Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Máme rádi zvíøata… (4)

Máme rádi zvíøata, zvíøata, zvíøata,
Proto¾e jsou chlupatá a mají hebkou srst.
V zoologické zahradì, zahradì, zahradì
Nehlaïte lva po bradì, ukousne vám prst.

 
Tak jako poslednì, tak i dnes zaèínáme zaèátkem písnièky Jitky Molavcové „Máme rádi zvíøata“ po kterém jsme také pojmenovali nový seriál.
 
Není tomu dávno, co na stránkách našeho magazínu probíhal úspìšný seriál „Mezi nebem a zemí“, do kterého jste pøispívali svými pøíbìhy. A tak tomu bude i nyní u nové série "Máme rádi zvíøata...". Jak bude dlouho trvat, bude zále¾et jen na vás tím, ¾e se rozpomínáte a budete nám posílat své pøíbìhy. Nebude se jednat o odborné texty ale jen o veselé i neveselé pøíbìhy o zvíøátkách a zvíøatech kolem vás.
 
Dalším, co pøispìl je opìt náš èechoaustralský dopisovatel a autor mnoha úspìšných èlánkù Ivan Kolaøík. 
Pohodové poètení vám všem pøeje
Václav ®idek, èlen Redakèního týmu
 
* * *
 
Symbol Austrálie-Kangaroo neboli klokan
 
Ano, toto milé zvíøe je naším symbolem, který dokonce sedí na ocase australské letecké spoleènosti Qantas. Ta díky tomu nikdy ještì nikdy nemìla nehodu tak¾e létám výhradnì s ní, i kdy¾ je nekøes»ansky drahá. To asi, aby mìli na krmivo pro klokany. Jinak si to toti¾ nedovedu vysvìtlit.
 
Klokan je opravdu rozkošné zvíøe. Pokud tedy nezkøí¾íte cestu obrovskému samci, který nejenom, ¾e dovede dovednì boxovat, ale hlavnì kopnout takovým zpùsobem, ¾e to co se ukrývá ve vašich útrobách se ocitne na zemi. Vy díky tomu opustíte tento smutný svìt za strašných bolestí, i kdy¾ nakonec budete pøece jenom dìkovat, ¾e si medíte nìkde na obláèku a zhùvìøilosti, kterým jsme zde dnes a dennì vystavováni, se vás ji¾ netýkají. Národnímu symbolu budete blahoøeèit a omluvíte se mu, ¾e jste si kdy pošmákli na steaku z nìho udìlaného. Ano, klokaní steak dostanete všude. Fajsksmekøi si pochvalují jeho chu» a zdravotníci poukazují na to, ¾e klokaní maso nemá ¾ádný cholesterol.
 
 
Zkusil jsem steak z klokana na barbeque jednou a to mi staèilo. Pøíèilo se mi cpát se tak oblíbeným zvíøetem. Kdy¾ jsem si uvìdomil, ¾e se nav¾dy zapsal do podvìdomí nejenom Australanù díky prima televiznímu seriálu “Skippy,” sousto mi zhoøklo v puse. Posléze jsem zabodnul šavli a zaøeknul jsem se, ¾e ji¾ nikdy v ¾ivotì Skippyho nepozøu. A ¾e se pøestanu stýkat s lidmi, kteøí se po nìm oblizují.
 
Nad tìmito poskakujícími vaènatci, kterých v Austrálii existují ètyøi druhy (nejvìtší a také nejnebezpeènìjší je rudý klokan) se nejvíce rozplývají turisté. Jejich chování, kdy¾ spatøí klokana se dá pøirovnat k nìkomu, kdo se doèista zbláznil. Nejenom, ¾e auta a autobusy plné Japonèíkù, Èíòanù a jiných turistù zpùsobují nehody, proto¾e náhle zabrzdí, kdy¾ nìkde na obzoru nìkdo spatøí tøeba jenom siluetu klokana, ale v tu ránu se z vozidel vynoøí jeèící lidé. Ti fotí a fotí a fotí. Pakli¾e se turistùm náhodou podaøí uvidìt klokaní mámu, které z kapsy kouká malý klokánek, tak to bych nikomu nepøál být svìdkem davového šílenství, které se odehraje.
 
