Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Mahulena,
zítra Romana.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem vyslovoval „H“!

Naprosta vetsina emigrantu do Ameriky zvlada po par letech anglictinu technicky perfektne, ale vetsine zustava v mluvene anglictine neco, cemu se tady rika "accent" neboli prizvuk. Sila prizvuku se lisi od osoby k osobe a od jednoho narodnostniho puvodu k druhemu. I rodili Americani maji prizvuk a uz podle reci poznate, jestli ta osoba vyrostla na jihu, v Texasu nebo Brooklynu.  Hadani puvodu osoby podle prizvuku "where are you from?" je oblibenou a celkem nevinnou konverzacni zabavou  vedle konverzace o pocasi  (a to je tady na Floride DULEZITE tema, to se vsadte!).  Zajimave je, ze  lidi bez vzdelani, jako treba servirku v restauraci zajima vas prizvuk a "where are you from?" nepomerne vic, nez lidi se vzdelanim a nebo lidi vseobecne sofistikovanejsi.

Muj vlastni prizvuk pripada mistnim Floridanum mirne nemecky a ti, co o me vi, ze jsem sem prisel z Kanady, tvrdi ze mam francouzsky prizvuk. Dokonce mi bylo tvrzeno, ze mluvim anglicky s vyraznym skotskym prizvukem, ale to mi rekl Anglican z Birminghamu, a mam podezreni, ze to myslel jako urazku. Z toho, ze bych mel "cesky prizvuk" jsem dosud obvinen nebyl - to je rezervovano hlavne pro generaci osmasedesatniku, vsechno doktori a
inzynyri, kteri se za 38 let za morem nedokazali naucit mluvit bez prizvuku a dodnes rikaji "dz bitlz". Mam na to svoji teorii, proc to tak je, ale radsi ji tady rozvadet nebudu, abych zase neurazil ceskoslovenske vzdelance (to uz jsem udelal v minulem clanku).

Nedavno jsem sedel v restauraci Olive Garden a dostal jsem od cisnika znamou otazku: "Where are you from? Isn't that German accent?""Ne, to je Afrikaans. Narodil jsem se v Bloemfontein, Jizni Africa, ale ted uz jsem dlouho americky obcan, takze jsem certifikovany African-American."A dal uz jsem se jen bavil nad tim, jak prekvapene otevrel oci. Dalsi rana
valecnym stvacum a politicke korektnosti.

Ovsem anglicky mluviciho Polaka poznate z dalky, protoze Polaci neumi vyslovit H a misto toho rikaji CH. A to rve usi. Coz me privadi k hlavni vzpomince tohoto clanku. Jednou jsem ucil vyslovovat tri Polaky H. Bydleli ve vedlejsim pokoji v Betreunstelle Thalham blizko vesnicky St. Georgen par kilometru od Salzburgu a vsichni jsme byli fluchtlingove. I kdyz moje anglictina byla mizerna, mezi slepymi je jednooky kralem a tak jsem ucil i to malo, co jsem umel. Polaci byli za tu dobu dobri kamaradi, slovicka si pamatovali, ale to H jim neslo.

Sedeli jsme vsichni ctyri u stolu, ladili hlasivky vodkou a ja jsem predkrikoval:
"I have!"
Oni na to sborove: "I chave!"
Ja na to: "zadne ch, musite rict H! H! H jako hovno!"
Oni na to se zcela vaznym oblicejem: "Chovno".
Ja: "Zadne chovno - ale hovno!"
Oni: "Prosze pana, chovno, chovno!"
Nastal cas na uceni prikladem. Nadechl jsem se a zarval svym sonornim
basem: "HHHHH!"
"CH!"
"H!"
"CH!"
"H!" a zduraznil jsem to bouchnutim pesti do stolu, uz tehdy jsem mel
zdravych 120 kg, stul to vydrzel.
"CH!" reagovali okamzite tri Polaci a taktez to korunovali trojnasobnym
bouchnutim do stolu.

A tak jsme stridave bouchali do stolu a rvali "H!" a "CH!" jako turi, dokud se nerozletly dvere a nevbehl tam Dusan Apfel, ktery bydlel v domecku pres cestu a odtamtud slysel ten rev.
"Co sa deje? Bijete sa?"
"Nebijem, ale kdyz uz jsi prisel, tak muzeme zacit!"

Vzdal jsem bouchani do stolu, vzal stolicku, na ktere jsem sedel, postavil ji na kraj stolu a stojice jsem se oprel o horejsek stolicky jako o recnicky pult. "O Martin Luther King jste slyseli, ne? Predstavte si, ze nejsme v Thalhamu, ale na schodech Lincoln Memorial v D.C.!"

Mi tri zaci si odsedli trochu dal, zrejme abych na ne neprskal, ted uz i s Dusanem, a ocekavali rec:

Vypadala asi takto:
"I have a dream that my four little children will one day live in a nation
where they will not be judged by their Communist part card but by the
content of their character. I have a dream today! - Slysite to HHHHHHH?
H-H-H- psia krew!

I've been to the mountaintop. And I don't mind. I have been (H-H-H-H!!!!)
to the mountaintop. On Dachstein - look from the window. And I've looked
over. And I've seen the Promised Land. I may not get there with you. But I
want you to know tonight, that we will get to the promised land!"

Polaci i Dusan byli dojati k slzam a nabidli dalsi vodku "na zdrowie!"

V zajmu historicke presnosti nutno poznamenat, ze jsem je nikdy vyslovovat H nenaucil.

Po kratkem case jsem ja odletel do Canady a oni do Bostonu. Kdyz jsme se zase potkali, vypraveli mi o tom, jak to vypadalo na Logan Airport, kdyz pri priletu do USA prochazeli pres Immigration.  Jacek Szymanski, nejmladsi z nich, modrooky blondak, vypil v letadle pres ocean prilis mnoho neobvykleho alkoholu, protoze vodku nemeli.  Prisli k Immigration a hrozive vyhlizejici urednice z INS na neho z kukane vybafla: "Do you speak any English?"

"Bat of korz", ujistil ji dobre naladeny Jacek, ktery tentyz den prestal pouzivat E ve svem jmene, a stal se z nej Jack. Nadechl se spustil s patricnym prizvukem: "Aj chave a drim - maj for lidl cildren bin on d mauntyntop! Ajv sin d promisd lend! Und tunajt - vi vil get to promisdlend! H-H-H!"

Urednici vypadla propiska ruky. Misto toho popadla velke razitko a bouchla do jeho pasu velke ADMITTED. A pak uz nasledovala slova, ktera si bude do smrti pamatovat kazdy z nas.

"Welcome to America!"
 
Ross Hedvicek



Komentáøe
Poslední komentáø: 08.04.2006  16:12
 Datum
Jméno
Téma
 08.04.  16:12 Vlasta
 07.04.  17:53 JanaS diakritika
 07.04.  09:54 Ivo Dodatek
 07.04.  09:51 Ivo
 07.04.  08:23 gagiknedlik