snì¾ilo. Jakési posvátné ticho po ulicích.


Kdy¾ jsme si vybrali po odchodu z vlasti ¾ít na Ji¾ní polokouli, ani jsme neuva¾ovali, ¾e budeme mít nyní Vánoce bez snìhu. Ale rozhodnì nás to neodradilo od slavení Vánoc. To dokonce myslím i na tu rybí polévku, bramborový salát, sma¾enou rybu, vánoèku a jablkový závin. Po nìkolik let jsem pomáhala nebo sama pøipravovala vánoèní programy pro SVU a pozdìji jsem takové programy dìlala v sydneyské sokolovnì. Ráno zaèal „market“. Krajanky prodávaly vánoèní cukroví, výtvarníci nabízeli svá díla. Odpoledne vánoèní program a potom ta pravá vánoèní veèeøe. Obvykle se to konalo nìkdy v druhé pùli prosince. V té dobì tu také ještì byly èeské pùlnoèní mše, kde jsme si zazpívali naše èeské koledy.


Australský Santa Claus nás nijak nevyvádìl z míry. Na druhou stranu, Australané zaèali krásnì zdobit své domy, a to nìkteøí ji¾ dokonce zaèátkem prosince. Jistì, ten jejich Santa Claus tam nechybí, ale jsou tam vìtšinou i ty jeslièky. Je tak pìkné procházet nebo projí¾dìt ulicemi vaší ètvrti nebo mìsta a vidìt, jak i tady v Austrálii jsou Vánoce tím krásnì pro¾ívaným svátkem.


Samozøejmì nebudu se zmiòovat o tom nesmyslném a pøehnaném nabízení vánoèního zbo¾í v obchodech. Tam jde o nìco docela jiného.

 


My zde ale pro¾íváme Vánoce s koledami, s ozdobenými stromky a i s tìmi jeslièkami. Potom zále¾í jenom na nás, jak Vánoce pøinášíme našim dìtem, vnouèatùm a v našem pøípadì i pravnouèatùm. Jak jim mù¾eme vyprávìt, proè Vánoce slavíme, kdo to byl Je¾íš Kristus a jak se narodil v jeslièkách. A ony to vnímají. Chceme, aby dokázaly pro¾ívat vánoèní svátky tak, jak jsme je pro¾ívali my.


Kdy¾ jsme pøišli s man¾elem a sedmiletým synkem do Austrálie, nikdy jsme u štìdroveèerního stolu a u stromeèku nebyli jenom my. První Vánoce v roce 1968 to bylo zvláštní, ale bylo to tak – 24. prosince, normální všední den, pøišla jsem z práce a rychle pøipravovala veèeøi a najednou nìkdo klepal na dveøe. Byl to listonoš a pøinesl balíèek od mé maminky z Prahy. Tedy nebyli jsme sami. A potom ka¾dé další Vánoce pøibývali kamarádi, tøeba dva mladí krajané, kteøí tu nikoho z rodiny nemìli. Jeden bohu¾el ji¾ ne¾ije, ale ten druhý se právì nedávno stal dìdeèkem. Prostì nikdy jsme nebyli jen ta úzká rodinka a to bylo krásné. Dnes slavíme èeský Štìdrý veèer s rodinou naší australské snachy a potom ten australský Christmas Day zase v jejich domì s celou jejich rodinou.


Tedy, jsme na ji¾ní polokouli, ale Vánoce jsou radostné svátky jako v¾dy. ®e jsou bez snìhu a zimy, to pøece nevadí. V¾dy» dùle¾ité je to, co oslavujeme – narození Krista Pána – Je¾íška.


Stì¾í doká¾u pochopit, proè nìkteøí naši krajané trvají na tom slavit tak zvané „zimní vánoce“. To znamená, ¾e si „hrají“ na Vánoce nìkdy v èervnu, v èervenci. Dokonce se mezi nì pøipletlo i nìkolik trampù, kteøí se omlouvají tím, ¾e v zimì mohou dìlat v Modrých horách ohnì, co¾ je v létì vìtšinou nemo¾né.

Kdyby si udìlali jen tu „vánoèní veèeøi“, ještì bych to dovedla chápat. V chladnu to lépe chutná. Ale udìlat velikou oslavu, ozdobit stromek a nechat dìti se radovat jen z dárkù, ani¾ by tušily, ¾e je to jenom výmysl jejich rodièù. Co jsou potom pro nì Vánoce v prosinci? To bychom ji¾ také mohli vìøit tomu, co je psáno v „posvátné knize“ jistého nábo¾enství, ¾e Je¾íš se narodil v oáze pod palmami a je jen jedním z prorokù.


Vìøím, ¾e vìtšina našich krajanù stále slaví ty pravé Vánoce v prosinci, s krásnými èeskými koledami, a ¾e tøeba mají doma také alespoò malé jeslièky a ¾e jim nevadí, ¾e nad tím sváteèním èasem svítí sluníèko.


Na závìr mého vánoèního povídání vám ještì pøidám jednu krátkou báseò Bo¾eny Šamánkové z její sbírky „Jak ¾ivot šel“.


Jana Reichová


Kliknìte na obrázek pro zvìtšení

Fotokolá¾e © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 24.12.2014  14:48
 Datum
Jméno
Téma
 24.12.  14:48 Ferbl Vánoce
 24.12.  12:49 KarlaA
 24.12.  10:41 dubský Dík za hezkou chvíli pøi ètení i po nìm.
 24.12.  09:19 Von