Zrušit název ulice Krasnoarmìjcù?
Jedinì pøes moji mrtvolu...!
U¾ jsem myslel, ¾e je tìm nesmyslùm konec. Bylo to tady u¾ mnohokrát a neúspìšnì. Pøejmenovávat ulice jen proto, ¾e mají ruské názvy, navíc ne po ledajakých lidech, ale po obìtech tìch nejhrùznìjších bojù, jaké si kdo doká¾e pøedstavit. Bojù o Stalingrad, v nich¾ padly skoro dva miliony Rusù a ruských vojákù.
"Ty ještì ¾iješ na ulici Krasnoamìjcù? To je hrùza, já myslel, ¾e ta okupaèní jména u¾ jste dávno vymazali!" šokoval mì kostrbatou èeštinou známý Èechoamerièan, který si z USA jen odskoèil na levnìjší operaci do Èeska. Po tøiceti letech emigrace.
"Tak to jedinì pøes moji mrtvolu!" zaprotestoval jsem rezolutnì. "Tady to není Zlín, který byl pøejmenovaný na Gottwaldov. Tady se postavilo po válce úplnì nové sídlištì, dostalo jméno Stalingrad a jeho ulice jména po skuteèných hrdinech..." chrlil jsem ze sebe vztekle s neøízených valašským patosem.
A dodal jsem ještì, ¾e v té dobì se všichni sice báli gruzínce Josifa Vissarionovièe D¾ugašviliho a jeho kultu osobnosti, ale pøesto vìdìli stoprocentnì, ¾e padlí obránci mìsta Stalingradu zachránili svými ¾ivoty naši planetu pøed Hitlerovým hrùzným fašismem.
Bìhem nìkolika mìsícù stalingradských bojù byla znièena nìmecká 6. armáda pod velením generála Friedricha Pauluse, která byla obklíèena a z Hitlerova rozkazu se nesmìla probít zpìt.
Celkový poèet obìtí bitvy byl na stranì Nìmcù a jejich spojencù více ne¾ 250.000 padlých. Na ruské stranì bìhem nìkolikamìsíèní bitvy zemøelo nebo bylo mezi nezvìstnými na 1,7 milionu osob.
Ostrava v bøeznu roku 1945 pøedstavovala více ne¾ tøetinu prùmyslové výroby Nìmecka, jemu¾ západní spojenci obsadili všechny prùmyslové oblasti a Ostrava byla posledním mìstem, v nìm¾ ještì fungovaly doly, hutì, zkrátka tì¾ký prùmysl, který vyrábìl pro nìmeckou zbrojní oblast.
A to byl dùvod, proè Nìmci tak urputnì bránili tuto svoji poslední prùmyslovou zónu.
A za nepøedstavitelnou obìtavost ruských krasnoarmìjcù, jich¾ padlo bìhem Ostravské operace na tøicet tisíc, v bojích o samotnou Ostravu pøes tisíc, bychom se jim mìli odvdìèit tím, ¾e zboøíme pomník v podobì støedoevropského sídlištì s jejich jmény...?
Je zvláštní, ¾e Rusùm budeme neustále vyèítat jejich okupaci z konce šedesátých let, ale v pøípadì amerických vojákù takové pøedsudky nemáme, pøesto¾e poøád mají své ,neokupaèní´ vojáky ve více ne¾ 150 zemích svìta.
Bìhem bojù o Èeskoslovensko bylo z US Army 408 vojákù zajato, 282 jich zahynulo, 9 zùstalo nezvìstných, 40 mu¾ù se vyhnulo zajetí buï úkrytem u civilního obyvatelstva, nebo pøechodem na Slovensko
Celkem pøi bojích mimo území SSSR - v Polsku, ÈSR, Rumunsku, Maïarsku, Nìmecku, Rakousku, Jugoslávii, Norsku, Bulharsku, Koreji a Èínì zahynulo 1 099 465 sovìtských vojákù a 2 790 221 jich bylo zranìno.
Padlých krasnoarmìjcù na území ÈSR tak bylo kolem 140 tisíc, zranìných pøes 410 tisíc...
Moje souèasná rodina se do bytu na ulici Krasnoarmìjcù nastìhovala zhruba pøed pùl stoletím. Jako jedna z prvních se stala èlenem Stavebního bytového dru¾stva Nová hu», je¾ vzniklo v roce 1959 a o rok pozdìji u¾ vlastnilo 600 bytù v 16 domech.
Dnes má nìkolik stovek domù a tisíce bytù a zásadní podíl na tom, ¾e mìstský obvod Ostrava - Jih je svými více ne¾ 150 tisíci obyvateli nejvìtším obvodem v Ostravì. Proto budu v¾dy vášnivým zastáncem názvù jeho ulic.
Kdy¾ mohou být ulice Pinocheta èi bratøí Mašínù, proè by nemohly existovat ulice pojmenované po skuteèných hrdinech z bojù ve mìstì na Volze...
...Asejevova, Averinova, Èujkovova, Gerasimova, Gonèarova, Chrjukinova, Kosmonautù a inkriminovaná a mým srdcem jednou prov¾dy i po ètyøiceti letech poøád milovaná ulice Krasnoamìjcù...
