Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Multikulturní integrace - a tolerance jako pøídavek


Tolerance je neschopnost, øíkat ano èi ne.
Friedrich Wilhelm Nietsche


Evropou obchází strašák, jménem Geert Wilders, který se vlastnì provinil jen tím, ¾e pøi volbách do Evropského parlamentu získala jeho strana PVV (Partij voor de Vrijheid) pìt køesel a stala se tak rázem druhou nejsilnìjší nizozemskou stranou.


Èím se to vlastnì ten Wilders provinil?
Co vùbec dìlá tak hrozného? Jen tím, ¾e u¾ dlouhá léta sleduje nebezpeèí pozvolné islamizace Nizozemí a upozoròuje na to, zrovna tak, jako to dìlal Pim Fortuyn, který byl 6. kvìtna 2002 zavra¾dìn levicovým aktivistou Volkertem van der Graafem. Zrovna tak musel zaplatit ¾ivotem za své kritické postoje filmový re¾isér a producent Theo van Gogh,kdy¾ ho v listopadu 2004 na ulici v Amsterodamu zastøelil moslimský fanatik Mohammed Bouyen. Ještì mu stihnul efektnì pøibodnout no¾em k hrudi seznam dalších plánovaných obìtí. Nemá se tím problémem tedy radìji zabývat vùbec nikdo? V ka¾dém pøípadì je to bezpeènìjší.
Nynìjší situace v Nizozemí je vlastnì souhrnem chyb: naivity politikù, špatnì pochopené, èi pøehnané tolerance, a neschopností vidìt rozdíly ve zpùsobu ¾ivota evropských obèanù a allochtonù, to znamená rùzných mimoevropských imigrantù, pøedevším z Afriky a arabských státù. Nejde o ¾ádnou kulturu, to je pøíliš nadnesené slovo, ale o docela obyèejný ka¾dodenní zpùsob ¾ivota v Evropì, pøístup k evropským zákonùm a naøízením a pøedevším k jejich dodr¾ování. Kultura v¾dy byla nìco jiného, ne¾ rozdíl ve zpùsobu, jakým si kdo cpe do hlavy jídlo.
Podle novináøky a filosofky Fleur Jurgens, která se zabývala na ¾ádost nezávislé Policejní akademie nìkolik let problémem mladých Marokáncù – výsledkem je kniha s ponìkud pøehnanì dramatickým titulem : „Marocké drama“ - je to vše v souèasné situaci tì¾ko øešitelný problém.


