Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Romana,
zítra Al¾bìta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Picasso v Orlických horách, sklenìní blázni a vìèné trápení se døevem

 

 

O víkendu na pøelomu èervence a srpna probìhly v areálu Muzea zimních sportù, turistiky a øemesel Deštné v Orlických horách Svátky skla jako XVIII. roèník Tavení skla døevem.

 

Tavení skla døevem, kdy v Deštném k jedné tavbì se spotøebují tøi kubíky bukového nebo bøezového døeva, pøipomíná fakt, ¾e víc ne¾ 400 let se na území Orlických hor rozvíjelo skláøství (v Deštném roku 1910 skonèil, øeèeno se skláøem Zdeòkem Andresem, „sklenìný ¾ivot“). To dosahovalo srovnatelné umìlecké i technické úrovnì ostatních skláøských hutí na území Èech, ostatnì nìkteré originály jsou v majetku i britské královny. Ka¾dý roèník mìl své specifikum – napø. první byl prùkopnický s plnou hodnotou experimentu, ètvrtý byl vìnován in memoriam mistru umìleckého øemesla Františku Šauerovi (1947 - 1995, v Deštném postavil pec dvakrát a absolvoval tøi roèníky tavby), pátý na poèest kolektivu hu»mistra Zdeòka Andrese, šestý byl rozšíøen o humanitární obsah – jeho èistý výtì¾ek byl vìnován na pomoc posti¾eným povodnìmi na Moravì stejnì tak èistý výtì¾ek sedmého roèníku byl vìnován samotné obci Deštnému, posti¾ené tehdy povodní.

 

„Posledním, kdo tavil sklo døevem ještì za 2. svìtové války, byl Emanuel Beránek ze Škrdlovic u ®ïáru nad Sázavou. My jsme si øíkali, ¾e bychom to chtìli zkusit. Jen¾e ne¾ jsme na tu myšlenku pøišli, on v roce 1974 zemøel. V literatuøe jsme se o tom nikde nic nedoèetli. A tak jsme zaèínali u mé chalupy ve Volfarticích u Nového Boru v roce 1986. Postavili jsme pec, nechali ji schnout a v roce 1987 tavili poprvé. I kdy¾ ka¾dá tavba je krásná, ta první byla nejkrásnìjší. Taky jsme nevìdìli, jestli utavíme. Dosáhli jsme toti¾ jen 1180 stupòù, ale dalo se z toho dìlat. Ve tøi hodiny ráno bylo utaveno, svítil mìsíc, z pracovního otvoru šlo krásné svìtlo a viselo tam pìt petrolejek. A kdy¾ jste odstoupil deset metrù od toho, tak ¾ádný Picasso vám nemohl dát to, co dalo tohleto,“ zavzpomínal pøed èasem v Deštném Zdenìk Andres.

 

V této souvislosti pøipomeòme knihu Václava Šplíchala „Sklenìná kní¾ka z ¾áru ohnì a srdce “, vydanou u pøíle¾itosti 10. roèníku tavby a tvarování skla døevem v Deštném v Orlických horách. 43stránková publikace s kobaltovì modrou obálkou formátu A4, vytištìná na kvalitním papíru a opatøená závìrem trojjazyènou mutací (nìmeckou, anglickou a polskou) zachycuje deset roèníkù èinorodé skláøské tvorby a experimentu v Deštném v Orlických horách. ®e se tak èiní s podporou Evropské unie a jejích programu, slou¾í ke cti nejen autorovi, ale všech tìch nadšených skláøù èi –pou¾ijeme-li jejich slov - sklenìných bláznù.

 

Po úvodu, v nìm¾ autor pøipomíná poslední tavbu na území Orlických hor se uskuteènila v únoru 1910 v Karolíninì huti v Jedlové – Zákoutí, dnes místní èásti Deštného, pøidává charakteristický detail, ¾e deštenské tavení skla døevem se koná zaèátkem srpna, kdy je mìsíc v úplòku. Dalších pìt èíslovaných kapitol pøedstavuje vlastní práci, zalo¾enou na peèlivém studiu faktù; rozdìlena na èásti Navazujeme na bohatou tradici, Pøedhistorie, Experimentální tavba skla døevem v Deštném a Historie ètyø pecí, podává názornou a fundovanou pøedstavu o daném tématu. Mezi další klady patøí dostatek kvalitních fotografií i výtvarné zpracování: Tøeba na ka¾dé stránce dole pod èíslováním se citlivì opakuje støedovìký alchymistický znak skla - nekoneèno ve spojení s obráceným køí¾em, co¾ - pøelo¾eno do „skláøské“ øeèi – znamená vìèné trápení se sklem.

 

Josef Krám

 

Další èlánky autora:
Já chci také hvìzdu
Zmiják
Políbila ji múza
Pium falsum
Byl Ferda Mravenc v Rychnovì?
Rozhovor s Luborem Boøkem
Unikátní nález
O Rychnovácích, co unesli váleènou loï
Bezruký Frantík 
Nejen o kristiánce
Padna na Jelenu
Rychnov není v Rusku
K narozeninám Lubora Boøka
Za Jiøím Šlitrem
Být profík se vyplatí
Jsem pohyblivý jako veška
Katovna v pustém lese
Hoøeòák z Lázní Bìlohrad
Hrabalení aneb Blecha z Rychnova
Muzeum hraèek
Interview over sea
O Jiøím Šlitrovi a garmošce
O støele Littlejohn
Co se musí stát?
Profesor s hlavou Hadrem ovázanou
Ohlédnutí za 35. folklorními slavnostmi pod Zvièinou
Èrven druhý
Pod fùrou hnoje do Ameriky
Proè máme Dobrovského
Jetti v Rychnovì
Jetti v hrobì
Zamyšlení pøed pamìtní deskou

 

 



Komentáøe
Poslední komentáø: 27.09.2009  01:43
 Datum
Jméno
Téma
 27.09.  01:43 llcobeumjf asgLdkkASbuYaiR
 06.08.  07:29 Josef prezentace