Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Milovník pravdy, krásy


„Nejdøíve se dotýkej srdcem a a¾ potom rukama“.

Tibor Bartfay


Tibor Bartfay - jeho rozsáhlá samostatná výstava soch nazvaná - Milovník pravdy, krásy - v galerii Salla Terena v prezidentském paláci, v centru Bratislavy pøed léty, byla nevšední událostí. Tibor Bartfay na ní pøedstavil široký výbìr své tvorby mapující jeho tvoøivé úsilí posledních desetiletí. Integrální souèástí a vstupní branou na výstavu byla jeho Fontána Zemi - Planeta Míru (architekt V. Triznová, 1982), nerezová plastika kulovitého tvaru znázoròující zemìkouli s negativními reliéfy letících holubic, posly míru, která dnes zdobí Hod¾ovo námìstí pøed sídlem prezidenta Slovenské republiky - Grasalkovièovièovým palácem.


Tibor Bartfay vytvoøil 35 památníkù, pøes 2200 soch a plastik a více ne¾ šest set portrétních podobizen, mno¾ství reliéfù a pamìtních medailí. Je autorem bratislavského Sousoší Štúrovcù (Námìstí L. Štúra), pomníku Obìtem Hirošimy (Raèianské Mýto), Mikuláše Koperníka (pøed historickým SND), Sládkovièovy Mariny (Šafárikovo nám.), H. Ch. Andersena (pøed
budovou BIB), sousoší Nad hrobem spolubojovníka, na památníku padlých sovìtských vojákù na Slavínì (v cyklu s J. Kulichom, J.Kostkom a L.Snopkom), plastiky obìtem z koncentraèního tábora, které zahynuly v transportu, vybombardování americkými letadly, jen pár dní pøed skonèením 2. sv. války (pøi Domì smutku, v Slavièím údolí), Pribinu, sousoší Protest proti válce, Protest, Snìm ptákù (Nitra), cyklus komorních plastik historických osobnosti Slovanù a Slovenska, Soluòských bratrù, Štefánika (nerealizovaný), Tolstého (Brodzany), Sochu Poezie (Láznì Sliaè)... Nìkolik z jeho dìl jsou známé i milovníkùm umìní za bøehem øeky Moravy…


V roce 2012 oslavil své krásné ¾ivotní jubileum – devadesáté narozeniny. Všichni jsme mu pøáli hlavnì "Sta lat "... Ani jsme se nenadáli a v loòském roce pøidal k ním další pro¾itý rok na své dlouhé ¾ivotní a umìlecky tvùrèí pouti. Kdy¾ jsem mu srdeènì poblahopøál ke krásným a po¾ehnaným narozeninám, rád jsem pøidal pár slov, ¾e "k té stovce má u¾ o další rok ménì" - odbyl mì s úsmìvem s tøemi slovy - "ale, dejte pokoj“… Mistr neskrývá, ¾e tvùrèích nápadù má ještì tolik, ¾e ani dva ¾ivoty by na to nevystaèily... ®ivio ! Sto lat ...


* * *


Socha od H. CH. Andersena v Bratislavì je velmi blízká srdci mistra Barfaya, co¾ on ani neskrývá.


Myšlenka vytvoøit sochu pohádkáøe dozrávala ve vás dlouhou dobu, ¾e?

Kdy¾ jsem mìl sedm let dostal jsem od otce knihu pohádek od H. CH. Andersena a najednou se pøede mnou, chlapcem z mìsta zpod Zobor otevøel nový svìt, ze kterého jsem u¾ nikdy nevystoupil a ani nechci vystoupit.

Prostøednictvím této knihy se ještì i dnes rád vracím do zemì dìtství a rád v nìm alespoò chvilku setrvávám. Bìhem dlouhých desetiletí jsem vytvoøil hodnì komorních soch, ale i monumentálních plastik. Stále jsem pøemýšlel, jak jednou vrátím velkému pohádkáøi to, co mi dal. Ta doba právì nadešla. Chci mu vzdát úctu, hold jeho nepomíjejícímu slovu, z nìho¾ vystavìl pøíbìhy.

