Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

®raloci, ¾výkaèky a Kant

Jen málokdo ovlivnil svìtovou filosofii jako Immanuel Kant. A jen málokdo dìsí studenty tolik jako on, resp. jeho myšlenky. Jednu z nich – kategorický imperativ – s dovolením pøipomenu. Je mi a¾ stydno rozepisovat se o nìèem tak notoricky známém, ale co kdyby… „Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání mìla na základì tvé vùle stát obecným pøírodním zákonem.“ Není tì¾ké uhádnout, co se za tím skrývá. Jinými slovy, konejme zpùsobem, jak bychom to oèekávali od všech rozumových bytostí, tedy lidí. Immanuel toti¾ pøedpokládal, ¾e na základì rozumu èiníme správná rozhodnutí, a ¾e ka¾dý z nás jím disponuje (co¾ je sice pravda, ovšem skuteènì ho taky ka¾dý z nás také pou¾ívá?), ergo dojdou v¾dy všichni ke stejnému závìru. A z obecného zákona stane se univerzální forma chování.

Pro naše další vyprávìní bude ovšem vhodnìjší pracovat s druhou formulaci slavného imperativu. „Jednej tak, abys pou¾íval lidství jak ve své osobì, tak i v osobì ka¾dého druhého v¾dy zároveò jako úèel a nikdy pouze jako prostøedek.“ No povìzte sami, nezní ono to krásnì? Bezesporu nadmíru ušlechtilá (a idealistická) myšlenka o fungování mezilidských vztahù. Nikdy neredukujme druhého èlovìka na pouhý prostøedek pro dosa¾ení našich cílù, nevyu¾ívejme ho, neberme ho jako vìc, kterou zmaèkáme a vyhodíme do koše, jakmile poslou¾í naším zájmùm a pøestane být u¾iteèná! Jsme pøeci lidé, tak jednejme lidsky! Slušnì, férovì a na rovinu se všemi kolem.

U¾ kdy¾ jsem èetl Kritiku praktického rozumu, zatímco mí spolu¾áci se teprve prokousávali slabikáøem, Kantova idea mì dojímala k slzám. Za jak krásné místo by platil svìt, kdyby se všichni øídili jeho imperativem! Èlovìk by vyšel na ulici a pøipadal by si bezmála jako v zemi zaslíbené, v tou¾ebnì oèekávaném ráji a nemusel by se bát, kdo s jak špatnými úmysly k nìmu pøistupuje. Ach ano, tyhle Kantovské pohádky mého mládí… Kde jen ty èasy jsou… Realita, ostatnì jako témìø v¾dy, se podstatnì liší. Ne ¾e by se poslání Immanuelovy myšlenky nedalo ve spoleènosti vysledovat, jen¾e ruku na srdce, nevyskytuje se v ní mnohem, ale mnohem více jednání opaèného? Tedy slušnì øeèeno, nekouká se na vás kdekdo pouze z té pozice, èím byste mu mohli prospìt, jaké výhody, èi naopak nevýhody skýtá pøátelství èi kontakt s Vámi?

S chutí kritizuju souèasnou spoleènost. Abych však zachoval spravedlnost, nesmím opomenout, ¾e tento rys lidského chování (amorálnosti?) nepatøí mezi nic nového. Mìl se èile k svìtu od chvíle, kdy pøestáváme hovoøit o dvounohé chlupaté opici a namísto toho pyšnì øíkáme èlovìk. Vzpomeòme jen na všechny ty vojevùdce, generály, diktátory, krále, tyrany, vládce, panovníky, císaøe… Aè se zaklínali magickými formulemi o tom, jak vládnou ve prospìch lidu, jak vše èiní pro blaho vlasti a dìje budoucí, u kolika z nich se jednalo o pravdu? En ten týky… tøeba Napoleon. Budi¾. Mo¾ná v prvních letech opravdu jenom bránil revoluci a její výdobytky lidu, jen¾e ta se ocitla u¾ po pár letech v suchu. Proè tedy ty pùldruhého desetiletí trvající boje, nekoneèné øady mrtvých a zbídaèených a mapa Evropy pøepsaná na Napoleonovu Evropu?

 

Nemohlo tomu být jinak. I dnes nám vládnoucí garnitura a vùbec politici jako takoví ukazují, ¾e „obyèejní“ lidé jsou jim dobøí výhradnì v èase voleb, aby s nimi následnì nalo¾ili, jako to dìlají s toaletním papírem… Akorát døív byl ten vztah více vertikálnìjší a pøímoèaøejší, zatímco dnes se rozlezl do všech rovin, mezi všechny vrstvy a lidi bez rozdílu, a ještì se sna¾í maskovat za kde co, èasto jako ty nejušlechtilejší myšlenky. 

Dívat se na svìt prizmatem antikantovské etiky lze stejnì snadno jako s ní. Pracovnì to nazývám kódem 1-0-2. Aneb „jednièka“ lidé, kteøí mi mù¾ou nìjak (jakkoliv) prospìt a budu s nimi proto udr¾ovat dobré vztahy a pracovat na tom, aby brzy splnili svou roli prostøedkù, „nuly“, tedy neutrálové, kteøí mi jsou šuma fuk, a pak samozøejmì „dvojky“, jedinci køí¾ící mé zájmy, nevítané pøeká¾ky v cestì za úspìchem, obtí¾e nutné odstranit… Zavedl jsem si i pojem „¾výkaèka“ pro vyjádøení pocitù, pokud si uvìdomím (zjistím), ¾e mì nìkdo pouze prachsprostì vyu¾íval. Pøedstavte si sami sebe jako ¾výkaèku (pøíchu» nechám na Vaší volbì), kterou si nìkdo vezme, pìknì roz¾výká, rozkouše, vycucá a vysaje, jakmile však ztratí chu», vyplivne ji na zem.

O takových lidech nelze vypovìdìt nic moc pìkného. Nejhorší asi je, kdy¾ své chování skrývají pod rouškou falešného kamarádství a zneu¾ívají city, které k nim chováte. Kupodivu mi jako menší hajzlíci pøijdou tací, co takhle jednají víceménì nepokrytì. Na nic si nehrají, nesna¾í se budit zdání jakési iluze a ka¾dý o nich ví, jací to jsou prospìcháøi a køiváci cílící na naši dobrotu. No ale nalijme si èistého vína, ona to je kolikrát i naše blbost. Pøehnaná dùvìra, naivita èi zaslepenost… Nìkdy se necháme vyu¾ít, ani¾ bychom se vùbec bránili. Moudro na závìr? V moøi plném ¾ralokù, nevyplatí se býti nepozornou rybou.

 
Tomáš Záøecký
* * *
Zdroj ilustrací: https://de.wikipedia.org/ https://is.muni.cz
https://www.piqsels.com/cs

Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 09.02.2024  22:49
 Datum
Jméno
Téma
 09.02.  22:49 Evussa
 08.02.  15:40 Jaroslava
 07.02.  10:24 Von
 07.02.  07:57 Pøemek
 07.02.  07:33 Ivan