Nìkolik faktù z její práce:
„Sedm z deseti mladých Marokáncù opouští školu bez potøebného ukonèení zkouškou, ètyøicet procent mladých Marokáncù je nezamìstnaných, ka¾dý desátý je veden v policejní statistice za nejménì jeden trestný èin. Ka¾dý tøetí vìzeò ve vìznici pro mladistvé je marokánského pùvodu. Procentní poèet trestnì stíhaných marokánských pøistìhovalcù je vyšší ne¾ u ostatních etnických menšin v Nizozemí a dvakrát vìtší ne¾ u pøistìhovalcù první generace Marokáncù. Neúmìrnì mnoho Marokáncù patøí k tak zvanému tvrdému jádru mladistvých recidivistù. Tito mladí lidé vyrùstají v pová¾livì drsném asociálním prostøedí, ve kterém nárok na sociální dávky a všemo¾né podpory je pova¾ován za samozøejmost a kde pravidelné zamìstnání je spíše výjimkou. 60 % Marokáncù ¾ije na sociální podpoøe, polovina z nich je ostatnì stejnì práce neschopná. Jenom v Amsterodamu je ka¾dá ètvrtá rodina odkázána na sociální dávky.“
Pravdìpodobnì si nyní ètenáø trochu uvìdomí, proè asi Geert Wilders nachází v poslední dobì tolik sympatizantù.
Vra»me se k problému : Kdy¾ vycházím ze skuteènosti, ¾e poèet obèanù marokánského pùvodu v Nizozemí je 350.000 oproti celkovì 16 milionùm obyvatel, dalo by se konstatovat, ¾e jde o relativnì zanedbatelnou skupinu lidí. Nesmíme ale zapomenout, ¾e vzhledem k tomu, ¾e se jedná o mladší generaci, a té¾ vzhledem k tomu, ¾e Marokánci (stejnì jako Turci a ostatní spoluobyvatelé, vyznávající islám) mají daleko víc potomkù ne¾ ostatní Holanïané, narùstá jejich poèet pøirozeným zpùsobem daleko rychleji. A stane se tedy docela urèitì, ¾e brzy jejich poèet zanedbatelný nebude, mo¾ná ¾e i svým poètem pøevýší pùvodní obyvatelstvo, co¾ bude mít katastrofální následky.
Marokánci v Nizozemí jsou pøevá¾nì Berbeøi z pohoøí Rif ( ti ještì ke všemu nemluví arabsky), kde, je veškerý zpùsob ¾ivota, ka¾dý jeho detail na míle vzdálen evropskému. Primitivní zemìdìlství, skoro ¾ádné školství, a uzavøené rodinné klany, øídící se kmenovými zákony. A nyní pøijdou tito lidé do otevøené moderní nizozemské spoleènosti a zjistí, ¾e se ocitli v neznámém svìtì, pro nì nepochopitelném a cizím . Ve spoleènosti, kde ¾eny mají stejná práva jako mu¾i a neskrývají se pod šátky na hlavách, v burkách èi jiných hábitech, mohou se pohybovat samy po ulici bez doprovodu man¾ela, bratra èi dosti starého syna. Ve spoleènosti kde ¾eny mohou jít pracovat mimo dùm bez svolení man¾ela.. Zjiš»ují ale také brzy, ¾e se mohou v této spoleènosti jen tì¾ko uplatnit a ¾e nejpohodlnìjší je ¾ít ze sociální pomoci, co¾ také se samozøejmostí dìlají. Hrdí Berbeøi pochopitelnì neprojevují ani nejmenší známku vdìènosti vùèi køes»anùm a nevìøícím za bezplatnou lékaøskou péèi a sociální zajištìní, pova¾ují to spíše za samozøejmost. A proslulá „druhá generace?“ Ta, od které si naivní nizozemští politici tolik slibovali? S tou je to ještì horší. Vznikla nám tu jakási nová marokánská spodina, o které právì píše Fleur Jurgens.


