Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jedno z mnoha výroèí

 

Pøed pìtadvaceti lety, 28. kvìtna 1987, pøinesly všechny svìtové televizní stanice neuvìøitelné snímky malého letadla Cessna, které pøistálo na Rudém námìstí v Moskvì. Byla to trochu tragikomická historická událost v dobì studené války. Jak se to vlastnì všechno stalo? Osmnáctiletý idealista Mathias Rust, velmi zklamaný výsledkem jednání mezi Gorbaèovem a Bushem na konferenci v Reykjavíku, která skonèila, jako tomu bylo tehdy obvykle, státníci se sešli a rozešli, ani¾ by nìco vyøešili. Mladièký nìmecký chlapec Mathias Rust, byl netrpìlivý idealistický snílek, který si pøál, jako všichni mladí lidé, všechno zmìnit. Pøedstavoval si jakýsi ideální nový svìt, pøátelské sou¾ití kapitalismu a komunismu, prostì lepší budoucnost, svìt, pro který vymyslel dokonce i jméno: Lagonia. Byl do hloubi své naivní duše zklamán výsledkem jednání a zoufale pøemýšlel, jak ovlivnit státníky k dalším krokùm.

 

Tehdy v kvìtnu roku 1987 se domníval, ¾e koneènì našel øešení. Vypùjèil si na to letadlo, Cessnu 172 Skyhavk, pilotní licenci naštìstí mìl, i kdy¾ jenom nìkolik mìsícù starou. Odstartoval 26. kvìtna z Hamburgu, odkud se vydal pøes Faroerské ostrovy na Islandský Keflavik, kde se rozhodl, ¾e poletí pøes norský Bergen a Finsko dál do Sovìtského Svazu, a¾ do Moskvy. Pøi pøistání v Norsku natankoval a vydal se pøes Helsinky smìrem na dnešní Petrohrad, tehdejší Leningrad. A potom dále, a¾ do hlavního mìsta, Moskvy. Pøi letu se orientoval podle ¾eleznièní trati. Aby nebyl pova¾ován za útoèníka a teroristu, letìl jen ve výšce 600 metrù, domníval se toti¾, ¾e radary protiletecké ochrany tak urèitì zjistí, ¾e se neskrývá a ¾e od nìj nehrozí ¾ádné nebezpeèí. Vojenské radary tehdy jeho pøelet opravdu zaznamenaly, ale obsluha radaru byla, jak vyšlo najevo a¾ z pozdìjšího vyšetøování pøípadu, zaneprázdnìna roztápìním sauny, a proto nikomu nic neohlásila. Rust pokraèoval ve svém letu klidnì dál. Po celou dobu mìl štìstí, jenom jednou kolem nìho proletìla sovìtská stihaèka, ale vùbec nijak na nìj nereagovala. Kdy¾ se mu koneènì podaøilo doletìt na Rudé námìstí, uvidìl, ¾e je tam pøíliš mnoho lidí, a ¾e tam tedy nemù¾e pøistát. Aby nìkoho na zemi neohrozil, sna¾il se zoufale najít nìjaké vhodné místo k pøistání. Ètyøikrát zakrou¾il nad Rudým námìstím a a¾ pak zjistil, ¾e by mohl pøistát na t. zv. Velkém mostì a po nìm na námìstí dojet. Mìl opìt štìstí, na mostì probíhaly opravy elektrického trolejbusového vedení, které bylo celé odstranìno. Tam tedy š»astnì pøistál a dojel se svojí malou Cessnou a¾ na parkovištì turistických autobusù, kde se mu podaøilo letadlo zaparkovat. Vystoupil z letadla a sna¾il se dohovoøit s okolostojícími lidmi. Ti s ním celkem ochotnì komunikovali, mnozí se domnívali, ¾e jde pravdìpodobnì o nìjakou reklamu, nebo stunt. Snímky Rusta a jeho letadla na Rudém námìstí tehdy poøídil Anglièan Robin Scott, který byl v Moskvì na kongresu. Také on se domníval, ¾e jde o reklamu. Asi po pùlhodinì se koneènì dostavilo KGB, Rusta zatkli a odvedli k výslechu. Mezitím o tomto jeho husarském kousku referovala všechna svìtová media a nakonec dokonce i televize sovìtská. Proto¾e to bylo opravdu katastrofální selhání sovìtské protiletadlové obrany, objevily se v tisku na západì dohady, zda je Sovìtský Svaz doopravdy tak silný a nebezpeèný, jak se celý svìt a¾ dosud domníval. Michailu Gorbaèovovi to pøišlo celkem vhod, okam¾itì odvolal z funkce ministra národní obrany Sergeje Leonidovièe Sokolova a s ním i dalších 250 dùstojníkù, vesmìs odpùrcù zaèínající Perestrojky. Generálùm mezi tìmi odvolanými byla odòata z bohaté výzdoby hrudníku jedna hvìzda. Nezaruèené zprávy tvrdí, ¾e se jeden z generálù dokonce zastøelil. 2. záøí 1987 se konal proces, ve kterém byl Mathias Rust odsouzen na ètyøi roky do pracovního tábora, ale vìznìn byl jen ve vìznici Lefortovo. Odtud byl po celkem krátké dobì, 3. srpna 1988 na pøímluvu Andreje Gromyka propuštìn a vykázán ze zemì. Po návratu do Nìmecka mìl Mathias nastoupit vojenskou slu¾bu, ale tu odmítl vykonávat. Byla mu uznána náhradní civilní slu¾ba, pracoval v nemocnici.

