Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dianne a Sokol
 
Èeští kamarádi nám oznámili, ¾e se pravidelnì cvièí v sokolském domì, který èesko-slovenská komunita vlastní ve ètvrti 'French Forest'. Sokolský dùm byl vzdálen 20 minut jízdy od našeho bydlištì. Na nás jsme ani tak nemysleli, ale šlo nám o dìti, které mìly hodinu cvièení týdnì pøed hodinou dospìlých. Kdy¾ pak cvièili dospìlí, dìtem se vìnovali dobrovolníci a nenásilnou formou je vyuèovali èeštinì. Prostì uèení hrou. Také zpívali èeské, moravské a slovenské písnièky. A jejich rodièe vyu¾ívali cvièební hodinu dìtí spoleènou zábavou a popíjením kávy nebo èaje.
 
Takto jsme poznali i Australanku Dianne. Vodila na cvièení svoji dceru a syna. Její sousedka byla Èeška a ta jí stále vyprávìla, ¾e chodí cvièit se svými dìtmi do 'sokola' na náøadí a na ¾ínìnkách. Dianne projevila zájem, ¾e by to nebylo špatné cvièení i pro její dìti. Sousedka Èeška jí to vybavila a Dianne pak pravidelnì se svými dìtmi navštìvovala tìlocviènu.
 
Byla nám velmi sympatická a my jí asi také. Po krátkém seznámení nás pozvala k nim domù. Bydleli ve ètvrti „Palm Beach“ v nádherném prostøedí Sydney, s výhledem na moøe. Její mu¾ Jimm, který pocházel z Anglie, nás provedl kulatým døevìným domem, který mìl neobvyklou atmosféru. Cítili jsme se u nich ú¾asnì. U¾ v té dobì se tito lidé starali o zdravou vý¾ivu a urèitou dietu a jejich jídelníèek omezoval velkou spotøebu tuku a cukru.
 
Dianne mìla velké plány do budoucna. Nejradìji by vlastnila farmu a byla sobìstaèná. Jimm mìl stejné názory, ale bylo vidìt, ¾e se rodí v hlavì Dianne. Pouèovala nás o cholesterolu a v té dobì jsem se o takové téma ani nezajímala. Zírala jsem na ni jako telátko na vrata, kdy¾ se slovo cholesterol víckrát v její øeèi opakovalo. Tím, ¾e moje potí¾e s angliètinou pøetrvávaly, myslela jsem si, ¾e je to název urèité byliny. O tìch se Dianne také hodnì zmiòovala.
 
Byli to velice inspirující lidé. Domek byl èistý a vkusnì a jednoduše zaøízený. Udivilo nás, ¾e mají v plánu ho prodat a stìhovat se do Armidale. Jimm byl povoláním stavaø, ale chtìl ještì studovat dál architekturu a ta byla v Armidale (univerzitním mìstì) severovýchodnì od Sydney.
 
* * *
 

Zmìna práce
 
Práce u elektrikáøù skonèila a vzápìtí Vladimír pracoval v keramièce, její¾ majitel byl zase Èech. Tím, ¾e èlovìk byl ještì limitován angliètinou, bylo jednodušší pracovat s krajany. Jedna nevýhoda tu však byla, místo aby èlovìk praktikoval angliètinu, zase mluvil èesky.
 
Vladimír dojí¾dìl do keramièky asi hodinu a pùl a to byla velká ztráta èasu. Ztratil cestováním tøi hodiny dennì.
 
Ka¾dou sobotu jsme kupovali místní noviny, kde inzerovali pracovní pøíle¾itosti. Nabídek bylo plno, šlo jenom o odvahu nìkam zajít a pozeptat se. S telefonováním to bylo obtí¾né. Mnohokrát se stalo, ¾e jsme si pìknì v duchu pøipravili otázky, lidé na druhém konci nás vyslechli a spustili zpìt odpovìdi, a to australským dialektem, který je velmi obtí¾ný (i Peter s Moureen si stì¾ovali, ¾e mají potí¾e všemu rozumìt), tak¾e oni nám krásnì rozumìli, ale neuvìdomovali si, ¾e my jim ne.
 