A nizozemský stát? Ten se dále naivnì domnívá, ¾e staèí umo¾nit tìmto lidem pøizpùsobit se evropskému ¾ivotu a ¾e integrace probìhne zcela zákonitì sama od sebe. ®e postaèí poøádat pro allochtony kursy holandštiny a obecné nauky o ¾ivotì v Evropì, ale opìt opatrnì, tak, aby nikdo neurazil jejich kulturu, o které jsou pochopitelnì informováni jen povrchnì. Té¾ je stále t쾚í, aby stát vyhovìl radikálním imámùm, jejich¾ po¾adavky jsou stále absurdnìjší. Nejen, ¾e výuka chlapcù a dìvèat probíhá v oddìlených tøídách, ale nedávno také tito imámové prosadili, ¾e na nìkterých obecních úøadech (Den Haag, Almeo, Amsterodam,Rotterdam a Utrecht) jsou zvláštní pøepá¾ky pro muslimky kde s nimi jednají jen úøednice ¾enského rodu a muslimové jsou naopak obsluhováni jen úøedníky-mu¾i.
Je pochopitelné, ¾e tito imigranti dávají pøednost tomu, ¾ít z podpory zde na Západì, pøesto¾e tyto peníze pochází od nevìøících, ne¾ se v potu tváøe sna¾it pøe¾ít v nìjaké marocké horské vesnici. I ¾ivot v nizozemské vìznici je proti tomu pøíjemný. A pak, na ka¾dé narozené dítì dostávají od „nevìøících“ dìtské pøídavky. Díky marockým zákonùm zùstanou tato dítka Marokánci, podle marockých zákonù je ka¾dé dítì narozené marockým rodièùm obèanem Maroka, a» bydlí kdekoliv .
Veškeré snahy nizozemského státu pomoci marockým a jiným islámským imigrantùm poøádáním integraèních kursù, a pøedevším výukou nizozemštiny se setkávají s naprostým nezájmem. Je to prostì vyhazování penìz. Výdaje na tyto programy jsou daleko vyšší, ne¾ pøíjem z produktivity práce a daní imigrantù. Podle odhadù èinily náklady na tyto marné pokusy o integraci za posledních pìt let kolem 12 miliard €. V tìchto dnech má vláda podat a zveøejnit detailní informaci o skuteèných výdajích na integraèní snahy a programy.
Mladí Marokánci neprojevují sebemenší snahu dokonèit školu a jejich jedinou jistotou je to, ¾e budou brát sociální podporu. Asylanti z afrických a nìkterých arabských zemí posílají své dìti dokonce nazpìt do škol do tìch zemí, ze kterých prý byli nuceni uprchnout, proto¾e tam byli utiskováni a pronásledováni a šlo jim o ¾ivot. Koneènì si toho povšimly nizozemské úøady a došlo k tomu, ¾e se tyto pøípady kontrolují. V nìkterých mìstech v Holandsku mají nezletilé dívky pøed odletem s rodièi do Turecka èi Maroka mo¾nost podepsat na úøadech prohlášení, ¾e nechtìjí být bìhem svého pobytu v cizinì provdány. Tato prohlášení by pak mìla dát mo¾nost úøadùm a policii jednat, kdyby byly dívky v cizinì skuteènì proti své vùli provdány. Imámové ovšem namítají, ¾e svatby nezletilých patøí k jejich islámské kultuøe a tudí¾ to nesmí být nic trestného. Jenom za rok 2007 bylo provdáno 250 nezletilých dívek a v roce 2008 u¾ 260. Zdejší úøady se pokouší nìjak zakroèit, ale to je vìtšinou problematické. Jak praví pøísloví, po ouèinku zlá rada….Zrovna tak jako v Anglii, kde bylo zákonodárci povoleno 5 šaria soudù, které mìly rozhodovat jen v nìkterých finanèních otázkách, je celkovì u¾ kolem 85 šaria soudù u mešit (jak zjistil ve svém prùzkumu profesor Denis Mc Eoin), které té¾ tajnì rozhodují o všech rodinných zále¾itostech, nejen o zále¾itostech finanèních. Dokonce vynášejí rozsudky nad „neposlušnými ¾enami“. Nizozemí v tomto pøípadì trochu zaostává, proto¾e existence zdejších šaria soudù je zatím tajná, úøady nepovolená. Znalci ale odhadují jejich poèet na nejménì 5, jsou napojeny na radikální mešity vìtšinou ve velkých mìstech. V Rotterdamu je všech neevropských allochtonù u¾ 45%, v Amsterodamu je dokonce skoro 60% mladistvých marockého nebo arabského pùvodu. Tím vlastnì samy od sebe vznikají t.zv. èerné školy, kam