 

Mathias se ale stále nemohl vypoøádat s normálním ¾ivotem, byl velmi labilní a nespokojený, trpìl neurozou,. Odmítavé stanovisko vìtšiny nìmecké veøejnosti k jeho èinu, u nìj prý po jeho návratu z Ruska zpùsobilo destabilisaci osobnosti, ji¾ tak dost nejisté a infantilní. V nemocnici kde pracoval nakonec došlo k velkému maléru, Rust pobodal no¾em mladièkou zdravotní sestru, která odmítala dát se od nìho políbit. Byl tehdy znovu odsouzen ke ètyøem rokùm vìzení, ale pro dobré chování byl u¾ po 14 mìsících propuštìn na svobodu. Roku 1994 navštívil opìt Rusko, kde v Moskvì dokonce nìkolik mìsícù pracoval jako èíšník. Stále hledal nìjaké lepší uplatnìní. Chtìl se pøedevším uklidnit, nìjak vyrovnat se ¾ivotem. Praktikoval transcendentální meditaci a jogu, zabýval se esoterikou a východními filosofiemi. V roce 1996 se seznámil s dcerou indického obchodníka èajem a dokonce se s ní zasnoubil.

 

Roku 2001 se nebohý Mathias opìt dostal do nepøíjemností, odcizil toti¾ v jednom obchodním domì drahý kašmírový svetr a za tento pøestupek mìl zaplatit pokutu, 10.000 marek. Nakonec z toho po odvolání zbylo jenom 600 DM. Ale v listopadu 2006 dostává opìt pokutu za odcizení zbo¾í v obchodním domì. Zasnoubení s indickou dívkou bylo dávno zrušeno. Mathias Rust našel koneènì nové uplatnìní a¾ v Estonsku, kde organizoval závody lodí a aut a rùzné turnaje. Hrál také velmi dobøe poker, profesionálnì, v jednom rozhovoru, který poskytl tisku sám øíká, ¾e se mu tím koneènì podaøilo zajistit se finanènì. Pozdìji pracoval jako finanèní analysta v podniku svého pøítele. Zøejmì našel po dlouhém bloudìní svoji cestu. Zajímavý je také osud letadla, té vypùjèené Cessny F 172 P. Sovìtskými úøady bylo sice tehdy zabaveno, ale u¾ v øíjnu 1987 je za dvojnásobnou cenu zakoupila jedna mnichovská kosmetická firma, pro propagaèní úèely. Pak od nich Cessnu koupili pro zmìnu Japonci, pro svùj zábavní park Utsunomiya u Tokia. A koneènì v roce 2008 získalo toto proslulé letadlo technické muzeum v Berlínì, kde je od kvìtna 2009 prozatímnì vystaveno. Mìlo by pozdìji definitvnì patøit k exponátùm stálé výstavy, kde budou shromá¾dìny rùzné pøedmìty a dokumenty o pøeletech ®elezné opony. Smìrem na Západ. Jen idealistický osmnáctiletý mladíèek Mathias Rust tehdy letìl smìrem na Východ. Kdy¾ zvá¾íme, co se od té doby všechno ve svìtì stalo, je jeho dobrodru¾ství celkem malá bezvýznamná epizoda.

Karel A. Pokorný



Komentáøe
Poslední komentáø: 31.05.2012  07:00
 Datum
Jméno
Téma
 31.05.  07:00 Ludmila
 30.05.  23:48 karel.NL
 30.05.  15:17 venca
 30.05.  10:01 Blanka
 30.05.  09:36 ferbl
 30.05.  09:33 Ivo
 30.05.  08:03 KarlaA
 30.05.  06:59 LenkaP
 30.05.  06:16 Jarek