Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Tradice kláštera v Oseku
Cisterciácký øád patøil k nejvýznamnìjším øeholím  evropského støedovìku a proto také naši zemi významnì ovlivnil svými kulturními, politickými i ekonomickými aktivitami. Cisterciácký øád ve svých klášterech centrálnì - a na svou dobu velmi modernì - øídil hospodáøskou, stavební a umìleckou èinnost. Vzpomeòme napøíklad jeho dobøe organizované stavební huti na nì¾  navazovala umìlecká øemesla v klášterních dílnách.
Prakticky ka¾dé z jeho sídel v èeských zemích je synonymem mimoøádných architektonických a umìleckých památek. Napøíklad tradice cisterciáckého kláštera v Oseku nedaleko Teplic trvá více jak  800 let.
Ve své dobì plnil roli kulturního a školského centra, v nìm¾ byli v¾dy v urèitém pomìru zastoupeni Nìmci a Èeši. V 18. a 19. století vzrostl školský jeho význam.  Oseètí vedli a rozšíøili vysokou teologickou školu cisterciákù v Praze (kolej sv. Bernarda), od roku 1811 také gymnázium v Chomutovì.
Klášter je zaøazen mezi památky UNESCO. Pùvodnì románský klášter byl zalo¾en 1196 vystaven v letech 1206 - 1221. Dnešní podoby nabyl klášter barokní pøestavbou,  kterou v letech 1712 - 1788 provedl stavitel Octavio Broggio. Stavitel Broggio pøestavìl budovu kláštera a vystavìl nové opatské sídlo, prelaturu, hospodáøské budovy a nemocnici.
Vznikla trojlodní bazilika s bohatou štukovou výzdobou. V chrámu jsou umístìny varhany, které patøily ve své dobì k tøetím nejvìtším v Evropì.
V dobì vrcholného baroka se v Oseku pøi architektonické pøestavbì kláštera, vedené Oktaviánem Broggiem soustøedil okruh vynikajících domácích umìlcù. Pøerod kláštera ze støedovìkého na barokní zaznamenali umìlci - z malíøù této generace jsou to  Václav Vavøinec Reiner (Vidìní sv. Bernarda a dvì podobizny svìtcù), osecký malíø Ondøej Jahn (obrazy v grafickém provedení Bartolommea van Westerhaut) a pra¾ský Antonín Kern (Madona).  Sochaøskou tvorbu pak František Antonín Kuen. K vzácným objevùm patøí cyklus barokních desek pro mìdirytiny s vyobrazeními cisterciáckých svìtcù a jiných patronù, pøevá¾nì podle obrazù Jakuba Pinka. Mistrovskými díly gotického a renesanèního vyšívaèství jsou zastoupeny mešní ornáty, liturgické zlatnictví pochopitelnì ztrátami utrpìlo více, nejstarší kalich pochází a¾ z roku 1724. Øezbáøská a truhláøská klášterní dílna se prezentuje ranì barokními pøíklady.
Vedle výtvarného umìní se výraznì uplatòovala vìda a kni¾ní kultura.  Z nìkdejších dvou knihoven (opatské a konventní) se dochoval z velké èásti na pùvodním místì a v pùvodních skøíních fond opatský a èást knih konventních. Nejstarší prvotisk s gotickou ko¾enou vazbou se datuje do 15. století, významné historicko-nábo¾enské spisy sepsal osecký archiváø Augustin Sartorius poèátkem 18. století. Mezi øeholníky bylo i nìkolik pøírodovìdcù, matematikové a astronomové, o jejich¾ èinnosti vypovídá vesmírný atlas, dalekohled a nebeský glóbus. Pøevor Meinrad Siegl sestrojil roku 1791 unikátní orloj.
Byly zøízeny ojedinìlé terasovité zahrady rozdìlené na èást u¾itkovou a park. Do dnešní doby se dochoval napøíklad unikátní vodní systém s nádr¾emi a chrlièi, který protíná celou zahradu.
Zahrada byla z vìtší èásti zpustošena a nyní je snaha vrátit zahradì její krásu. Byl zalo¾en „Spolek pøátel kláštera Osek“ který pøipravil bro¾uru o klášterních zahradách. Jeho èlenové chtìjí pokraèovat v úsilí o záchranu barokních zahrad. Bro¾ura popisuje historii a souèasný stav zahrad.  Autorem studie na obnovu oseckých zahrad je  Matthias Lanzendorf, student berlínské technické univerzity. Inicioval konání  studentského workcampu na kterém studenti z Èech a Nìmecka pod jeho vedením èistili zahradu, odstraòovali nálety a sekali pøebujelou trávu.  Barokní zahrady cisteriáckého kláštera patøí díky své architektuøe k unikátním památkám. 
V letech 1945 -1946 došlo k odsunu cisterciáku, kteøí v kláštere ¾ili a v roce 1950 byl zrušen. V letech 1950 - 1953 slou¾ily prostory jako internaèní støedisko pro knìze, a pak do roku 1990 pro øeholnice. Návrat cisterciáku je v roce 1991 a od té doby je opravován celý areál vèetnì zahrad. Prostory kláštera jsou mimo jiné vyu¾ívány i ke kulturním úèelùm. Jsou zde pøipravovány kulturní programy, výstavy. Veškeré akce jsou doprovázeny ukázkami rukodìlných øemesel, spadajících k danému svátku. Tato památka opravdu stojí za shlédnutí. Najdete ji v malebném mìsteèku Osek pod Krušnými horami.
 
