Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Leopold,
zítra Otmar.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Tulipánová historie

 

U¾ zas je èas, kdy je budeme v zahradì sázet, pìknì hluboko, aby jim mráz neublí¾il. Tulipánové cibulky všemo¾ných druhù. A¾ na jaøe vyrazí ze zemì a pozdìji rozkvetou, bude jeden krásnìjší ne¾ druhý. Jak ka¾dý ví, pøedevším tulipány jsou jedním ze symbolù Nizozemí, vedle sýrù; vìtrných mlýnù a døevákù. Jak se ale tím symbolem vùbec staly, to ví pøesnì málokdo.

 

S nejvìtší pravdìpodobností je pùvodním domovem tulipánù Irán, tedy bývalá Persie, kde rostly a rostou dodnes docela divoce. Odtud se rozšíøily do Turecka, tehdy zvaného Ottomanská øíše, kde se staly oblíbenou kvìtinou, pøedevším na sultánovì dvoøe. Tehdy tam byl v hlavním mìstì Konstantinopoli jako velvyslanec øíše Rakouskouherské èinný pán s krásným jménem Ogier Ghislein de Busbecq (1526-1609). Ten odtud pilnì posílal svému císaøi Ferdinandovi I. , té¾ rùzné kuriozity a také rostliny. A on to byl, kdo poslal do Vídnì první tulipánovou cibuli, pøesto¾e turecký sultán vývoz cibulek pøísnì zakazoval a zákaz pøísnì kontroloval. V Nizozemí potom zaèalo skuteèné pìstování tulipánù v roce 1594 v Leidenu, v botanické zahradì „Hortus Botanicus“, kdy zasadil první cibuli sám francouzský universitní profesor a botanik Charles de l´Ecluse - Carolus Clusius, pøítel zmínìného Ogiera. Bylo to v dobì kdy se v Holandsku témìø všem dobøe daøilo, zaèínalo tak zvané Gouden Eeuw, zlaté století. V 17. století pro¾ívalo Holandsko nebývalý rozkvìt, pøesto¾e bylo v tak zvané „Osmdesátileté válce“ (1568-1648) obsazeno Španìly.
Je to dost paradoxní: Toto obsazení toti¾ zpùsobilo, ¾e se Amsterodam stal pro svou výhodnou polohu centrem mezinárodního obchodu. Mimo obchod vzkvétala i øemesla, zejména rybáøství. Nebyli ¾ádní králové nebo církevní šlechta, kteøí by si nechali stavìt drahé paláce. Všechno bohatství pøicházelo do rukou mìš»anské obchodnické vrstvy, celá široká vrstva mìš»anská zbohatla, tak se stalo Holandsko bohatou zemí. Neobyèejný rozkvìt obchodu, zejména s tak zvanou Nederlandse Indií (Indonesií) zpùsobil, ¾e kupci, obklopeni bohatstvím Starého a Nového svìta dávali najevo své postavení a obchodní zdatnost okázalým pøepychem, honosnými domy, vybavenými krásným nábytkem, delfským porcelánem a pøedevším mnoha obrazy od holandských i cizích mistrù.

 

 

Také støíbrnými a zlatými skvosty, i kdy¾ je støízlivé protestantské kalvinistické nábo¾enství trochu dr¾elo na uzdì. Nedovolovalo jim napøíklad nosit víc, ne¾ jeden zlatý øetìz. Z toho dùvodu vidíme nìkdy na portrétech mìš»anù z té doby øetìzy pøehnanì silné, jako „na krávu“.

 

A právì v této dobì se objevila dosud neznámá, pro Holanïany dost exotická kvìtina - Tulipán. Vzácné na nìm bylo pøedevším to, ¾e se do Evropy dostal dost podloudným zpùsobem. Proto skoro ka¾dý z tìchto bohatých lidí chtìl tulipán mít. K dobrému tónu a vá¾nosti patøilo pìstování tulipánù, vlastnì jejich rozmanitost. Navíc obchodnická intuice podpoøila obchodního ducha kupcù, kteøí vidìli v pìstování tulipánù další mo¾nost jak zbohatnout. Na severu „Nizozemì“ byly k pìstování vynikající podmínky, zvláštì v okolí Den Haagu a Leidenu. Písèitá pùda, chránìná pøed vìtrem dunami, zkrátka ideální podmínky. Tulipány mají té¾ nejlepší pøedpoklady pro pìstování na velkých plochách. Pøesto¾e existují ještì jiné cibuloviny, má tulipán výhodu, ¾e je odolnìjší, napøíklad oproti hyacintùm, jejich¾ cibule sedí na povrchu zemì a proto snadno namrznou anebo oproti krokusùm, v trochu teplejším klimatu rychle odkvétajícím.

