Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z POHÁDKY DO NEPOHÁDKY a pak zase zpátky (19)

Øeknete si – jsme pøece magazín pro seniory!  Ale ¾ivot je rovnì¾ plný krásy a tím radosti. Øíkáme – právì proto pohádky a øíkanky. Kdopak má v dnešní uspìchané dobì èas na ètení a vyprávìní pohádek svým dìtem a vnouèatùm a to i pøesto, ¾e si pamatujeme, jak dìtství bylo nejkrásnìjším èasem našeho ¾ivota, které obohacovalo naši fantazii a bylo plné tajù a pøekvapení, pøitom bylo jedno, kde jsme ¾ili a èím jsme byli obklopeni.

Na základì úspìšnosti Babibajek paní Marie Zieglerové jsme se rozhodli pøedstavit našim ètenáøùm novou serii pohádek pro vás a vaše dìti i vnouèata a hlavnì také pro ty, kteøí nezapomnìli na kouzlo vyprávìní našich prarodièù i rodièù a rádi na nìj vzpomínají. 

Vtipný název „Z pohádky do pohádky a pak zase zpátky“ dává ètenáøùm znát, jaký ú¾asný výbìr bude obsahovat a jaký bude tento 22 dílný seriál, to nakonec budete moci posoudit sami – od klasických s princeznou takovou èi makovou a¾ k moderním obrazùm souèasného ¾ivota, dalo by se øíct pohádky nepohádky, do kterých spisovatel Eduard Svìtlík mistrnì vlo¾il své ¾ivotní zkušenosti a nenásilnou formou bude pùsobit nejenom na nás, ale nenásilnou formou také obohatí i ty naše drahé nejmenší.

 
Redakce Senior Tip
 
* * *

Pes v opeøe

Mám kamaráda, který se jmenuje Dalibor, je houslistou a hraje v operním orchestru. Proto¾e ¾ije sám, opatøil si psa. Je to dlouhosrstý jezevèík a slyší na jméno Amadeus. Pøítel mu tak zaèal øíkat tehdy, kdy¾ zjistil, ¾e pes miluje hudbu stejnì jako on – a nejradši má Mozarta.

Amadeus trpìlivì naslouchá, kdy¾ jeho pán doma cvièí, a poslouchá s ním dokonce i rozhlas a desky. Aby nebyl celý den sám, zaèal ho Dalibor brát na zkoušky. Zprvu mìl strach, ¾e to neprojde, ale Amadeus le¾í pod ¾idlí jako myška, ani jednou nezaštìká, jenom natahuje uši, aby slyšel ka¾dý tón. Pøi áriích se pøímo tetelí blahem.

Vrtìl jsem nad tím hlavou a èekal, kdy pes provede nìjakou neplechu a Dalibor dostane pokutu nebo dùtku. U¾ jsem s ním chtìl o tom promluvit, ale pøedešel mì prosbou, která mi vyrazila dech. Po¾ádal mì, abych vzal jezevèíka nìkdy do hledištì, v orchestøišti prý nic nevidí a je z toho smutný.

„Nezbláznil ses?“ protestoval jsem. „Psi nesmìjí ani do obyèejného obchodu!“

„Nemyslím na pøedstavení, jenom na zkoušku,“ škemral kamarád a ujiš»oval mì, ¾e na Amadea je absolutní spolehnutí, a tak byl zkroušený z toho, ¾e jeho druh nemù¾e vidìt své oblíbené pìvce na scénì, a¾ jsem mu slíbil, ¾e ho nìjak do hledištì propašuji. Právì probíhaly zkoušky na Mozartovu operu Kouzelná flétna. Pronesl jsem jezevèíka pod kabátem do slu¾ební ló¾e a sedl si s ním na zadní sedadlo, aby nás nebylo vidìt. A musím øíct, ¾e se ten pes choval v divadle lépe ne¾ nìkteøí návštìvníci s lidským rozumem. Kdy¾ u¾ byla pøi další zkoušce na scénì celá výprava, mohly Amadeovi vypadnout oèi z dùlkù.

Nakonec však pøece jen došlo k maléru. Pøi první generálce se v ló¾i objevila Daliborova kolegynì z orchestru, harfenistka – a na klínì mìla angorskou koèku!

Amadeus sebou škubl a pøikrèil se. Slyšel jsem, jak si pro sebe øíká. „Jestli mi tohle protivné stvoøení nedá pokoj, uteèu!“

Orchestr spustil pøedehru. Drbal jsem Amadea za ušima a cítil, jak je nervózní a cuká sebou. Nakonec dostal škytavku.

Koèièí dáma to zpozorovala, otoèila se k nìmu a zakòourala. „Copak Amíèku? Tobì se ta hudba nelíbí?“

Sykl jsem na ni, aby byla zticha, ale ona pokraèovala: „Asi je na tebe moc nároèná. Pøijï, a¾ se bude dávat nìco lehèího.“ Natáhla se k nìmu a zaryla mu do srsti tlapku s dlouhými drápy.

Pes vyskoèil, proletìl ulièkou vedle sedadel, vyhoupl se na zídku orchestøištì a kòuèel, dokud ho pán nesundal.

Ještì štìstí, ¾e šlo o zkoušku. Stát se to pøi pøedstavení, kam u¾ chtìl Dalibor Amadea také propašovat, urèitì by kamaráda vyhodili.

Amadeus od té doby do divadla nesmí, i kdy¾ za ten malér nemù¾e, a je z toho smutný. A já také. Nikdy jsem na opery moc nechodil, ale teï se mi zalíbilo sledovat jejich zkoušky se psem na klínì a cítit, jak se mi jejich nejhezèí melodie uhnízïují v hlavì.

Musím se Dalibora zeptat, co budou zkoušet pøíštì. Tøeba se podaøí ten trest pro Amadea zrušit…

 
Eduard Svìtlík
* * *
Ilustrace © Eva Rydrychová
Ilustrace pro anotaci © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 19.11.2018  13:21
 Datum
Jméno
Téma
 19.11.  13:21 ferbl
 19.11.  08:43 Von
 18.11.  17:26 Marta
 18.11.  13:18 Vesuvjana díky