Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Otmar,
zítra Mahulena.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Expertem Evropské komise - 2

 

Nemám pøíliš jasnou pøedstavu o tom, jak slepý k houslím pøišel, ale nìjakým podobným øízením osudu jsem se tak trochu neoèekávanì koncem roku 1994 stal expertem Evropské komise pro energetiku. Pracoval jsem pro ni dokonce témìø tøi roky, z toho dobrou polovinu v zahranièí, byla to souèást více ne¾ dùstojného závìru mé odborné kariéry. Mo¾ná vás budou zajímat mé dojmy z této pro mne mimoøádnì zajímavé spolupráce a zkušenosti. Konce koncù i ST má svùj oddíl „Co vím o EU“, mé poznatky mohou ty vaše trochu obohatit. Hovoøí o tom, jak se vstup do EU pøipravoval, o pomìrnì velkorysém programu technické a ekonomické pomoci PHARE transformujícím se zemím støední a východní Evropy ve fázi jejich pøípravy pøechodu do evropských struktur.

 

Jak to doopravdy bylo – projekt „bez finanèních problémù“

Rozjezd støediska rozhodnì nebyl jednoduchý. Nebudu podrobnì popisovat všechny strasti našich zaèátkù, uvedu jen ty nejzákladnìjší. Ministerstvo prùmyslu a obchodu (MPO) Rumunska, které pro nás podle pokynù a pravidel EK mìlo pøipravit podmínky pro start programu, kanceláøe, nábytek, pøímou telefonní linku, nezajistilo ani ty nejzákladnìjší podmínky pro naši práci. Pøipravilo, vlastnì nepøipravilo, pouze pøidìlilo kanceláøe, v nich¾ se malovalo a uklízelo naposledy nejspíš tak pøed ètvr» stoletím, na pùl rozpadlý kanceláøský nábytek s hrubou vrstvou mastné špíny, vhodný tak nanejvýš pro kotelnu, rozpadající se elektroinstalaci…Slabší jedinec na mém místì by se otoèil na podpatku, odcestoval a poèkal, a¾ pøislíbené podmínky budou alespoò v základì naplnìny. Rozhodl jsem jinak, mùj tým, k nelibosti mého rumunského øeditele pana Barbu zaèal pracovat v mém pronajatém bytì.

 

Ohromné problémy byly i na èeské stranì. Mùj zamìstnavatel, nositel kontraktu s Bruselem dlouho nebyl schopen najít èeskou banku, která by byla ochotna poskytnout na pomìrnì slušné bruselské peníze bankovní záruku, naše firma nevlastnila ¾ádný majetek, ¾ádné nemovitosti, pouze slušné know-how, ale na to se záruka neudìluje. A¾ po mìsících se našlo šalamounské øešení: záruka ano, ale uvolníme vám z úètu jen tolik, co jste si u¾ vydìlali. Skoro pùl roku zùstávalo naše potenciálnì skvìlé vybavení stále na papíøe a ve snách, k prvním financím jsme se dostali a¾ nám Brusel zaplatil první fakturu. Abych zajistil alespoò základní podmínky chodu našeho støediska, vypùjèil jsem si 5000,- USD, nezbytné nemalé cestovní náklady nám doèasnì díky intervenci Jeana Luce doèasnì kryli pøímo z Bruselu (¾ena se mi smála: to je ten skvìle dotovaný projekt bez finanèních problémù).

 

Být expertem v Rumunsku nebylo ani jinak jednoduché. S rumunským šéfem, panem Barbu jsme si rozhodnì nepadli do oka. Asi mu vadilo, ¾e jsem si poèínal pøíliš samostatnì a svùj postup jsem konzultoval více s Bruselem, Jean-Lucem Delpeuchem, Benem Griepinkem, Peterem Nagyem (setkával jsem se tu s mimoøádnì vzdìlanými, schopnými, lidsky velmi pøijatelnými odborníky). Mùj rumunský asistent Valy byl sice odbornì na výši, práci rumunských expertù však dobøe charakterizuje: slíbí-li, ¾e pøijde zítra v 9, mo¾ná se v 11 skuteènì dostaví, s velkou pravdìpodobností ho však uvidíte a¾ pozítøí ! To platilo i pro mého asistenta.


 

Naše støedisko po dokonèení interiérù a vybavení


Nejvíce nám scházelo technické vybavení, o jediný poèítaè, který nám jakoby zázrakem zapùjèilo rumunské ministerstvo se pralo pìt lidí. Jacek si v krátké dobì naštìstí dokázal od své mateøské firmy opatøit slušný note-book, mnì ta moje poslala rovnì¾ ponìkud obnošený, ale pou¾itelný exempláø. Intenzivnì jsme pracovali a u¾ nìkolik týdnù pøed vánocemi byla naformulovaná naše první zpráva o rozjezdu støediska, tzv. Inception report, její pøijetí bylo podmínkou úhrady první faktury z Bruselu.

