Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Let za svobodou


Daidalos byl ve své dobì asi nejvíce cenìný vynálezce, technik, konstruktér. Pùvodem sice byl z Athén, ale musel utéci a zdá se, ¾e za jeho útìkem nebyla touha po svobodì nebo spravedlnosti, ale obyèejný zloèin. Zloèin z ješitnosti a ¾árlivosti na mo¾ná stejnì schopného obèana. Zabil ho a pøed trestem prchl na Krétu. Mo¾ná se mu pozdìji vymstila i tahle krutá vra¾da z umìlecké ¾árlivosti. Navíc podle nìkterých verzí byl obìtí Daidalùv synovec.


Útìk na Krétu ale nebyl nejlepší nápad. Vládl tam král Mínós, který mìl syna Minotaura, napùl èlovìka, napùl býka. Prostì trochu zrùdièka (spíš dost), navíc zrùdièka, která tyranizovala ostrov a dostávala lidské obìti. Král Mínós ulo¾il Daidalovi, aby pro kanibalského synka vytvoøil plány vìzení, ale vìzení tak komplikovaného, ¾e z nìj nikdo nedoká¾e vyjít ven. A tak vznikl legendární Labyrint, bludištì, které na Krétì dlouho budilo hrùzu.


Zdá se, ¾e ve høe byla další Daidalova zrada, snad i ¾enská, prostì vynálezce zklamal panovníka a ten ho, s trochou hoøké ironie, nechal uvìznit právì v Labyrintu, ze kterého ani vynálezce neumìl najít cestu. To u¾ byl ovšem ve høe i vynálezcùv syn Ikaros, i pro jeho svobodu hledal otec øešení.


Daidalovi zùstal jeho um, pozoroval let ptákù a jednou vymyslel novou lest. Slíbil vìzniteli nový vynález a nechal si pøinést vosk a ptaèí peøí. Udìlal pro oba obdobu ptaèích køídel, oba vylezli na vysokou skálu a otec naposledy instruoval syna. Zejména, aby neletìl pøíliš ke slunci, aby se vosk neroztekl.


Let za svobodou se líbil hlavnì mladému Ikarovi. Modré moøe pod ním, krásný, jasný den, v hlavì u¾ svoboda a volnost. Vzlétl potìšenì ke slunci, zapomnìl na otcovy rady. A pøišel pochopitelnì trest nejvyšší, ostatnì za svobodu se èasto platí ¾ivotem. Otec u¾ nedokázal milovaného syna zachránit, ten spadl do moøe, které se dodnes na jeho poèest jmenuje Ikarské.


„Svobody kdo hoden, svobodu zná vá¾it ka¾dou“ napsal Ján Kollár, jeden z otcù naší mateøštiny, sám slovenského pùvodu. Ikaros a vlastnì i Daidalos zaplatili za svobodu cenu nejvyšší. Mo¾ná ještì dnes pøedávají vlny v Ikarském moøi svým dru¾kám povìst i chlapci, který letìl za svobodou a doplatil pøitom na sílu slunce.


Josef Hejna

 

 

 

Další èlánky autora
 



Komentáøe
Poslední komentáø: 07.04.2013  19:49
 Datum
Jméno
Téma
 07.04.  19:49 autor Opìt podìkování ètenáøùm,
 07.04.  09:58 Zdenka
 07.04.  09:52 Inka
 07.04.  09:18 ferbl
 07.04.  07:45 LenkaP
 07.04.  07:16 venca
 07.04.  05:43 Bobo :-)))