docházejí jen neevropské dìti. Nizozemští rodièe odmítají své dìti posílat do tìchto škol, ne proto, ¾e by byli takoví rasisté a vadilo jim, ¾e spolu¾áci jejich dìtí jsou barevní, ale proto, ¾e díky tomu, ¾e tito spolu¾áci neumìjí holandsky, zaostávají všechny dìti za ostatními ¾áky z normálních škol. Pak tu jsou ještì èistì islámské školy, které ale bývají zpravidla po urèité dobì úøady zavøeny. Jako dùvod jsou uvádìny nekvalitní vyuèovací metody, ignorování nauky o evropské kultuøe a nábo¾enství a urèitou, ne zrovna nedùle¾itou roli také hrají zpronevìry státních penìz, kterými jsou tyto školy dotovány. Právì probíhá vyšetøování pøípadu, kdy si vedení školy a uèitelé, spolu s nìkterými rodièi jezdili za tyto peníze do Mekky na tak zvaný had¾…….
Aby se vše napravilo, navrhli zástupci Zelených a sociálních demokratù v Rotterdamu, podporováni marockým starostou anga¾ovat jako poradce pro integraci egyptsko švýcarského filosofa Tariqua Ramadana (který je u¾ ve Francii a USA persóna non grata) a zároveò jej dosadit na profesorské místo na Erasmovì Universitì v Rotterdamu. To vše ve jménu jeho specializace a nesmírných vìdomostí o integraci. Ale jaké bylo pøekvapení, kdy¾ si koneènì po dvou letech rotterdamští radní všimli, ¾e milý Ramadan zároveò pracuje pro iránskou státní televisi, kde jednou týdnì ve svém poøadu brojí proti dekadentní západní spoleènosti a jakékoliv integraci a tvrdí, ¾e jsou moslimové v Evropì diskriminováni. Tato jeho èinnost mìla za následek okam¾ité rozvázání pracovního pomìru. Hou¾evnatý uèenec se pochopitelnì míní odvolat . Však znáte islámské rèení : jsi-li mezi ovcemi, buï vlkem a mezi vlky se tvaø nevinnì jako oveèka. Proto¾e západní universitní intelektuálové mají k vlkùm daleko, pøedvádí jim Tariq Ramadan, zaè je toho loket. Ale našla se ji¾ jedna další universita v Anglii (ne jen tak nìjaká, ale v Oxfordu), která mu nabídla místo profesora. Tito osvícenci tvrdí, ¾e v demokracii se musí akceptovat ka¾dý názor. Škoda, ¾e se tímto názorem neøídila Velká Británie v pøípadì Geerda Wilderse, ten nebyl vùbec do Anglie vpuštìn, kdy¾ tam chtìl pøednášet o islamizaci Evropy . Ono je to s tìmi universitami vùbec takové podivné. Kdy¾ americká Yale universita nedávno hodlala vydat knihu karikatur,(The cartoons that Shock the World) nechala sama radìji odstranit proslulé kresby dánského karikaturisty Kurta Westergaarda (však víte, ty proslulé, o islámu a Mohamedovi). Doufejme , ¾e se tak stalo pro jejich nedostateènou kvalitu  a ne ze strachu, ¾e by se mohli islamisté cítit dotèeni.
Moslimové mají také svoje televisní a rozhlasové stanice, které jsou pod dohledem Komisariátu pro Media. Stichting „Verzorging Islamitische Zendtijd“ který se o tato vysílání stará, rozdìluje státní dotace mezi dvì organizace Nederlandse Moslim Omroep a Nederlandse Islamitische Omroep. Bez chyb se to ovšem neobejde, jak u¾ to tak u moslimù bývá, hádají se mezi sebou zavile a zuøivì, co¾ vedlo k tomu, ¾e ministr pro media Rolland Plasterk pohrozil, ¾e vysílání zcela zaká¾e . Nakonec obì pøedstavenstva odstoupila. Nyní se jedná o tom, jak vùbec pokraèovat dál.
Dalo by se øíci, ¾e jedinì moslimové jednají zásadovì, trvají na svém, mezitím co nevìøící (køes»ané) stále ustupují, co¾ vede k tomu, ¾e v budoucnosti se køes»anská Evropa a ostatní zemì zmìní díky tolerantní multikulturní integraci v zemì pøevá¾nì islámské.
A co my na to? No, co bychom dìlali. Budeme hezky nahlas volat: Alláhu Akbar.


Karel A. Pokorný Nizozemsko



Komentáøe
Poslední komentáø: 26.02.2010  12:50
 Datum
Jméno
Téma
 26.02.  12:50 janina
 26.02.  11:59 Kopøiva.