 

První holandští pìstitelé tulipánù vlastnì nakonec zásobovali i turecký dvùr. Zájem o tulipány rostl nevídanì a proto poptávka po tulipánových cibulkách rostla a zároveò se ¾ádaly stále nové barvy a tvary, co¾ je dosti nároèné. Vypìstovat novou barvu a tvar trvá nìkdy i nìkolik let. Nìkteøí majitelé neobvyklých exempláøù dokonce kupovali u konkurentù jejich cibulky, aby je pak znièili a znemo¾nili tak konkurenci.

 

Z této záliby tì¾ila i jiná odvìtví, napøíklad malíøi, kteøí malovali obrazy s námìtem tulipánù. Zároveò se zaèaly v Delftu vyrábìt speciální porcelánové vázy na tulipány. Propukla vylo¾enì tulipánová horeèka, shánìly se pøedevším rùzné neobyèejné cibulky. Stalo se prý, ¾e tøi cibule mimoøádnì krásných tulipánù mìly cenu panského domu na amsterodamském grachtu. Plochy pro pìstování tulipánù se rychle rozšíøily do okolí Haarlemu. Snaha rychle zbohatnout zpùsobila, ¾e tulipány chtìl pìstovat skoro ka¾dý, kdo vlastnil kousek vhodné pùdy. Na pøilo¾eném obraze nahoøe, nazvaném „Tulipánové bláznovství“, mù¾ete vidìt, ¾e se tímto problémem zabývali i malíøi. Tulipánové fanatiky zobrazili jako stádeèko polidštìných opic.

 

Mìstská skladištì byla stále prázdná, proto¾e produkce tulipánù nestaèila poptávce. Dokonce i v hostincích se prodávaly cibule, ale èasem se tento obchod zmìnil ve spekulace, kdy se obchodovalo se zbo¾ím, které konkrétnì vùbec nebylo. Došlo k tomu zajímavým zpùsoben, slíbila se dodávka cibulí (které prodávající nemìl) k urèitému datu. Kupec slíbenou dodávku prodal se ziskem dále i kdy¾ dosud nikdo nevidìl ani jednu cibulku. Je samozøejmé, ¾e se našli chytráci, kteøí jenom inkasovali peníze a nic nedodali, co¾ bylo v tehdejší dobì u kupcù nìco neobvyklého. Dosti dùvìøivých lidí pøišlo o veškerý majetek a proto èestní obchodníci zalo¾ili spoleènost advokátù a notáøù, kteøí se zabývali sepisováním smluv a kontrolou jejich plnìní, popøípadì vedením sporù.

 

Tulipánová mánie dosáhla takových rozmìrù, ¾e dokonce zemi hrozil finanèní krach a proto v roce 1637 zakroèil stát. Tak zvané Staaten generaal, generální stavy schválily zákon, podle kterého všechny smlouvy o obchodu s cibulemi musely být dodr¾eny. To byla pohroma pro spoustu obchodníkù a jejich rodin, ceny rychle klesaly, spekulanti utekli za hranice. Nìkomu zbyly jako bolestné aspoò nìjaké cibule, ale spousta rodin na spekulování tì¾ce doplatila. Tak tedy vlastnì skonèila tulipánová horeèka, která zem pøivedla v letech 1634-1637 skoro na mizinu. A¾ o sto let pozdìji se objevil ve vìtším mno¾ství hyacint, krásnìjší a nádhernì vonící a pìstitelé pouèeni „tulipánovou horeèkou byli prozíravìjší a opatrnìjší, tak¾e se tulipánová historie neopakovala.. Navzdory rùzným omezením a naøízením se ale stalo pìstování cibulovin v Nizozemsku prosperujícím obchodem. Pøes 9 miliard cibulí se roènì vyveze, to je víc jak 65% veškeré svìtové produkce cibulovin. Ve vývozu øezaných kvìtin je s 70% nejvìtším vývozcem na svìtì. Pìstování tulipánù zabírá 50% ploch na kterých se pìstují kvìtiny.