Prostøednictvím monumentální plastiky o¾ivím postavièky z jeho pohádek a vìnuji je všem dìtem na této planetì. Mùj Andersen je dar a bude patøit ka¾dému, kdo nosí v srdci dobro, tou¾í po spravedlnosti a nenávidí zlo v lidském ¾ivotì. Bude to mùj skromný dar nejen k jeho jubileu, ale i maják který bude ukazovat budoucím generacím, jak se pøed mnoha lety rodila krása lidského snu. Jsem velmi š»astný, ¾e se nakonec našly prostøedky na bronzovou realizaci plastiky.


Mistøe, který materiál je vám nejbli¾ší? Se kterým dìláte nejradìji?

S kamenem. S mramorem. Ale teï u¾ dìlám jen bronz.


Prý se chcete vìnovat u¾ jen komorní tvorbì?
Ve srovnání s monumentální tvorbou, které jsem oddal všechny své tvùrèí síly, to pro mì bude takový zaslou¾ený relax. Budou to jen sochy do velikosti 1,5 m. Pro¾ívám ideální tvùrèí období, dìlám jen to co chci. V posledním období mne oslovil svìt hmyzu. Je to pro mne nìco nového, èemu jsem se dosud nevìnoval. Pøevést je do nad¾ivotních rozmìrù. U¾ jsem vytvoøil štíra a koníka kudlanky. Lidem se líbí. Tvùrèích nápadù mám ještì tolik, ¾e ani dva ¾ivoty by na to nevystaèily... V soše i v kolá¾í mám námìtù ještì nejménì na dva ¾ivoty…
 

 

V kolá¾ích nacházejí zalíbení spíše výtvarníci ne¾ sochaøi? Sochaøi spíše kreslí. I malují portréty.
Za to, ¾e se vìnuji kolá¾i vdìèím pøíteli Albínu Brunovskému. To on mì navedl. Tehdy, kdy¾ se chtìl zúèastnit výbìrového øízení na jednu zakázku pro Prahu. A já jsem u¾ pak pøi kolá¾i zùstal dodnes. Jsem jí vìrný, jako své man¾elce Danutì.
Tvorba kolá¾í, je pro mne odpoèinkem a relaxací, klíèem do svìta fantazie a zázrakù. Staèí nejmenší nápad, inspirace a u¾ jsem v jiném bájném svìtì. I proto tak rád beru do rukou nù¾ky a lepidlo. U¾ døíve je na svìtì i moje monografie vìnovaná pouze kolá¾i. Ale nedávno vyšla i moje monografie Tisíc a jedna ¾ena Tibora Bartfaya.
V mládí jsem obzvláš» rád maloval. I ten obraz "stromy", co mám v ateliéru. Mnozí se mì ptají, zda to je Medòanský. Øíkám - ne, Bartfay, kdy¾ mìl sedmnáct let. Maloval jsem i portréty. Pastelem. Jeden, portrét mé pøítelkynì "Katky", má moje dcera dosud ve svém pokoji... I ten je z toho období a namaloval jsem jich mnoho. Ale nic mi nezùstalo. Stejnì jako sochy. Udìlal jsem jich dvaatøicet tisíc. A neprodával jsem je, ale v¾dy vìnoval pøátelùm.


Máte nìjaký vzkaz èi dobrou radu pro mladé?

Fandím jim.


Ji¾ od roku 1997 jeho jméno figuruje na seznamu nejvýznamnìjších osobností svìtové kultury a umìní. U pøíle¾itosti jeho osmdesátin mu byl udìlen Køí¾ prezidenta I. stupnì (2002). Jeho samostatná výstava soch nazvaná - Milovník pravdy, krásy - v galerii Salla Terena v prezidentském paláci (2005), byla událostí kulturního léta v Bratislavì.


* * *


Vzorem, u¾ od dìtství, mu byl jeho otec Július Bartfay (1888-1979), který studoval i na Akademii výtvarných umìní, v Øímì a své mistrovství zdokonaloval v 30. letech minulého století, v ateliéru francouzského sochaøe Antoina Bourdella, osobnosti evropského sochaøství 20.století. Nejprve, jako jeho ¾ák (1920-22) a pozdìji i jako jeho asistent (1928-30). I Július Bartfay se do¾il krásného vysokého a po¾ehnaného vìku. Tvoøil ve svém ateliéru ve mìstì pod Zoborem. Vytvoøil v nìm mnoho skvìlých portrétù jako napø. Smetany, Beethovena, Nietzcheo, ale i portrét Man¾elky...
V roce 2013 si kulturní veøejnost pod Tatrami pøipomnìla 125 let od narození Júlia Bartfay.