Pøi psaní tìchto øádkù si pøipomínám návštìvu mého milého spolu¾áka, který se zrovna tak pominul na mysli. Zatímco my jsme v noci spali jak se sluší a patøí, Jenda probdìl noce s fo»ákem èíhajíce na klokana. Nakonec se mu podaøilo jednu unavenou bestii vyfotit a tím pádem jsme nìkolik dnù všichni probdìli. Jeníèek nám toti¾ do zblbnutí poøád ukazoval jednu a tu samou fotku klokana a nadšenì prohlašoval, ¾e se do Austrálie odstìhuje, proto¾e se do klokanù zamiloval. Dodnes si o tom na Skypu vyprávíme, zatímco jeho krásná Maruška jenom obrací oèi v sloup a stává se s ní náhle velice pobo¾ná osoba, která jenom mele “Pane Bó¾e, pane Bó¾e, co jsem kdy komu udìlala.”
 
Jistì si pozorní ètenáøi všimli, ¾e jsem pou¾il nehezkého slova”bestie.” To je tím, ¾e my, ve mìstech ¾ijící lidé opravdu máme klokánky rádi. Rozplýváme se pohledem na klokaní mládì koukající z maminèinýho vaku, obdivujeme ladnost s jakou klokani pøeskakují i vysoké ploty, s odstupem a úctou hledíme na obrovského samce dohlí¾ejícího na svùj harém. Tuto lásku ovšem zdaleka neopìtují farmáøi, kterým klokani nièí úrodu. Ti mají právo klokany také støílet. Je a¾ neuvìøitelné, ¾e ka¾dým rokem se prùmìrnì v Austrálii odstøelí tøi miliony klokanù!!!
     
  

Ano, ve mìstech je vídáme zøídka, ale vyjeïte za mìsto a musíte si dát velký pozor, abyste autem do klokana nenarazili. Je smutné po ránu vidìt mrtvolky lemující naše silnice. Proto není záhodno jezdit veèer nebo brzo ráno. Nejednou se staly tragické nehody, kdy klokan, do kterého narazilo auto prorazil pøední sklo a zpùsobil autonehodu, pøi které zahynuli cestující.
Navzdory tomu, ¾e klokanù v Austrálii je odhadem neuvìøitelných 40 milionù, jsou to chránìná zvíøata. Ti støelci, kteøí je mohou zákonì zabít, musí mít k tomu speciální licenci.
 
Nedávno nás udivil a rozesmál televizní záznam farmáøe, jeho¾ vìrný pes byl napaden obrovským samcem rudého klokana. Farmáø nelenil, pøistoupil ke vztyèenému klokanu a pìstí mu uštìdøil ránu pøímo na èelist. Musela to být pìkná deha, proto¾e samec málem lehnul. Nakonec otøesen odskákal do buše. A farmáø, který se pouze hrdinnì zastal svého druha sklidil pokutu, ¾e se nestaèil divit! Mohl skonèit špatnì, proto¾e klokani dovedou  nejenom kopat, ale i dobøe boxovat. Do doby, ne¾ to bylo v Austrálii zakázané, klokani mezi sebou boxovali v cirkusech zatímco diváci na taková utkání sázeli.
 
  

Osobnì mám vzpomínky na klokany na našem golfovém høišti v severním Novém Ji¾ním Walesu. Tìch bylo tolik, ¾e nám znepøíjemòovali hru. Nahoøe pøilo¾ená první fotografie jasnì ukazuje èemu jsme museli bìhem hry èelit. Samozøejmì, ¾e se stalo, ¾e jsem míèkem klokana napálil. Ten se jenom udivenì podíval co ho to štíplo, podrbal se a odhopkal stranou. Nebylo ale pøíjemné odpálit míèek, který padnul blízko samce. To jsem se v¾dycky chvìl, aby se na mì nenaštval, ¾e mu kazím klid.
 
Dìvèátko, které se sna¾ilo na Tasmánii dát peníz do kapsy maminky její¾ klokánek z ní právì vyskoèil, si to odneslo ošklivými šrámy po tìle. Je proto dobré mít pøed klokany patøièný respekt.
 
Tak¾e, turisté, pakli¾e se vydáte k protino¾cùm, obdivujte naší faunu a pøitom mìjte na pamìti, ¾e se ve vìtšinì pøípadù jedná o divokou zvìø. I kdy¾ jizvy od klokaních drápù by z vás v hospodì v Èesku uèinily støedem pozornosti.
 

Text a foto: Ivan Kolaøík
* * *
Zvukový záznam Ivana Kolaøíka - Vyprávìní v ÈR 2  v poøadu Tisíce pøíbìhù
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 11.04.2022  17:31
 Datum
Jméno
Téma
 11.04.  17:31 Jan ©orm
 05.04.  07:35 Pøemek
 04.04.  03:33 Stanislav Vanìk
 02.04.  17:51 Blanka K,
 02.04.  17:03 Von
 02.04.  13:45 olga janíèková
 02.04.  11:18 Vesuviana díky