Dìsivá závislost
Myslíte si, ¾e jste závislí na internetu? Kdo øíká ano, a» zùstane sedìt, kdo se staví do opozice, a» doprovodí postoj také gestem a skuteènì se postaví. Ha! Ti, kteøí pohrdli pohodlím své ¾idle, by za to mìli být potrestáni a alespoò po dobu ètení tohoto èlánku zùstat v pozoru. Aè se to toti¾ na první pohled nemusí nutnì zdát, mýlí se.
Proè? Proto¾e na internetu závislí jsme. Ano, i vy. Nekru»te tou hlavou, proto¾e fakt, ¾e jí kroutíte, jen potvrzuje mou domnìnku. Nebo mi øeknìte, jak jinak byste si mohli vychutnávat mé úvahy, nemít pøístup na internet?
Nemohli. Stejnì tak byste si asi tì¾ko èetli dennì nové èlánky v novinách. Jen¾e to se bavíme akorát o nepatrném zrníèku, o zlomeèku oné obrovské závislosti, kterou se nebojím oznaèit za vskutku dìsivou.
Silnì jsem si tuhle krutou pravdu uvìdomil v momentì, kdy jsem se potøeboval pøihlásit na zkoušku. Postup se zdá jednoduchý a zároveò jediný mo¾ný: e-mailem mi pøijde upozornìní, ¾e zkoušející vypsal termín a já se skrz daný odkaz na patøiènou dobu zapíšu. Bez toho není mo¾né pokusit se propotit do dalšího semestru. Skvìlé ulehèení a zrychlení práce, ¾e? Ale pozor! Co kdy¾ zrovna nejde internet?
Internet je samozøejmá samozøejmost. Celý systém na nìm funguje, bez nìho nelze nic. Kdo není „online“, neexistuje. Já zùstal „offline“ pouhopouhé jedno dopoledne a k nadìlání problémù to bohatì staèilo. Dva termíny vypsané v pozdních nedìlních hodinách (kdy jsem si naivnì myslel, ¾e mù¾u nechat odpoèinout notebook i sebe a oba jsme se ulo¾ili ke spánku) v pondìlí po poledni nenabízely u¾ ani místeèko volné. Doba od šesti hodin ráno, kdy jsem poprvé marnì hledal svou domovskou stránku do dvou hodin odpoledne, kdy se monitory oznamující aktivní pøipojení znovu rozblikaly, se ukázala jako smrtící. Nastala doba nejistoty (a tedy i strachu) a snah o hledání øešení, jak jinak ne¾ e-mailovou komunikací…
Závìr, ¾e kdo chce studovat, neobejde se bez internetu, rozhodnì nepova¾uju za nadsazený. I z mnoha jiných dùvodù. Bez nìj prostì nemáte šanci ani zapsat si pøedmìty, sestavit si rozvrh, najít si literaturu… prostì nic. Bez nìj nejste ani vy.
Kdyby to platilo jen o vzdìlávání… jen¾e ono ne. Rozhlédnìte se kolem sebe. Zamyslete se nad svým dnem èi týdnem, jak by vypadal bez internetu, a udìlejte si obrázek sami. Pùvodnì jsem (bláhovì) plánoval vypsat struèný seznam aktivit, které si bez internetu neumíme pøedstavit. Brzy jsem od oné myšlenky upustil, jeliko¾ se mi sloupeèek poznámek neustále rozrùstal a nebral konce. Celé jsem to chtìl zakonèit tím, ¾e ještì štìstí, ¾e se v e-shopu nedají koupit rohlíky a pití, které by vám ihned doruèili domù. Ale… Ne, nenašel jsem e-pekárnu, ale sehnat si jídlo a¾ do vašich ctìných pusinek bìhem nevelkého èasu nepøedstavuje problém. Stejnì tak tisíce a milióny jiných vìcí a slu¾eb. A pokud vám k práci staèí (kromì hlavy) akorát poèítaè s pøípojkou, potøebujete pak ještì vùbec chodit ven?
Závislost na internetu. Tøeba se vám v tuhle chvíli nejeví tak strašná. Uvìdomíte si ji však o to více v okam¾iku, kdy náhle ztratíte mo¾nost být online. Kdy¾ ho budete naléhavì potøebovat a on nepùjde, i kdybyste se na hlavu stavìli. Jen¾e i ten internet tvoøí akorát špièku pomyslného ledovce naší závislosti. Doká¾ete si pøedstavit svìt, kdy¾ by znenadání pøišel o elektøinu? Kdy¾ by pøestalo ropovody proudit èerné zlato? Kdy¾…
Vytvoøili jsme si svìt dìsivé závislosti. Svìt pøipomínající domeèek z karet. Staèí málo a…
Dìsivá závislost