 

Zákon schválnosti je nìkdy nemilosrdný, snad týden pøed Vánocemi Jackovi vyhoøel poèítaè. Malièkost, øekl si a za nìkolik málo dnù se mi pochlubil zcela novým, který pronajal za pøijatelný poplatek od nìjaké rumunské firmy. Netušil, ¾e si pronajal i nìjaký mimoøádnì úèinný virus, ten se nìjakou chvíli ještì skrýval, potom se jeho stroj zcela polo¾il. Doufal jsem, ¾e tu ¾ivotnì dùle¾itou zprávu zachráním já, archivoval jsem ji v uceleném tvaru. Nezachránil, jeho virus jsem rovnì¾ koupil a mùj poèítaè bìhem nìkolika dalších dnù rovnì¾ totálnì havaroval.

 

Míval jsem docela dobrou pamì» a text naší asi 60stránkové zprávy jsem mìl v podstatì ulo¾ený ve své pamìti. K mému potìšení po návratu z Vánoc mì èekal opravený poèítaè, zcela prázdný, i kdy¾ s ponìkud málo u¾iteènou francouzskou verzí Windows a Wordu. Nicménì bìhem nìkolika dnù jsem dokázal zprávu novì napsat a pøipravit k pøedání.

 

Nepøíjemnosti chodí obvykle ve trojicích. Její strukturu jsem mìl pøedem schválenou v Bruselu, pøedpokládal jsem proto, ¾e ji mùj rumunský øeditel bez problémù pøijme. Mýlil jsem se, shodil ji ze stolu, prý neodpovídala jeho pøedstavám. Naše první faktura byla ohro¾ena. Nevzdal jsem to, zvedl telefon, Jean Luc byl rozumnìjší: pošli nám co jste pøipravili a první fakturu vám proplatíme. Pro pana Barbu jsme sice museli vyrobit zprávu novou (obsahovala pøesnì toté¾ v jiném poøadí a s jiným slovosledem), ale naše financování koneènì po dlouhých mìsících zaèalo fungovat.


Fungujeme

Pøes mizené podmínky prvních mìsícù jsme však byli schopni plnì zabezpeèit oèekávání a pøevzít péèi o celý nadnárodní energetický program PHARE, o projekty, které ji¾ byly v chodu, o pøípravu formulace, výbìrová øízení a rozjezd nových, roèním nákladem na 13 milionù ECU (pøedchùdce EURO). V rámci této mise jsem pendloval mezi Bukureští, Bruselem a Prahou, mezi mìsty, kde sídlili naši západní partneøi (Hannover, Vídeò, resp. Baden, Paøí¾,…) a mezi sídly národních komisí PHARE zemí, o které jsem pøevzal péèi, Prahou, Bratislavou, Budapeští (kolegové se starali o další zemì, Nikolaj s Valym o Balkán, Jacek o Balt), po mezinárodních konferencích, v jejich¾ rámci jsem pøednášel v Bruselu, Jaºi (kouzelném mìsteèku na severu Rumunska), Badenu (v pùvabných rakouských lázních), Budapešti. Byla to spousta leteckých cest, mé záznamy hovoøí o 80 000 kilometrech, které jsem za 1 ½ roku letecky absolvoval. Prùbì¾nì koneènì probíhalo vybavování našeho støediska.

 

Jak byly desítky našich projektù zamìøeny? Jejich výèet by zabral nìkolik stran, uveïme alespoò tolik, ¾e jejich strategickým cílem byla ekonomicky silná, navzájem propojená, úèinná a ekologicky pøijatelná energetika ve spoleèném evropském energetickém prostoru. K cílovým prostøedkùm patøily transevropské energetické sítì, efektivní alokace zdrojù a investièních prostøedkù, vyvá¾ené tarify, energetické úspory, racionální intenzita koneèné spotøeby energie a ochrana ¾ivotního prostøedí a koneènì pøíprava odborníkù, schopných úèinnì akceptovat podmínky, které je èekaly v rámci EU. Na financováni konkrétních investièních akci, jejich¾ formulace a výbìr byl mj. výsledkem projektù našeho programu, se podílely mezinárodní finanèní instituce spolu se zdroji programù PHARE.

 

Svùj post, v této chvíli ji¾ vèetnì jedineènì vybaveného støediska (nábytek, poèítaèe, kanceláøské stroje, slu¾ební auto) jsem zaèátkem 1996 pøedal svému nástupci, Pepíkovi V. Sám jsem ještì další rok našemu PCU asistoval jako tzv. krátkodobý expert.

