Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Martin,
zítra Benedikt.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Výlet plný unikátù a legend


Pod vedením Marie Kalinové pøipravil klub ostravských seniorù Spoleènosti senior v létì další zdaøilou akci pro své èleny: výlet na hrad Helfštýn a na Štramberskou trúbu.


Zøícenina hradu Helfštýn
patøí k nerozsáhlejším stavbám toho druhu v Evropì (le¾í u Lipníka nad Beèvou). Podle historických pramenù ho zalo¾il nìkdy po roce 1278 loupe¾ivý rytíø Friduš z Linav na území, které nále¾elo pánùm z Drahotuš. Král Jan Lucemburský hrad po trestné výpravì roku 1312 Fridušovi odòal a postoupil jej Vokovi z Kravaø. Od té doby Hrad Helfštýn prošel øadou majitelù a dnes je kulturní památkou spravovanou Muzeem Komenského v Pøerovì.

 

  

K unikátním èástem hradu patøí napø. Široká hradba, dlouhá témìø 100 metrù a ve svém základu širší ne¾ Velká èínská zeï. Dalším unikátem je jedna z nejmohutnìjších dìlových bašt zvaná Hladomorna. Nevykonávalo se zde však právo útrpné - tento název si vyslou¾ila kvùli dìlùm velkého kalibru, která byla “hladová“ po velkém mno¾ství støelného prachu. Celosezónnì je pøístupná severní husitská vì¾ s osazeným mincovním dalekohledem, z ní¾ se otevírají krásné pohledy do širokého okolí.

 


Srdcem hradu, které se naplno rozbuší pøi kováøských akcích, je tzv. Peklo, tedy zrekonstruovaná hradní kovárna. Od roku 1982 se na Helfštýnì ka¾doroènì koná mezinárodní setkání umìleckých kováøù Hefaiston.

 


Kousek od zøíceniny hradu je obec Týn nad Beèvou. Senioøi se zde zastavili u hrobu Gabrielky, dcerky Bedøicha Smetany, která tady zemøela ve dvou letech na tuberkulózu.


Odtud se pokraèovalo do Štramberka.
Podle povìsti chtìli pohané pøed více ne¾ tisíci lety postavit hrad na nedalekém Kotouèi, ale co ve dne postavili, v noci bylo rozmetáno. Nakonec pøišli na to, ¾e to dìlají zlí èerní trpaslíci, a proto odešli na jiný vrch, na kterém vystavìli hrad Štramberk s vysokou kulatou vì¾í. Pod ním vybudovali mìsto s tak silnou zdí, ¾e ani èerné (èarodìjné) vojsko ho nedobylo.

 

Jiná povìst vypráví o vzniku peèiva zvaného Štramberské uši.
Krvelaèní Tataøi pøitáhli na noc pøed Štramberk a oblehli ho s tím, ¾e ho ráno dobudou.
Obránci si zoufali, padli na kolena a zaèali se modlit za záchranu.
Nebesa je vyslyšela. V noci se pøihnala bouøka a spustil se poøádný liják. Obránci se sebrali a bì¾eli ještì prokopat hráz nedalekého ¾enklavského rybníka. Vody bylo tolik, ¾e všechny útoèníky spláchla a Štramberští byli zachránìni. Z tatarského tábora zbylo jen nìkolik pytlù s ušima místních, které schraòovali pro svého chána – proto se tady bezmála 800 let peèou Štramberské uši.


Jako první èeský potravináøský výrobek se dokonce doèkaly „ochrany zemìpisného oznaèení“, kterou garantuje Evropská unie. Tento název tak mohou pou¾ívat jen výrobci, kteøí je peèou ve Štramberku.


A na závìr ještì pøidáme recept
Ingredience:
500g hladké mouky, 250g krystalového cukru, 3 vejce, pùl l¾ièky jedlé sody, 2 l¾íce medu, pùl balíèku mleté skoøice, špetka mletého nového koøení, špetka mletého pepøe, pùl l¾ièky mletého høebíèku, pùl l¾ièky mletého badyánu, pùl l¾ièky mletého anýzu, tuk na vymazání plechu


Postup:
Ze všech pøísad zpracujeme tìsto, které necháme odle¾et v chladnu 24 hod. Pak ho vyválíme na placku silnou 2 a¾ 3 mm z ní¾ vykrajujeme vìtší oválky. Na vymazaném plechu je upeèeme, ještì horké stoèíme do kornoutkù a poté vlo¾íme k vychladnutí do hrneèkù nebo do sklenice.

Texy a foto: Jiøí Muladi


Popisky:
Exteriery Helfštýna jsou doplnìny o øadu monumentálních plastik.
Prùvodci mají historii hradu v malíèku.
Památník dvouleté Gabrielky, dcerky Bedøicha Smetany.
Pekaø Ladislav Myšinský pøedvedl seniorùm výrobu Štramberských uší.



Komentáøe
Poslední komentáø: 19.09.2011  15:13
 Datum
Jméno
Téma
 19.09.  15:13 ferbl
 19.09.  14:24 imraL
 19.09.  09:12 Jarek
 19.09.  08:21 LenkaP