 

 

Tulipány se pìstovaly dále. Po druhé svìtové válce, pøed více jak šedesáti lety, vyu¾il svaz pìstitelù tulipánù mo¾nost zakoupit 32 hektarù parkové plochy u zámku Keukenhof a poøádat tam ka¾doroènì pøehlídky cibulových kvìtin. Roènì se vysází ruènì kolem 7-8 milionù cibulek, které tvoøí nádherné barevné plochy a lákají návštìvníky z celého svìta. Je zajímavé, ¾e kdy¾ se zeptáte Nizozemce zda ví, co je to Keukenhof, odpoví 92% správnì a pøitom celkovì jenom asi 25% jich Keukenhof navštívilo.Od bøezna do poloviny kvìtna je mo¾no na pøeplnìných dálnicích vidìt autobusy plné zvìdavých turistù, kteøí si nechtìjí nechat ujít pøíle¾itost této barevné krásy. V celém areálu je neuvìøitelné mno¾ství mo¾nosti, lze obdivovat i jiné kvìtiny jako orchideje èi sukulenty a zároveò si objednat cibulky, které vám pìstitelé koncem léta zašlou. V mìsteèku Lisse, kde vlastnì Keukenhof le¾í, je také moc hezké muzeum, Zwarte tulp, èili Èerný tulipán, které krásnì zachycuje celý vývoj pìstìní cibulovin, zejména tulipánù v Holandsku a všechno okolo toho. Je tam napøíklad krásná stará kanceláø, v jaké sedávali obchodníci døíve, pøed mnoha sty lety. Jedním z nejznámìjších vystavených pøedmìtù je akvarel, jménem Èerný tulipán od Anhony Claese, který dal museu jméno. Je na nìm mimo ten tulipán i krásné slunéèko sedmiteèné. Tento akvarel zobrazuje nedosa¾itelný ideál - èerný tulipán, který se dosud nikomu nepodaøilo vypìstovat. Jsou jen tmavohnìdé èi tmavofialové exempláøe. Mimochodem dost ošklivé. Pøesto zùstává tato marná snaha ¾ivá.

 

V muzeu jsou i krásné dla¾dice s obrázky tulipánù, zejména ty „¾íhané“ byly kdysi velice oblíbené. Jsou i na malbách èi intarsiích na holandském nábytku ze 17. století (tak zvaný holandský kvìtinový barok se najde i na èeských zámcích), a na dobøe zachovaných výšivkách, vìtšinou prací urozených dam z té doby. Také technika výroby tìchto barevných dla¾dic pøišla do Holandska pøes Španìlsko, z Turecka, z mìsta Iznik. Tam bylo zejména v 16. a 17. století centrum výroby dla¾dic a jiné keramiky. Dla¾dice na stìnách si získaly v Nizozemí velkou oblibu, proto¾e v jiných zemích oblíbené ve vlhkém klimatu nástìnné malby dlouho nevydr¾ely. Vidíme na nich nejen tulipány, ale i granátová jablka a hrozny. Pozdìji nahradily barevné dla¾dice ty známé modrobílé, levnìjší, které imitovaly èínský porcelán. Tulipány byly také mnohými malíøi z té doby zachyceny na obrazech, mistøi jako Ambrosius Bosschaert, Jan Breugel en Roelandt Savery malovali aran¾má vìtšinou s nejménì tøemi tulipány, jak bylo tehdy pravidlem. Zajímavé je, ¾e v 17. století bylo nìkdy levnìjší poøídit si obraz od nìkterého tohoto mistra, ne¾ ty pravé tulipánové cibule do zahrady. V muzeu jsou také knihy s kresbami kvìtin, napøíklad od Judith Leyster (1610-1660) Anthony Claeszse nebo Jakoba Marella. Nìkteré z tìchto knih slou¾ily pozdìji jako luxusní katalogy, které pomáhaly získat kupce tulipánových cibulek.

 

Kdy¾ nìkdy pøijedete do Holandska, zastavte se v muzeu Èerný tulipán v Lisse, je to tam moc zajímavé.

 

Karel A. Pokorný



Komentáøe
Poslední komentáø: 26.10.2011  16:19
 Datum
Jméno
Téma
 26.10.  16:19 jisuch53
 23.10.  21:05 HanaP
 21.10.  13:29 LenkaP
 21.10.  08:39 Klára
 21.10.  08:26 imraL
 21.10.  07:56 Jan
 21.10.  07:30 venca
 21.10.  07:15 KarlaA
 21.10.  04:29 kmet