Ze vzpomínek na otce Júlia


Znali jste se nejen s otcovými souputníky Mistry - Janem Koniarkem a velkým Francouzem Antoinem Bourdelle, u kterého v jeho paøí¾ském ateliéru Váš otec i pracoval, ale setkali jste se osobnì i s Anglièanem Henri Moorem, takté¾ uznávaným velkým sochaøem 20. století, jeho¾ zaujala vaše tvorba.

Ano, mìl jsem to velké štìstí. Mistru Mooreovi se dostal jednou do rukou jeden mùj katalog. V nìm ho zaujala hlava štúrovského bojovníka. Projevil pøání mì poznat. Kdy¾ jsem byl na studijním pobytu v Anglii tak jsme se setkali v jeho ateliéru. I kdy¾ Mistr byl ji¾ v letech, ka¾dé takové setkání vás obohatí. Rád na toto setkání s ním vzpomínám.


I Vás tyto osobnosti inspirovali ve Vaší tvorbì?

Mám takovou zásadu a stále jsem se jí dr¾ím, ¾e ka¾dý umìlec by mìl vnést do své práce vlastní pohled a nezaèínat tam, kde jiní konèí. Snad se mi to podaøilo. Socha to není jen umìní, ale i velké poselství.


A otec Július?
Otec mìl velký smysl pro práci s materiálem a cit pro zobrazování krásy. Neustále na sobì pracoval, neustále se zdokonaloval... Nejen v Paøí¾i u Bourdella, u kterého nejen pracoval v jeho tvùrèím ateliéru, ale byl i jeho pilným ¾ákem, nejprve tøi roky pøi prvním pobytu a pak, kdy¾ se o¾enil ještì jednou mìøil cestu na Seinu a pracoval a zdokonaloval se ještì další dva roky, koncem dvacátých let, kde jsme u¾ byli i my s ním a s naší mámou. Tak, jak jsem to vidìl u otce, tak jsem to mìl a mám stále na pamìti.


Jak si na nìj vzpomínáte?
Jen v tom nejlepším. Jako syn hrdý na svého otce. Byl nejen mým otcem, ale i prvním uèitelem. Byl to výborný sochaø. Neustále na sobì pracoval, neustále se zdokonaloval. Nejen u Bourdella, ale i na Akademii výtvarných umìní v Øímì. V sedmnácti letech mi øekl, ¾e u¾ mì nemá dále co uèit. A vystrèil mì ze svého hnízda a le» si do ¾ivota - vysokou školou poèínaje. A tak jsem se vydal nejprve do Pešti za profesorem Sidlovem. Otci nejvíce vdìèím, ¾e jsem se dostal dále do školy, po válce a po Pešti i do Prahy. Myslím si upøímnì, ¾e jako sochaø nebyl mùj otec, v kontextu slovenského sochaøství dosud docenìn...


* * *


Mistr Tibor Bartfay (na kariportréte od øádného èlena Ruské Akademie Umìní - malíøe, grafika, ilustrátora, karikaturisty, rytce Vladimira Moèalova) je známý také v široké rodinì filatelistù na obou bøezích øeky Moravy. Bard èeské poštovní známky, autor známé známky Král Svatopluk - 1100. výroèí úmrtí (12 Kè, e. è. 37, vydaná 10. èervence), je prvním slovenským sochaøem - autorem výtvarného návrhu známky, FDC a také návrhu razítka - v mladé slovenské známkové tvorbì.
Známka byla vytvoøena ve spolupráci s klasikem èeskoslovenské rytecké školy - pra¾ským Mistrem Josefem Herèíkem. Vzniklo hodnotné umìlecké dílo, vytvoøené dvìma velkými umìlci, té¾ vrstevníky, v ji¾ v tak zralém vìku, kdy¾ oba jsou narozeni v roce 1922 ). Mimoøádnou a zajímavou shodou okolností je, ¾e se pøi její realizaci - s vzácným historickým námìtem Velké Moravy, symbolizující také naše spoleèné dìjiny, setkali dva tak významní Slovensko-èeští umìlci a bardi Slovensko-èeské tvorby poštovních známek 20.století.
Historicky a umìlecky hodnotná a pøita¾livá slovenská známka Krále Svatopluka - 1100. výroèí úmrtí - je vzácný zápis hodný Mistra jeho velkého nejen evropského, ale i svìtového formátu. Je také sochaøskou poctou èeské poštovní známce. Kdy¾ si u¾ samostatná Slovenská republika v roce 1994 pøipomnìla 1100. výroèí úmrtí krále Svatopluka (? - 894 Nitra), tato osobnost se nemohla neobjevit ani v emisi Slovenských poštovních známek na rok 1994 a autorem výtvarného námìtu proto nemohl být nikdo jiný, ne¾ právì akad. sochaø Tibor Bartfay.