 

 

Louèení s PCU – pøedávání štafety Pepíkovi V.
(Zleva Jacek, Nikolaj a mùj nástupce Pepík, Mirela a Simona, vpøedu Marcel, mùj øidiè)

 

 

Závìrem

Evropská unie v naší spoleènosti stále vyvolává mnoho diskusí, Unie ano èi ne, Lisabonská smlouva ano èi ne, o bruselské byrokracii a další. Po návratu z mise se mì známí ptali na mé dojmy ze spolupráce s Bruselem (to jsme se ke vstupu do EU teprve pøipravovali). Pokusil jsem se o pøímìr: otázkou je zda chcete jezdit v pohodlném Volkswagen Passat nebo se spokojíte se Škodou 120. Passat je neporovnatelnì rychlejší, výkonnìjší, pohodlnìjší, ale pochopitelnì dra¾ší a nároènìjší a zapomeòte, ¾e byste ho mohli opravovat jako kutil v domácí dílnì. A bruselská byrokracie? Nemyslím, ¾e je o tolik vìtší jako èeská, má jednu velkou výhodu: kdy¾ ji pochopíte a akceptujete tak funguje. Na rozdíl od té naši.


Dodatek

Nedá mi, abych se alespoò formou dodatku nezmínil o dvou zajímavých mìstech, které se naèas staly mým druhým domovem, Bukurešti a Bruselu.

 

Bukureš» je pøes mnohé výhrady k Balkánu mìsto zajímavé, je výraznì ovlivnìno francouzskou kulturou, ne nadarmo se mu øíká Malá Paøí¾. Mù¾ete se tu setkat se zajímavou starou architekturou, k tìm nejzajímavìjším snad patøí pravoslavný chrám Stavropoelos, skvost sakrální architektury, radnice, nebo triumfální oblouk, inspirovaný paøí¾ským Arc de Triomphe.


 

Palác republiky


Nová megalomanská architektura diktátora Ceausesca, Palatul Parlamentului, a pøipojená nová hlavní tøída a velkolepé námìstí si zaslou¾í pozornost minimálnì jako zajímavý dokument jedné pøekonané éry; dnes slou¾í parlamentu nové republiky. Centrum mìsta je ponìkud pøesycené, ale metropole disponuje pomìrnì slušnou dopravní infrastrukturou, vèetnì dobøe fungujícího metra. Pøíjemným doplòkem mìsta jsou pøímìstské parky se skanzenem lidové architektury.

 

Brusel, dnešní „hlavní mìsto Evropy“ mì samozøejmì upoutal daleko více. Nový pøívlastek si mìsto zaslou¾ilo tím, ¾e zde sídlí dvì hlavní evropské instituce – Evropská komise a Rada Evropské unie. V Bruselu zasedají také výbory Evropského parlamentu (sídlo EP je však ve Štrasburku). K nejpozoruhodnìjším èástem mìsta patøí jeho historické jádro, Velké námìstí - Grande-Place (nizozemsky Grote Markt). Mnozí (mj. Victor Hugo) jej pova¾ují za jedno z nejpùvabnìjších námìstí na svìtì. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou vì¾í, na které je umístìna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Nemù¾eme opomenout, ¾e tento patron Bruselu má ve mìstì svùj velkolepý chrám. Osobnì jsem se rád procházel blízkými køivolakými tzv. ¾racími ulièkami Vismarkt s nesmírnì bohatou a vizuálnì poutavou nabídkou plodù moøe a ryb. Tísní se tu jedna restaurace vedle druhé. Pozornost si samozøejmì zaslou¾í i Královský palác.

 

 

Zajímavým, dobøe známým a pro turisty neopomenutelným symbolem mìsta a je Manneken Pis, soška èurajícího chlapeèka) ze 17. století. Manneken Pis neustále pøevlékají, mù¾e se pochlubit 800 obleèky, které jsou umístìny v mìstském muzeu. Je ménì známo, ¾e od roku 1987 má svùj protìjšek - èùrající holèièku - Jaenneke Pis.


 

Manneken Pis

Pro turisty je mimoøádnì zajímavým cílem Atomium a pøiléhající Minievropa, soubor asi 300 nejznámìjší evropských staveb. Kolem nich zní poutavá hudba, jsou to èasto hymny hlavních mìst jednotlivých evropských zemí, èlenù EU. Musíme dodat, ¾e belgická èokoláda, bruselská krajka, sklo, diamanty - to vše k Bruselu patøí stejnì neodmyslitelnì, jako tamní skvìlá kuchynì.

Poznámka: obrázky jsou vesmìs pøefotografovány z diapozitivù

Imrich Lencz

 

Další èlánky autora:

Zpívá celá rodina

Piknik na bøehu Bajkalu

Bajkal, buchty a moji pitomci

Dva basisté v base

Bajkalské etudy

Støípky z vojenského ¾ivota

Internet, web a senioøi 

Øeka mého ¾ivota

Sbohem pane profesore

Drobnùstky z dìtství

Expertem Evropské komise - 1



Komentáøe
Poslední komentáø: 13.10.2009  20:27
 Datum
Jméno
Téma
 13.10.  20:27 imraL Jírovi a MIrkovi
 13.10.  15:55 Mirek
 13.10.  08:59 Ivo