Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Alexandr Veliký


Povídali jsme si nedávno o perských válkách, o tom, jak se Øekové emancipovali a mìstské státy se postupnì vymanily z perského podruèí. Jak u¾ to ale bývá, malé mìstské státy se zaèaly hašteøit mezi sebou. Do hry vstoupil makedonský král Filip. Tady jenom upozorním, ¾e byly a vlastnì poøád ještì jsou spory o to, zda Makedonci jsou Øekové. Na ka¾dý pád ale Makedonci sjednotili Peloponéský poloostrov, i kdy¾ proti tomu protestoval tøeba øeèník Demosthénes a ve svých filipikách pøed králem Filipem varoval. Pokusil jsem se struènì otevøít scénu pro nástup hlavního hrdiny.


Alexandr III. Makedonský (356 – 323 pøed naším letopoètem) se narodil jako syn jedné z mnoha ¾en krále Filipa. Ostatnì polygamie tenkrát patøila k bì¾nému královskému ¾ivotu, sám Alexandr pozdìji také nezùstal u jedné ¾eny. Podle nìkterých legend byl neman¾elským synem samého Dia, ale to jsou jenom legendy. Jeho postavení na otcovì královském dvoøe nebylo pøíliš jisté, dokonce z obavy pøed ním na èas uprchl ze zemì. Ovšem také se s ním zúèastòoval bitev a byl to voják mimoøádnì stateèný a schopný.


Otcova smrt byla patrnì vra¾da, sám Alexandr náznak podezøení, ¾e ji zorganizoval, tvrdì trestal. Z historického kontextu se zdá, ¾e opravdu nebyl jejím iniciátorem. Proti jeho usednutí na trùn nikdo nic nenamítal, Øekové ale chtìli vyu¾ít nezkušenosti mladého vládce a vyklouznout z jistého podruèí Makedoncù. Alexandr zakroèil velmi tvrdì, dobyl a vyplenil Théby, prodal øadu pora¾ených do otroctví, ale nakonec se s Øeky usmíøil, proto¾e je potøeboval pro další váleèné výboje.


Mladý král Alexandr byl v mládí vychován nejvìtším filozofem té doby Aristotelem, seznámil se s Homérovým dílem. Zdá se, ¾e to byl èlovìk osobnì stateèný, aè obèas dost prchlý. Ji¾ od mládí byl výjimeèný, jako chlapec prý zkrotil svého slavného konì Bukefala, který ho potom provázel na váleèném ta¾ení.


Rozebírat podrobnì Alexandrovo váleèné ta¾ení nebudu. Spokojím se konstatováním, ¾e na tu dobu to byla výprava obdivuhodná, kdy¾ se podíváte na mapu, vidíte, ¾e táhl pøes Persii vítìznì a¾ do Indie, v Africe dobyl Egypt. Obávanou Persii skoro zadupal do zemì. Pochopitelnì se mu dobyté zemì bouøily, on sám ovšem nasával také jejich myšlení, nábo¾enství. Rozdával u¾ také trafiky (øeèeno naším jazykem) svým souvìrcùm a pøátelùm, øíše se mu trochu rozpadala pod rukama.


Velkým zlomem v Alexandrovì ¾ivotì byla smrt jeho pøítele Hefaistiona. U¾ jsem tady o tom nìkolikrát psal, bisexualita byla v antice skoro normou, „pod obojí“ ¾il jeho otec Filip, také Alexandr a Hefaistion byl milec jeho srdci nejmilejší. Z dochovaných dokumentù se zdá, ¾e Alexandr i jeho pøátelé pili nadmíru, dnes bychom øekli, ¾e chlastali. Svého pøítele pøe¾il jenom o rok, nedo¾il se ani vìku 33 let.


Alexandr Veliký je téma na mnoho románù, filmù. Já se pokusil o struèný extrakt. Pokud pro nìkoho moc struèný, omlouvám se. Sluší se ovšem pøipomenout, ¾e právì Alexandr Veliký zasel sémì helenismu. Sám byl znalý øecké kultury i myšlení, nikdy se svou úctou k nim netajil. Traduje se, ¾e zalo¾il pøes padesát nových mìst, øeckou kulturu prosazoval i v Orientu, prakticky byl otcem svìta, který po skoro tisíc let ovlivòovala øecká kultura.


Alexandrova øíše se pochopitelnì rozpadla, jeho generálové se poprali o zbylou koøist. Nìkde u¾ jsem psal, ¾e jeden Alexandrùv generál zalo¾il i faraonskou dynastii Ptolemaiovcù, jejím¾ posledním výhonkem byla slavná Kleopatra. Smeknìme ovšem pøed smìlostí a rozmachem bojovníka i myslitele, který se nedo¾il ani Kristových let, a pøesto si dokázal podmanit velkou èást tehdejšího svìta. Pøipomeòme si, zemøel ve ètvrtém století pøed naším letopoètem, 323.

Josef Hejna

***


Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 11.07.2013  07:07
 Datum
Jméno
Téma
 11.07.  07:07 Jolana
 11.07.  06:21 Bobo :-)))
 10.07.  22:54 jisuch53
 10.07.  22:48 autor
 10.07.  21:17 Hela
 10.07.  07:00 Zdenka
 10.07.  06:19 Jarek
 10.07.  05:31 KarlaA