Jednodušší byl pro nás osobní kontakt s lidmi. Pøes jednoho starousedlíka, který šel s Vladimírem domlouvat práci, se podaøilo, ¾e nemusel dojí¾dìt daleko od našeho bydlištì. Skonèil tedy v keramièce a zaèal pracovat pro firmu, co malovala reklamy na autobusy. Byla to práce zajímavá, ale barvy byly velmi toxické a to na vdechování nebylo moc dobré. Vladimír si ale problémy nepøipouštìl. Práce všude bylo dost, a tak a¾ ho to prý pøestane bavit, zeptá se jinde. Zmìna je ¾ivot a dokud se nenauèí dobøe anglicky, tak mù¾e dìlat cokoli kdekoli. Peníze jsme potøebovali, dìti rostly a bylo stále co kupovat a tím, ¾e jsme se zaøizovali a od vidlièky jsme museli vše obstarat, mìli jsme se co ohánìt.
 
V práci u Reginy nás jednoho dne èekalo pøekvapení. Rozhodla se, ¾e povìsí øemeslo na høebík a ¾e pùjde do penze. Prý toho má dost, i kdy¾ u¾ dávno nestøíhala. Unavovalo ji vše obstarávat vèetnì papírování a stresu s nejistotou, které bussines také pøináší. Nová majitelka mìla své lidi a nás nechtìla. Skonèila jsem asi mìsíc po této novince. Regina mnì popøála hodnì zdaru, rozlouèily jsme se a mì tìšilo, ¾e mi dala pøíle¾itost v Austrálii zaèít.
 
Bìhem doby, kdy jsem u ní pracovala, mnì zaøídila, abych mohla slo¾it zkoušku, dostala diplom a sydneyskou licenci a mohla dál pracovat v oboru. Bez „papíru“ by mì v ¾ádném kadeønictví nezamìstnali. Regina mne pøijala s úmyslem mnì pomoci a to jí nikdy nezapomenu. U ní v salonu sehnala zákazníky, a kdy¾ nastal den zkoušky, zákazníci šli se mnou a já musela prokázat, ¾e umím trvalou ondulaci, støíhat, barvit atd.
 
Zkoušku dìlalo ještì dalších deset kadeøníkù z jiných státù, kteøí museli prokázat toté¾. Za 24 dny po zkoušce mi byl zaslán krásný diplom a ještì licenèní kartièka s èíslem. Tato kartièka se za nízký poplatek musela ka¾doroènì obnovovat. Kdykoliv jsem se šla nìkde ucházet o práci, tuto kartu po mnì ¾ádali.
 
Krátce po ukonèení práce u Reginy jsem našla v novinách inzerát, ¾e urèitá agentura hledá kadeøníky. Jeli jsme podle adresy na místa sídla agentury a tam mnì vysvìtlili, ¾e bych mohla pracovat na záskok v kadeønictví, kde zrovna nìkdo onemocnìl, nebo byl na dovolené atp. Souhlasila jsem. Jen jsem vysvìtlila, ¾e kvùli dìtem nemù¾u pracovat na plný úvazek, ale to jim vùbec nevadilo. V¾dycky den pøedem jsem dostala telefonát s informací, kde chybí pracovní síla, a tak jsem zaskakovala skoro ka¾dý den v jiném kadeønictví.
 
Nìkdy se podaøilo pracovat týden anebo dva na jednom místì. Kdy¾ se mi zdálo, ¾e bych se díky vzdálenosti jen obtí¾nì mohla dostavit, nabídku jsem odmítla a agentura mne poslala jinam. V takovém obrovském mìsta, kde je na stovky kadeønických salonù, se v¾dy nìjaký našel, kde nìkdo chybìl. Kadeønické salony byly s touto agenturou ve spojené a podle objednávek u¾ vìdìly, kdy budou nìkoho potøebovat. Agentura mìla nìkolik desítek lidí jako já, které pou¾ívala za záskok. Byly za tuto práci dost dobré peníze. Dostávala jsem za hodinu víc, ne¾ kdybych pracovala na jednom místì. V¾dy jsem skonèila okolo 14. hodiny. Musela jsem poèítat s tím, abych vyzvedla kluky ze školy a Dianku ze školky. Nìkteré dny jsem práci nemìla a ty jsem vyu¾ívala ke ètení a uèení se angliètiny. Po veèerech jsem dìlala navíc korespondenèní kurz angliètiny.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 01.04.2017  07:18
 Datum
Jméno
Téma
 01.04.  07:18 Milu¹
 30.03.  23:19 Evussa
 29.03.  17:14 Von
 29.03.  11:31 ferbl
 29.03.  10:39 miluna