Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Leopold,
zítra Otmar.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohádky „z babièèiny krabièky“


Na svoje poslední vnouèe – Vendulku – jsem èekala devìt let. To u¾ byla pøedchozí tøi vnouèata docela odrostlá. Na rozdíl od nich jsem se jí mohla cele vìnovat, jsouc u¾ regulérní seniorkou.


Pro¾ívaly jsme spolu dobrodru¾né vycházky po zahradì, kde rostlo tolik zajímavých kvìtinek a keøù, kde se na zídce vyhøívaly ještìrky, cvrèci závodili ve cvrlikání, na zelných listech se pásly baculaté housenky bìláska, hopsaly tam sýkorky... však to znáte, jak pestrým ¾ivotem ¾ije zahrada. ...“Babi, vem si veliký boty, pudeme na kopec“... no jistì, v pantoflích bych se tam sotva vyšplhala. Doprovod nám dìlal velký hafan – kavkazan „Loldík“, Vendina chùva, dobrá víla a ochránce. To bylo paneèku jiné dobrodru¾ství ne¾ dole na zahradì. Obrovské mraveništì lesních mravencù a¾ skoro nahoøe s lesem za plotem bylo cílem výprav. „...A ploè lezou? A ploè nosí semínka? A kde mají dìti?...“


To bylo otázek, a¾ z nich babièce šla hlava kolem. A proto¾e takové výpravy byly na denním poøádku, zaèala o nich babièka spisovat pohádky. Tøeba se budou líbit i vašim vnouèatùm.


Mara


* * *


… o pracovitém mravenci Kutílkovi


Byla jednou jedna krásná stráò, která se koupala ve sluneèních paprscích od rána do veèera a pøekrásnì vonìla rozkvetlou mateøídouškou.


Kdy¾ ráno sluníèko vykouklo nad východním obzorem, rozzáøila se jako posetá drahokamy, jak se zatøpytily kapièky rosy na ka¾dé travièce, na ka¾dém lísteèku.


To byl ten správný èas, kdy se probouzeli mraveneèci v nejvìtším mraveništi pod mladým doubkem. Královna vstávala první, pak se probudily její komorné, chùvièky zkontrolovaly, jestli je v mravenèích jeslièkách a školce všechno v poøádku a nachystaly pro všechny caparty dobrou snídani. To u¾ i dìlníci a dìlnice pospíchali za svojí prací, vojáci se vystøídali ve strá¾i, prostì ka¾dý vìdìl, co má dìlat, aby v jejich mraveništi všechno klapalo.


Malý Kutílek pospíchal chodbami a pozornì si je prohlí¾el. Vèera veèer se na stráni prohánìli dva velicí chlupatí psi a jeden skoèil právì na vrcholek mraveništì. Všichni mravenci se lekli toho zemìtøesení, proto¾e nìkteré chodbièky se úplnì zboøily pod váhou psích tlapek a celý vršek mraveništì byl rozhrabaný, jak se od nìho pes Lord odrazil k dalšímu skoku.


Kutílek se s partou svých kamarádù pustil do opravování poboøených chodbièek. Stavìli nové podpìry a vynášeli z mraveništì ty polámané, èistili cestièky, aby v nich nebyl ani jediný kamínek, o který by mohla zakopnout tøeba chùvièka, kdy¾ vynáší mravenèí vajíèka na sluníèko.


Byli to pilní pracanti, práce jim šla od ruky, tak¾e ne¾ se pøiblí¾ilo poledne, bylo všechno v poøádku. Za to si naši mraveneèci pøece zaslou¾í dobrý obìd a trochu odpoèinku, ¾e Vendulko? Jen¾e mraveneèci nejsou jako lidé, od jara do podzimu mají plno práce, musí pøece nachystat mnoho zásob pro celé mraveništì, aby v zimì, kdy¾ jsou schovaní ve svých komùrkách hluboko pod zemí, nikdo nemìl hlad.


Tak i náš Kutílek vìdìl, ¾e odpoèívat se bude a¾ v noci a teï musí pospíchat dolù do zahrady, kde od mšic, mravenèích kravièek, co se pasou na mladých výhoncích, nadojí ¾ejdlík sladké š»ávy. Cesta do zahrady je z mraveništì velice dlouhá a èíhá na ní plno nebezpeèí. Mù¾e ho zašlápnout tøeba ten velikánský pes, nebo sezobnout vrabec èi sýkorka, kteøí se shánìjí po dobrotì. A tak Kutílek pelášil, co mu no¾ky staèily. Jen co pøinesl ¾ejdlík medovice, u¾ bì¾el sbírat semínka trav a s ním plno jeho kamarádù, proto¾e semínka jsou malièká a jeden mraveneèek by jich do veèera moc nenanosil.


Blí¾il se veèer, sluníèko se u¾ chystalo do peøinek, mravenèí larvièky a vajíèka u¾ dávno byly zpìt v útulných komùrkách, ale dospìlí mravenci stále ještì pilnì pracovali. Vraceli se s ulovenými housenkami, co je nasbírali v zahradì na zelné hlávce, s drobeèky chleba, které našli pod stolem na dvorku, nesli i zrníèka cukru, co spadla Filípkovi ze l¾ièky, kdy¾ si sladil èaj. Nìkteøí se ještì zastavili na kus øeèi v sousedním mraveništi pod šípkovým keøem, které tam vloni zalo¾ila jedna jejich princezna, a pak honem honem spìchali, aby dohnali ostatní.


Byl mezi nimi i Kutílek a no¾ièky ho bolely stejnì jako jeho kamarády. Všichni se ale radovali, kolik práce od rána udìlali, a tìšili se, ¾e si po dobré veèeøi lehnou do postýlky a ráno se sluníèkem zase odpoèinutí vstanou.


Dobrou noc, Kutílku!


Marie Zieglerová

* * *

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 09.05.2014  18:58
 Datum
Jméno
Téma
 09.05.  18:58 Milan Dubský
 08.05.  20:00 Kvìta díky
 08.05.  18:19 Jarmila
 08.05.  14:18 Mara
 08.05.  14:17 Láïa K.
 08.05.  13:13 Vesuvanka díky
 08.05.  11:32 Von
 08.05.  10:19 Vendula
 08.05.  09:58 Blanka B.
 08.05.  08:42 hera
 08.05.  08:19 Jarek
 08.05.  08:13 LenkaP