Vìra Soukupová
 
 
Co mo¾ná také nevíte:
V Oseku byla nejstarší  manufaktura v Èechách. Byla to manufaktura na výrobu punèoch. Zalo¾il ji roku 1697 opat zdejšího kláštera Benedikt Littwerich. Nejprve tu byli zamìstnáni cizinci, kteøí zprovoznili tkalcovské stavy a posléze bylo na oseckém panství padesát vyuèených punèocháøù. Pozdìji pøibyla další manufaktura - v roce 1701 tu zahájili barvíø Leopold Fischer z Chebu a soukeník Christian Ullrich z Krupky výrobu sukna. V roce 1708 pøišel ze Saska zkušený soukeník Gottfried Schrücker, za jeho¾ vedení nastal velký rozvoj podniku. V manufaktuøe se vyrábìla tmavá sukna pro potøeby církve i barevná sukna, urèená k prodeji. Osecká manufaktura získala privilegium od císaøe Karla IV., podle kterého obdr¾ela právo prodávat své výrobky ve všech mìstech a zvláštì o výroèních trzích.
Historie ale i krása pøírody
Naším nejdelším pohoøím jsou Krušné hory, je¾ se postupnì zbavují stop minulé devastace odsiøováním elektráren, výsadbou nových lesù, ochranou ¾ivotního prostøedí a dnes ji¾ také o¾ívají cizineckým ruchem. Nauèná stezka kolem Oseka, kterou zøídil odbor ¾ivotního prostøedí podkrušnohorského okresu Teplice, je také  zajímavá. Na jedenácti zastaveních se doètete o historických i pøírodních zajímavostech okolí mìsteèka. Nauèná stezka, znaèená bílým ètvercem se zelenou úhlopøíèkou, zaèíná u horního nádra¾í. Najdete tu i pomník jako vzpomínku na dùlní katastrofu na dole Nelson III v roce 1934, pøi ní¾ zahynulo 144 horníkù. Kdy¾ obejdete klášter a rybník, dostanete se do skalního mìsta z velkých køemencových balvanù. Na nejvyšší skále byla Salesiova vyhlídka, nechal ji postavit nìkdejší opat oseckého kláštera Salesius Kruger, avšak dnes zde zbyly jen výstupní schody. Mezi skalisky jsou letité buky se zajímavì spletenými koøeny.  Èertova díra je pozùstatek støedovìkého dolování støíbra. Od zastávky Krásná vyhlídka je celkový pohled na klášter a na vzdálené Èeské støedohoøí s nejvyšší horou Milešovkou. Na další zastávce narazíte na skalní štìrbinu u potoka, kde je útoèištì netopýrù. Pøi pokraèování v cestì se dostanete k hradu Rýzmburk, ale to u¾ je jiná historie.
Osek není znám jen klášterem,
ale i jednou z nejvìtších dùlních katastrof, která se zde odehrála a pøi ní¾ zemøeli jak èeští, tak i nìmeètí havíøi.  Pøi neštìstí 3. ledna 1934 zahynulo 144 havíøù  v dole Nelson. „Dùl otevøeli ètyøi roky po havárii. Mnohokrát jsme narazili na vìci mrtvých havíøù. Jednou jsme za závalem našli bandasku. Ještì v ní byla káva. To neštìstí bylo najednou tak ¾ivé, ¾e jsme všichni plakali," to jsou vzpomínky bývalých spolupracovníkù. Nejvìtší dùlní katastrofou v èeských zemích byl po¾ár v pøíbramském dole Marie v roce 1892. Vy¾ádal si ¾ivoty 319 havíøù. Tragédie na Nelsonu byla se 144 mrtvými druhá v poøadí. Pøíèinu po¾áru nikdo nikdy nezjistil. Zøejmì vybuchl dùlní plyn a od nìj se vznítil uhelný prach. Nìkoho zabila tlaková vlna, jiní se udusili.  Vzpomínkou na neštìstí je ka¾doroèní hornická mše v oseckém klášteøe.


Komentáøe
Poslední komentáø: 23.09.2005  11:11
 Datum
Jméno
Téma
 23.09.  11:11 Eva privilegium
 16.06.  18:33 Zdenka .
 16.06.  15:51 Petra dobre
 15.06.  15:00 Kamila ne
 15.06.  07:00 Karel peníze