Obrazové námìty, pro které se Mistr Bartfay rozhodl pøi tvorbì výtvarného návrhu na FDC a návrhu razítka, odpovídají vìrným reáliím zachovaným a nalezeným z tohoto historického období. Køí¾ na FDC - bronzový a litý, vzácná historická památka, z období Velké Moravy, se zobrazením sv. Trojice, pochází z archeologického nálezu ve Velké Maèi, a je doplnìn reprodukcí citátu z pape¾ské Bully Industriae tuae (vydanou Janem VIII. v roce 880) - Dilecto Filio Sfentopulcho glorioso Comité (Milovanému synovi Svatoplukovi, slavnému kní¾eti). Na razítku je motiv ze slovanského pektorálu. Námìtem na obraz meèe na medziharèí byl nález z hrobu velkomoravského velmo¾e z vykopávek v Blanici.

 


Známka je nejen umìleckým skvostem, ale i vzácnou sochaøskou poctou - poštovní známce . Iluzorní portrét - sochaøský reliéf Svatopluka udìlal tak pøesvìdèivì, ¾e pøímo pøesvìdèil, ¾e tak a ne jinak vypadal král Velké Moravy. I na malé plošce vmìstnal svou pøedstavu o velkém èlovìku dávné doby, ale pøedevším slavné naší minulosti... Je všeobecnì známo, ¾e èím dále do historie tím ménì máme dostupných informací, tvorba vede více k abstrakci. Na známce je tak zobrazeno nejen sochaøské ztvárnìní idealizovaného portrétu nejvýznamnìjšího èlena dynastie Mojmírovcù se symbolem moudrosti Svatoplukova "prutù svornost", ale i úcta k osobnosti krále, k naší historii i dìjinám. Sochaø ho udìlal podle svého vlastního výkladu nejen umìlecky pøesvìdèivì, ale i nejvíce pravdivì, s výpovìdí o dobì a úctou k dìjinám, pøi zohlednìní historicky známých reálií doby. Prvotní impuls, jako inspiraci, sochaøský tvoøivì rozvinul do výtvarné podoby. Pøedstavil se jako citlivý tvùrce, s nesmírným smyslem pro celkovou kompozici a detail. Expresívnost výtvarného návrhu je nenásilná a pùsobí jako vznešené zvýraznìní významu doby. Spjatost estetických a etických hodnot je i výpovìdí autora k osobnosti krále, o dobì a úctì k historii a dìjinám. Výtvarný model - reliéf vytvoøil z pìtinový sádry.

 


Mistr Bartfay oslavil i své vzácné umìlecké jubileum - 60 let od vzniku jeho první poštovní známky, ještì èeskoslovenské, proto¾e jeho známkový debut má ještì rok 1953 (!), A byla to známka "Korejka". Jeho sousoší známé Korejky bylo pou¾ito jako výtvarný námìt (a jako první) pro pøíle¾itostnou známku vydanou ke sjezdu ès. obráncù míru, který se konal v Praze na podporu válkou posti¾ené Koreje. Autorem kresby a rytcem byl tehdy u¾ zkušený rytec Schmidt.


Akademický sochaø Tibor Bartfay (1922), národní umìlec, studoval na Akademii krásných umìní v Budapešti (ateliér prof. Ferencza Sidló), absolvoval Akademii výtvarných umìní v Praze, v letech 1945-49 (ateliér prof. Karla Pokorného) ¾ije a tvoøí v Bratislavì, kde se natrvalo usadil v roce 1950, po návratu z pra¾ského studia.


Peter Závacký

* * *
Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma