Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Støípky z mocnáøství

 

vám nabízíme neuèesanì a na pøeskáèku. Kyvadlo odporu k Rakousku se u¾ pøesunulo na opaènou stranu, a tak i ty støípky jsou spíše vlídné a úsmìvné…


Matka a syn - Marie Terezie


Chtìl bych vám struènì a snad i s nadhledem pøiblí¾it dobu, která nejen pro naše zemì mnoho znamenala. S jistou nadsázkou bych øekl, ¾e tady pro nás zaèínal novovìk, moderní dìjiny. V první èásti se chci vìnovat matce, v druhé synovi a tøetí bude o tereziánsko-josefínských reformách. To samo je ovšem téma na vìdeckou práci. Já budu jenom struènì informovat.


Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna Christina (1717 –1780) se pochopitelnì narodila i zemøela ve Vídni, na císaøském dvoøe Habsburkù. Její otec, císaø Karel VI., vydal vlastnì pro ni v roce 1713 tzv. pragmatickou sankci, její¾ smysl je jasný z vlastního textu.


Pragmatická sankce o posloupnosti nejjasnìjšího arcidomu rakouského, v nìm¾ byla ustanovena nedìlitelnost habsburských dr¾av a v pøípadì vymøení mu¾ské linie Habsburkù nástupnictví linie ¾enské.


Obava otce se naplnila pomìrnì èasnì, mladá a ve vládnutí nezkušená dáma na trùn usedla vlastnì ve vìku dvaceti tøí let a stala se panovnicí nad habsburskými zemìmi, rakouskou arcivévodkyní, vévodkyní lotrinskou a vévodkyní toskánskou. Ostatní tituly (vèetnì královny èeské a markrabìnky moravské) si musela postupem èasu nechat nejprve potvrdit, takových titulù bylo celkem 20 vèetnì císaøovny-man¾elky. Nikdy tedy nebyla titulární císaøovnou. Tou se stala a¾ jako man¾elka milovaného Františka Štìpána Lotrinského. Její man¾el byl zvolen øímským císaøem v roce 1745 a jako jeho man¾elka mohla být Marie Terezie titulována jako císaøovna. Svatba se konala v roce 1736 a je tøeba dodat, ¾e si svého milovaného man¾ela musela mladá kandidátka na trùn trochu i vybojovat. K soukromí mladé panovnice ještì dodám, ¾e její milovaný man¾el zemøel pomìrnì neèekanì v roce 1765.


Mo¾ná jste se nìkdy také setkali s povídáním o mimoøádném sexuálním apetitu Marie Terezie. Zdá se mi, ¾e je to dost hloupá a nechutná legenda. Za skoro tøicet let man¾elství porodila svému mu¾i šestnáct dìtí a jistì si umíme pøedstavit, ¾e po tolika porodech to byla dáma ponìkud kredenciozní. Ze vzpomínek pamìtníkù vyplývá, ¾e spíše milovaný man¾el František si obèas rád odskoèil od své plavovlasé bohynì k nìjaké drobnìjší a èipernìjší brunetce. Dokonce prý matka vládkynì i svým dcerám doporuèovala pochopení pro avantýry jejich mu¾ù. Po neèekané man¾elovì smrti u¾ Marie Terezie nikdy neoblékla jiné, ne¾ èerné šaty. Všechnu ostatní parádu prý rozdala svým dcerám.


Marie Terezie bývá také charakterizována jako matka dvou císaøù (Josefa II. a Leopolda II.). Ani tìm nebyla pøána dlouhovìkost. K synovi Josefovi se dostaneme, tam asi nepøekvapí, ¾e mezi matkou a synem docházelo k dost ostrým rozporùm. Matka byla bigotní katolièka, syn známý reprezentant osvícenského absolutismu.


Marie Terezie si ovšem jako ¾ena musela své místo na slunci také doslova vybojovat. První boje o platnost Pragmatické sankce svádìla hned po svém nástupu na trùn. Druhá vypukla v roce 1756 a historie jí zná jako Sedmiletou válku (nìkdy také tøetí slezskou). Šlo toti¾ dlouhodobì o Slezsko, jeho¾ ztrátu musela panovnice pøipustit na zaèátku své vlády. V roce 1778 vypukla ještì tøetí a krátká válka o bavorské dìdictví. Zdá se, ¾e jako váleènice, aè neaktivní, byla dámou pomìrnì úspìšnou. Ovšem rozplétat detailnì slo¾itou evropskou politiku té doby, to opravdu nemohu.


Matka Marie Terezie se u¾ naštìstí nedo¾ila smutného osudu své dcery Marie Antoinetty na francouzském trùnu, zdá se, ¾e a¾ do konce svého pomìrnì krátkého ¾ivota zùstala zbo¾nou køes»ankou. Zaujalo mne, ¾e aèkoliv byla vychována v jezuitském duchu, podpoøila svého syna pøi zákazu tohoto øádu. Panovnice zemøela patrnì na selhání plic, kdy¾ se nachladila na lovu. Ulo¾ili jí po boku milovaného man¾ela v rodinné kapli.


Josef Hejna

***

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 17.05.2014  12:34
 Datum
Jméno
Téma
 17.05.  12:34 Du¹an
 17.05.  11:58 ferbl
 17.05.  08:59 autor
 16.05.  12:50 jisuch53
 16.05.  09:17 LenkaP
 16.05.  07:00 MilunaH