K 90. výročí vzniku Červeného kříže na Rychnovsku

Oblastní spolek Českého červeného kříže v Rychnově nad Kněžnou k tomuto výročí právě vydal publikaci, ojedinělou nejen v rámci Královéhradeckého kraje, kterou z dostupných materiálů – počínaje světových a konče místních - zpracoval PhDr. Josef Krám.
Přehledně zpracované kapitolky dávají nahlédnout do bohaté a záslužné historie Červeného kříže v Evropě, počínaje jeho počátky roku 1863, spojenými se jmény Jean Henri Dunant, Gustave Moynier, váleční lékaři Louis Appian a Theodor Maunboir a velitel švýcarských jednotek generál Henri Guillaume Dufour. Podnětem založení Červeného kříže byly obrovské počty zraněných na obou stranách v bitvě u Solferina v roce 1859, v níž padlo 40 tisíc vojáků. Jean Henri Dunant, který se stal svědkem oné bitvy, po svém návratu do Ženevy napsal knihu "Vzpomínky na Solferino".

Vznik Červeného kříže v Československu

byl spjat se jménem Alice Masarykové. 1. února 1919 se v pražském Obecním domě sešla přípravná schůzka sociálních pracovníků, která zvolila užší výbor a vyslala delegaci k prezidentu republiky s žádostí o vyslovení souhlasu se vznikem Československého červeného kříže a se jmenováním PhDr. Alice Masarykové do funkce předsedkyně ČSČK. 6. února prezident republiky svým dopisem této žádosti vyhověl a toto datum je považováno za oficiální datum založení ČSČK na území Republiky československé, která tehdy zahrnovala Čechy, Moravu, české Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Alice Masaryková pak byla 20 let jeho předsedkyní. Je vhodné zdůraznit, že nešlo o pouhé formální obsazení předsednické funkce, jak by se snad na první pohled mohlo zdát. Alice Masaryková totiž měla v té době již rozsáhlé zkušenosti ze sociální práce, ona se tak stala první a jedinou předsedkyní ČSČK mezi světovými válkami a tato organizace se doslova stala jejím životem.

Velmi se angažovala v ošetřovatelském školství. 1948 po komunistickém převratu odešla do emigrace a od roku 1950 žila v USA. Majetek v Československu jí byl po emigraci zabaven. Zemřela 29. listopadu 1966 v Chicagu ve svých 87 letech. Její urna byla v roce 1994 z iniciativy ČSČK převezena do vlasti a uložena do rodinného hrobu v Lánech.

Rodina Masarykova měla svoji vilku na Rychnovsku ve Dvorku, samostatné části Rybné nad Zdobnicí ve směru na Slatinu nad Zdobnicí.
Do června 1920 docházelo na Rychnovsku ke vzniku místních spolků Československého červeného kříže. Ten měl totiž jako organizace nového státu velkou podporu obyvatelstva a do jeho řad se přirozeně zapojili řadoví členové Vlasteneckého pomocného spolku. ČSČK se pak řadil k velmi úspěšným národním společnostem Evropy a jeho aktivity v sociální oblasti, zdravotní výchově a školení obyvatelstva i přípravě profesionálních zdravotnických pracovníků či práci s dětmi a mladými byly mezinárodně oceňovány. 16. června 1920 se konala valná hromada Československého červeného kříže v Rychnově nad Kněžnou na obecním úřadu, který sídlil v nynější budově ZŠ Kolowratská. Nový spolek měl 124 členů přispívajících a 91 podporujících.

Publikace je k dispozici na městských úřadech v Rychnově nad Kněžnou, Dobrušce a Kostelci nad Orlicí, rozváží se do všech Místních skupin každému z členů ČČK, 1000 ks se nyní rozděluje na čekárnách ve Fakultní nemocnici a transfuzní stanici Hradec Králové (tam se bude stále doplňovat), i na Magistrátu v Hradci Králové, v informačních centrech v okolí Rychnova, zdravotních pojišťovnách, rozděluje se do čekáren u obvodních i odborných lékařů a dostávají ji všechny oblastní spolky ČČK v republice, ústředí ČČK v Praze a vyjde jako příloha Novin ČK.

Olga Rohrová, ředitelka úřadu OS ČČK Rychnov n. Kněžnou